V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o výběr obvodového zdiva pro bungalov.
Dotaz na téma: Výběr obvodového zdiva pro bungalov
Dotaz: Dobrý den, chystáme se stavět bungalov o velikosti 185 m2.Nevíme jaké si vybrat obvodové zdivo,každý stavař říká něco jiného.Doporučení máme na POROTHERM T PROFI ( broušená cihla, plněná minerální vatou ) o šířce 425 a nezateplovat, nebo YTONG THETA tl.499 cm také bez zateplení? Chci se zeptat také na váš názor, zateplovat - nezateplovat?Budeme mít podlahové topení jestli to má nějaký vliv na váš názor. MSNaše odpověď: pokud budete chtít eliminovat možné chyby a nekázeň zedníků, je vhodnější a také ekonomické postavit obvodové zdivo z tepelně izolačních broušených cihel tl. 25 až 30 cm a zateplit kontaktním zateplovacím systémem tak, aby byly splněny minimálně požadavky ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Lze však vřele doporučit splnění, či překročení v normě uvedených doporučených hodnot pro obvodové konstrukce. U obvodového zdiva se doporučuje součinitel prostupu tepla U=0,25 W/m2K a pro pasivní domy U=0,18 až 0,12 W/m2K. Čím nižš je hodnota U, tím je stavba lépe tepelně izolovaná.
Materiál zateplení může být jak polystyrén tak také minerální vlna. Obecně je polystyrén méně nasákavý, bývá levnější a oproti minerální vlně má lepší tepelně izolační vlastnosti.
Pokud budete mít podlahové vytápění, bude pouze rozdíl při využívání slunečních i ostatních tepelných zisků, neboť podlahové vytápění není schopno rychle a pružně reagovat na náhlé teplotní změny v interiéru a tak dochází k přetápění místnosti, zejména v přechodném období (jaro, podzim) a v případě oslunění okny sluneční zisk není efektivně využit. Ohřátá podlaha má také o něco menší schopnost sluneční energii do sebe absorbovat.
Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Pokládka nové podlahy v roubené chalupě
Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych poradit. Na staré roubené chalupě budu pokládat novou dřevěnou podlahu a potřebuju poradit a vysvětlit v jakém pořadí příjde izolace a parozábrana. Jedná se o starou chalupu, kdy po zrušení staré podlahy zbyla pouze hlína. Na tuto hlínu mám v úmyslu nasypat štěrk frakce 4-8 ( 5-10 cm ) na štěrk položit trámy, pod kterýma bude třeba ještě pásek IPY. Mezi těmito trámy izolace z minerální vlny a na trámech palubky. Nevím, zda je vhodné použít parozábranu a jestli jo, tak kde.Chalupa není celoročně obyvatelná, pouze od jara do podzimu a to jenom o víkendech. O teplotu v místnostech mi vůbec nejde, protože se tam v zimě nejezdí a v létě netopí a přitápění na jaře a podzim je zanedbatelné. Jedná se mi o to, aby se v trámech pod podlahou nesrážela případná vlhkost a podlaha zespodu neplesnivěla a nehnila, jak tomu bylo doposud, protože pod podlahou nebylo vůbec nic, jenom hlína. Jenom podotknu, že pod všema obvodovýma dřevěnýma zdma je cca 20 cm betonové podezdívky. Já budu mít tu hlínu vykopanou až na dno podezdívky a palubky budou cca s vrchní hranou této podezdívky. Děkuji za radu, zda tento můj postup je vhodný. TNNaše odpověď: Takto koncipovanou skladbu považuji za riskantní z hlediska vlhkosti.
Mám praktickou zkušenost s obdobně využívanou chalupou, v zimě „zazimovanou“. Tam na hlínu položili trámy a shora zaklopili OSB deskou. Prostor pod nebyl nijak odvětráván, byla tam tedy jen vzduchová mezera. Výsledkem byla po první zimě dřevomorka v trámech i deskách, rozlezlé plodnice. A to i přesto, že dřevomorku předtím nepozorovali (na původní dřevěné podlaze).
Chybou této skladby je, že vlhkost ze země se uzavírá ve špatně větrané dutině. Trámy nebyly patrně ošetřené chemicky, což samozřejmě přispělo. Pokud dutinu vyplníte nasákavou minerální vatou, je nepochybné, že vodu absorbuje a zhorší to stav dřeva. Vkládání parozábrany nic neřeší, toto není skladba pro parozábranu! Muselo by se jednat o celoplošnou a plně funkční izolaci proti zemní vlhkosti v celé ploše, zataženou i pod obvodové zdivo.
Ve Vašem případě se jedná o roubenku na betonovém prahu. První variantou je koncipovat podlahu s hydroizolací. Ta by se položila na betonovou mazaninu a po obvodu se těsně napojila na betonový práh, nebo na hydroizolaci která (možná) byla vložena mezi roubení a beton. I tak bych doporučil pod beton zásyp hrubým štěrkem ve větší vrstvě a nějak to odvětrat potrubím napojeným na venkovní prostředí. Celkem je k dispozici cca 20 cm, chtělo by to ještě trochu prohloubit. Příklad: 10 cm provětrávaného štěrku – geotextilie – betonová mazanina (suchý beton) 5 cm s ocelovou sítí – tepelná izolace EPS 6 cm – podložka z MDF desky nebo rošt – palubky.
Druhou variantou je koncipovat podlahu jako provětrávanou. Tyto skladby jsou popisovány v odpovědích v oddílu odvlhčování a sanace v této poradně (štěrk s větracími hadicemi nebo IGLU nebo IPT desky. V roubenkách bych se asi přikláněl k provětrávaným systémům. Musí být ale funkční, tedy dobře navržené s odtahem do komínů nebo svislého potrubí.
Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Výměna kotle
Dotaz: Dobrý den, mám dilema budu měnit 25 let starý plynový kotel za nějaký, který méně sežere. Kamarád mi doporučuje klasický konvenční Junkers, oslovená topenářská firma zase kondenzační Baxi. Bydlím v koupeném starším domku, kde jsou 4 staré deskové radiátory a dva žebříky, vytápěná plocha asi 110 metrů čtverečných, stropy 2,5 m. Domek není vůbec zateplen, má původní okna a zdi 60 cm cihla. Je v Pardubicích, kde nebývají zimy tak kruté jako na horách. "Normální" platbu za plyn jsme platili před pěti lety cca 42 000,- za rok, posledních pět let byla přítelkyně na mateřské, tak jsme koupili krbovky bez výměníku a topili v nich, pouze když mrzlo, tak jsme si přitápěli. S využitím krbovek po návratu z práce (17,00) a o víkendech počítáme i do budoucna. Přes noc a den chceme držet teplotu kolem 19-20 stupňů. Poradí mi prosím někdo, jaký druh kotle by mohl být vhodnější? Díky a všem hezký den. KJNaše odpověď: Úvodem: stávající kotel, starý 25 let, je za hranicí životnosti. Jeho výměna je proto nutná. Vlastní kotel se nesporně podílí na výši nákladů na vytápění. Vysoké náklady jsou ale z větší části ovlivněny stavební konstrukcí domu. Podle Vašeho dotazu se jedná o starší domek z patrně plných cihel s tloušťkou zdí 60 cm. Pro tuto konstrukci obvodové stěny vychází součinitel prostupu tepla vyjádřený ve W/m2.K na hodnotu cca 1,83. Pokud byly pro stavbu použity tehdy používané cihly CDM, bude součinitel prostupu tepla cca 1,17. Tyto vlastnosti odpovídají v minulosti používaným materiálům a předpisům, podle kterých byly stavby realizovány a také cenám energie. Současně platná norma ČSN 73 0540-2. Tepelná ochrana budov (10/2011) požaduje pro obvodové stěny hodnotu 0,30 a doporučuje hodnotu 0.25 W/m2.K , tedy hodnoty výrazně nižší.
Významnějších úspor nákladů by proto bylo možno dosáhnout dodatečnými tepelnými izolacemi obvodových stěn včetně podlah a stropů, případně výměnou oken a vnějších dveří.
U stávajícího kotle lze předpokládat jeho účinnost v rozmezí asi 80-85 %. U nového klasického konvenčního kotle je možno dosáhnout hodnoty cca 92 %, u kondenzačního pak asi 98 %. O uvedený rozdíl by se snížila spotřeba paliva a tím i náklady.
Aby kondenzační kotel této účinnosti dosáhl, je nutno jej provozovat s teplotou otopné vody v rozsahu asi 40-60 oC. Radiátory jsou však navrženy na teplotní spád odpovídající klasickému kotli, např. 85/75 oC. Nelze proto zaručit, že jejich výkon bude při nižší teplotě otopné vody dostatečný. Pokud ne, bylo by nutno jejich otopnou plochu zvětšit. Pokud jsou zmíněné deskové radiátory staré shodně s kotlem, tj. 25 let, jsou rovněž za hranicí životnosti a jejich výměna je nutná.
Z více druhů kotlů na trhu a od různých výrobců je vhodné zvolit kondenzační kotel s výkonem odpovídajícím tepelné ztrátě domku. Mimo uvedených kotlů Baxi jsou na trhu ještě vhodné kotle Vailant, Protherm, Therm, Dakon a další. Při volbě kotle je mimo ceny nutné, aby pro kotel zvolené značky byl zajištěn dostupný a odborný servis. Spolu s výměnou kotle je možné řešit i způsob ohřevu vody pro užitkové účely.
Vhodné je také, aby kotle byl vybaven možností automatické regulace výkonu podle potřeby dané venkovními klimatickými podmínkami.
Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Skladba podlahy sklepa u novostavby
Dotaz: Dobrý den, můžete mi prosím poradit se skladbou podlahy ve sklepě v novostavbě RD? Celý dum je podsklepený. V jedné "místnosti" sklepa je garáž. Ostatní přádelna, dílna a tech.místnost. Temperování sklepa radiátory. Přízemí a podkroví podlah.topení. Jedná se mi hlavně o tloušťku zateplení podlah sklepa polystyrénem. Chci dát na izolaci proti vlhkosti 5+5 polyst. + 5 beton. Hlavně si nejsem jistý s podlahou v garáži, aby podlaha vydržela zátěž auta.Děkuji za radu. MD
Naše odpověď: Místnosti ve sklepě budou pouze temperované.
Jde tedy ještě o to, zda některé nebudou vytápěné vůbec (napadá mne garáž) a pak, je důležité, že strop nad sklepem pod vytápěnými místnostmi přízemí s podlahovým vytápěním je rovněž potřeba řešit s odpovídající tepelnou izolací tak, jak to požaduje pro novostavby norma.
Vlastní tloušťka tepelné izolace se určí dle požadavků závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011), která stanovuje následující hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu a to ve třech úrovních.
Zde nastanou dva případy:
Podlaha sklepa - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu a stěnu temperovaného prostoru přilehlou k zemině 0,85 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,60 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,45 až 0,30 (W/m2.K).
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Plánujete 10 cm EPS, což zajistí hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,4 (W/m2.K) při tepelné vodivosti izolantu Lambda 0,040,. To bezpečně splní doporučení normy.
Pokud se jedná o pevnost v tlaku polystyrénu v garáži, je nutno použít k tomu určené zátěžové polystyrény. V označení je uváděno napětí v tlaku – například Bachl EPS 200 S, tedy má napětí 200 kPa, tento kromě toho tepelnou vodivost Lambda 0,034, tedy stačí i v 8 cm tloušťce, aby splnil stejnou hodnotu U. Obdobně lze použít extrudované polystyrény (XPS) s hodnotami od 300 kPa, mají vysokou pevnost. V každém případě doporučuji betonovou desku v garáži 10 cm, 2x Kari síť 6 mm, oka 10/10 cm.
V málo zatížených podlahách postačí při správném provedení EPS od hodnoty 100, ale lépe 150.
Druhý případ – strop pod přízemím s podlahovým vytápěním - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru 0,75 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,50 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,38 až 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k podlahovému topení doporučuji být s U alespoň na 0,4 (W/m2.K)., tedy minimálně zase 10 cm EPS nebo o něco více.
Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.