Na co jste se ptali v energetické poradně?: 75. díl

Dotaz na téma: Zateplení štítu dřevostavby

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně zateplení dřevěného štítu na roubené novostavbě - RD. Štít je zatím složen pouze z podlahových prken tl. 27 mm - pero,drážka a zevnitř je pouze dřevěná hranolová konstrukce štítu s průřezem 100 x 100 mm. Můžete mi doporučit vzhledem k dnešním novým normám a standardům další pokračování v materiálové skladbě štítu? Jen připomenu, že zevnitř budou obyvatelné místnosti. Děkuji Vám, přeji hezký den. VŠ

Naše odpověď: Konkrétní řešení skladby štítu by mělo odpovídat celkové energetické koncepci domu stanovené projektem, nebo Vaší představě.

Rovněž je potřeba vzít v potaz požadovaný architektonický vzhled štítu v celkovém řešení roubeného domu. Předpokládejme, že podlahová prkna jsou finální pohledovou konstrukcí, což není tak ideální. Skladba stěny se bude velmi podobat skladbě stěny jakékoli dřevostavby tesařské rámové konstrukce. Ta má vždy výplň tepelnou izolací v nosném rámu, z vnější strany pak zaklopení (často se používají difúzně otevřené MDF desky na bázi dřeva) nebo protivětrnou fólii. Zevnitř pak další rošty vymezující tloušťku další tepelné izolace, parozábranu (často koncipovanou z parotěsných OSB desek), pak případnou instalační mezeru a vnitřní obklad.

Tloušťka tepelné izolace se určí dle požadavků závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011), která stanovuje následující hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu: Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro vnější stěnu 0,30 (W/m².K). Hodnota doporučená pro stěnu lehkou 0,20 (W/m².K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m².K). Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.

Pokud by skladba měla vyhovět na vyšší energetický standard, bylo by dobré splnit minimálně doporučené hodnoty U, ale to nejen u štítu, ale i v ostatních obálkových konstrukcích domu. Tedy obvodové stěny, střecha, podlaha, okna atd.

Součinitel prostupu tepla U 0,20 (W/m².K) odpovídá cca 24 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny, ale za předpokladu nepřerušené vrstvy izolace. V konstrukci je přerušena nosným hrázděním a různými prvky dalších roštů, jejichž vliv se musí výpočtově zohlednit. Obvykle pak vychází přes 30 cm potřebné izolace.

Zvážit by se mělo použití materiálů z hlediska kondenzace v konstrukci. V případě použití minerální vaty, která je nasákavá, bych se přiklonil k osazení parozábrany na vnitřní líc, tedy pod vnitřní obklad. Ten by bylo vhodné odsadit od parozábrany tak, aby byla vytvořena instalační mezera cca 4 až 5 cm pro vedení instalací (patrně jen EI), aby nebyla parozábrana znehodnocená prostupy. V případě použití tepelné izolace na přírodní bázi, například buničiny, dřevité vlny nebo ovčí vlny by bylo možno řešit konstrukci difúzně otevřenou s tím, že by se do skladby místo parozábrany vložila jen parobrzda z desky na bázi dřeva, v případě podrobného tepelně technického výpočtu by se mohla vypustit úplně. Tento výpočet však musí provádět specialista na stavební tepelnou techniku. Většinou provádí energetičtí experti, které naleznete na webu www.mpo-efekt.cz.

Příklad (jeden z mnoha variant) skladby z exteriéru: vnější palubky – výplň tepelnou izolací z MV 10 cm v nosném roštu – příčný rošt s tepelnou izolací MV 16 cm – parozábrana (deska OSB pero drážka s těsnými lepenými spoji přelepená parotěsnou páskou – instalační mezera vymezená roštem 6 cm s tepelnou izolací 6 cm – vnitřní obklad.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Termostatické hlavice u plynového vytápění

Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych poradit s termostatickými ventily, které se chystáme nainstalovat v rámci úspor při plynovém vytápění domu. Jeden instalatér říká ventil do pokoje, kde je termostat ano, druhý říká ne. Tak kde je pravda a komu věřit? LM

Naše odpověď: Není zcela jednoznačné, zda termostatickou hlavici v místnosti s pokojovým termostatem osadit nebo ne.

Většinou se doporučuje, hlavici neosazovat. V případě použití běžného ventilu je potřeba nastavit předregulaci na ventilu tak, aby měl stejný hydraulický odpor, jako ventil s termostatickou hlavicí. To nastaví topenář.

V případě použití termostatické hlavice se doporučuje nastavení na maximum. V případě jiného nastavení ventil automaticky uzavírá při rostoucí teplotě v místnosti, takže zdroj (plynový kotel) běží dál a ovlivní (uzavírá) ostatní radiátory v soustavě.

Běžné řešení je tedy bez hlavice. Pokud se zpracovával na topení projekt a dělal se hydraulický výpočet soustavy, mělo by být v projektu přednastavení na jednotlivých ventilech stanoveno.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Skladba podlahy nad klenbou

Dotaz: Dobrý den, řešíme úpravu skladby podlahy nad klenbou. Spodní klenebná místnost je vytápěna a v podkroví nad klenbou potřebujeme udělat podlahu. Nynější skladba je: klenba, minerální vata, polystyrenové desky s asfaltovou vrstvou, suť. Nyní je zamýšlena úprava taková, že suť odstraníme, na polystyren.desky nasypeme vyrovnávací škvárová vrstvu ,zpevní se to betonovou mazaninou, ještě popřípadě vložíme kari síť. Otázka zní, zda je škvára vhodná, a čím by šla nahradit a jak dále postupovat ve skladbě, pokud na podlaze zamýšlíme podlahové topení? kde ještě izolovat ? Děkuji za odpověď. EB

Naše odpověď: Obě místnosti budou vytápěné a pak by zde nebyl zásadní požadavek na tepelnou izolaci ve stropě.

Vámi popsané řešení lze realizovat. Rozhodně bych ale nedoporučoval použít škvárový násyp z důvodu možné zdravotní závadnosti škváry. Pokud je potřeba vyrovnat výšku podlahu na určitou úroveň, je doporučováno použít umělé kamenivo Liapor. Nevýhodou kameniva ale je jeho nestabilita, v násypu se nedá chodit. Řeší se to zpevněním prostříknutím řídkou cementovou maltou v horní vrstvě kameniva. Betonová deska na tomto násypu by měla být určitě vyztužena ocelovou Kari sítí.

Další věc je ale izolace proti kročejovému hluku. Tu dobře vyřešíte tak, že betonová deska bude řešena jako plovoucí na vrstvě kročejové izolace (například Steprock 3 cm) a  bude izolačními pruhy z vaty po obvodu oddělena od zdí. Beton nesmí v žádném případě ke zdem, kročejový hluk by se přenášel do konstrukce a byl by slyšet ve spodní místnosti.

Na webových stránkách výrobců kročejových izolací a podlahových desek najdete typové vhodné skladby a řešení detailů – např. Rocwool, myslím i jiní (Ursa, Rigips apod.)

V daném případě by tedy bylo vhodné na násyp umělého kameniva provést vyrovnávací tenkou betonovou vrstvu (tak 2 až 3 cm), na její rovnou plochu položit desky minerální vlny Steprock a pak plovoucí betonovou desku.

Pokud by se nahoře uvažovalo s podlahovým topením, proveďte skladbu dle doporučení systémových řešení. Například shora: keramická dlažba – flexibilní lepidlo – betonová deska s rozvodem teplovodních trubek podlahového topení (tloušťka vychází z minimálního krytí trubek a jejich průměru, obvykle celkem kolem 7 cm) – systémová deska XPS pro topné potrubí (bývá 3 cm) – tepelná izolace z podlahového EPS 150 Z min. 12 cm až 14 cm – vyrovnaná plocha násypu viz. výše. Betonová deska s topným rozvodem je v podstatě řešena stejně jako plovoucí akustická deska, zajišťuje tedy kročejový hluk.

Pro podlahové topení je nejlepší povrch dlažba, dřevěné a laminátové podlahy snižují topný výkon a nejsou tedy příliš vhodné.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.