V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o zateplení stropu v podkroví či opravu staré dřevěnice.
Dotaz na téma: Normové požadavky na akustiku u dvojdomku
Dotaz: Dobrý den, bydlím v rodinném domě postaveném cca před 80 lety, sklepení sousedního domu zamýšlí úřad městské části pronajmout (pravděpodobně skautskému oddílu), při nyní probíhajících stavebních úpravách je v pokoji vedle/nad těmito prostorami slyšet velmi silně rádio i hovor, o sbíječkách nemluvě :-), takže se domníváme, že prostory nejsou dobře zvukově izolovány. Prosím o informaci, zda jsou zvukové normy (57 dB??) platné i v případě, že se jedná o nebytový (sklepní) prostor. Děkuji. JKNaše odpověď: Smyslem závazných hygienických vyhlášek o ochraně před nadměrným hlukem a na navazujících technických norem z oboru akustiky ČSN EN 717-1,2 a ČSN 73 0532.je ochrana pobytových prostor.
Nezáleží tedy na tom, v jakém prostoru hluk vzniká, ale o jaké chráněné místnosti nebo prostory se jedná. Norma ČSN 73 0532/Z1 byla revidována v únoru 2010. Zavádí způsob kategorizace bytů z hlediska zvýšené zvukové izolace ve formě tříd zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI).
Pokud jde o stavební vzduchovou neprůzvučnost - pro všechny místnosti v sousedním domě je požadavek na vzduchovou neprůzvučnost ve třídě TZZI I R"w 62 dB, ve třídě TZZI II R"w 68 dB.
Pokud se tedy jedná o dvojdomek, měly by probíhající stavební úpravy řešit splnění normových požadavků a to i s ohledem na nové využití sousedních prostor.
Návrh akustických opatření při změně užívání (obdoba stavebního povolení) by měl být součástí projektové dokumentace stavebních úprav. Pokud stavební úpravy vedly k oslabení zvukové izolace stávajících dělících stěn (možná se do nich zasahovalo), mělo by to být posouzeno stavebním úřadem, respektive požadováno prokázání splnění obecných technických požadavků na stavby dle platné vyhlášky a stavebního zákona.
Další dotazy a odpovědi na téma "Akustiky" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Zateplení stropu v podkroví
Dotaz: Dobrý den, prosím o radu při zateplení podkrovního stropu obývacího pokoje. Současná skladba je: palubky, prkenné bednění, 2 cm polystyrén, 12 cm ořezů skelné vaty, střešní krytina. Uvažuji o vložení tepelné izolace zespodu a zhotovení sádrokartonového podhledu. Jaká tloušťka izolace by měla být a je toto řešení možné? Děkuji. JVNaše odpověď: Stávající skladba podkroví má orientačně součinitel prostupu tepla U kolem 0,4 až 0,45 (W/m2.K). Nevýhodou je určitě to, že tepelná izolace je vložená pouze mezi krokve. Tím tvoří krokve po celé délce tepelný most, který schopnost tepelné izolace velmi zhoršuje. Vložením další izolace zespodu sice dojde ke snížení vnitřního prostoru, ale dosáhne se podstatného vylepšení tepelně izolačních vlastností šikminy. Navíc je zde dobrá možnost osazení parozábrany na vnitřní líc konstrukce.
K provedení vlastního zateplení podkroví – tloušťka dodatečné tepelné izolace vychází z normových požadavků - závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí stupeň hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu (nebo mezi prostory s rozdílnou teplotou). Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Konkrétně - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu se skonem do 45o 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak třeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Současný stav je tedy hodně pod minimem. Pro splnění doporučené hodnoty je potřeba počítat s přidáním min. 16 cm tepelné izolace s tím, že pokud tato bude vložena do nějakého přídavného roštu, je nutno počítat s oslabením souvislosti izolace tímto roštem. Takže by se mělo ještě o několik cm navýšit. Pokud bude rošt sádrokartonu proveden na krokevní plechové nástavce, je potřeba počítat i s jejich tepelnou vodivostí.
Vlastní tepelná izolace bude nejspíše na bázi minerální nebo kamenné vaty. Důležitým momentem je správné provedení parozábrany, která je pro tuto konstrukci nutná. Nejedná se o difúzně otevřenou konstrukci a proto je potřeba zajistit optimální provedení parozábrany. Zde platí několik zásad. Fólie zajišťující parotěsnost (i vzduchotěsnost) musí být umístěna co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce (to bude). Aby byla skladba bezpečná z hlediska kondenzace uvnitř střešního pláště, je potřeba dodržet poměr tepelného odporu skladby před parozábranou k celkovému tepelnému odporu max.1:4. To při osazení parozábrany pod sádrokarton na vnitřní líc bude splněno rovněž. Neosazovat ale v žádném případě již na stávající palubky.
Parozábranu je vhodné umístit tak, aby byly podložené spoje. Pak lze poměrně dobře slepit přesahy. To se dá zajistit například provedením roštu v místech spojů, které je potřeba všechny těsně přelepit. Rovněž je nutné plánovat vedení instalací tak, aby skrze parozábranu neprostupovaly, jedná se pak o místo častých poruch
Skladbu je možno provést i pomocí OSB desek s vytvořením instalační mezery pro rozvody – viz. jiné odpovědi v poradně.
Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Oprava staré dřevěnice
Dotaz: Dobrý den, opravuji starou dřevěnici z trámů cca 25x25 cm, mezery byly vyplněny mechem (nyní PUR pěna). Zevnitř chci sádrokarton a vnější plášť dřevěný obklad tl. 4 cm. Potřeboval bych poradit, jestli je možno tuto stavbu izolovat (z vnějšku trámů, pod obklad), jakou použít izolaci, jaká bude skladba stěny včetně případných parozábran. Chalupu budu vytápět kamny na tuhá paliva a to jen cca 1x za 14 dnů. Mám obavu z kondenzace vody v izolaci. ZMNaše odpověď: Roubenou stěnu lze z vnější strany pod obklad zateplit. Protože stávající roubení je nyní snadno kontrolovatelné a po oboustranném zakrytí tomu již tak nebude, je důležité mít jistotu ohledně kondice dřeva. Nelze vyloučit, že je nyní bioticky napadeno i když při orientační prohlídce se může jevit dobré. Jeho stav by měl rozhodně posoudit znalec v oboru dřeva, nejde jen o viditelné povrchové narušení, ale i stav jádra trámů. Možná bude nutno některé prvky vyměnit, určitě by se mělo také chemicky celoplošně ošetřit.
Nevýhodou uzavření stávající konstrukce z obou stran je, že procesy uvnitř probíhající již nezpozorujete včas a jedná se přece jen o starou stavbu. I přesto, že pod vnitřní obklad novým sádrokartonem je možno vložit poarozábranu, což by teoreticky mělo zabránit prostupu nadměrné vlhkosti do konstrukce stěny, prakticky však taková vrstva nebude provedena nikdy zcela 100%.
Zateplení zvenku má samozřejmě všechny výhody odvětrávaného obvodového pláště. Použít lze jakoukoli tepelnou izolaci s nízkým faktorem difúzního odporu – vláknité izolace mají µ obvykle od 1,1 do 3 (-). Může se jednat o minerální nebo kamennou vlnu, dřevu sluší pak lépe materiály na přírodní bázi jako dřevitá vlna, ovčí vlna, konopí apod. jde jistě i o cenu.
Tloušťka tepelné izolace se určí dle požadavků závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011), která stanovuje následující hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu:
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená pro stěnu lehkou 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Pokud by skladba měla vyhovět na vyšší energetický standard, bylo by dobré splnit minimálně doporučené hodnoty U. Součinitel prostupu tepla U 0,20 (W/m2.K) odpovídá cca 16 cm tepelné izolace (včetně tepelného odporu stávajících trámů) na bázi minerální vlny, ale za předpokladu nepřerušené vrstvy izolace. V konstrukci fasádního obkladu je přerušení nějakým nosným systémem, rošty apod., jejichž vliv se musí výpočtově zohlednit. Pak vyjde více izolace, odhadem 20 cm potřebné izolace. Pro splnění minima však bude patrně stačit něco od 12 cm.
Zvážit by se mělo použití materiálů z hlediska kondenzace v konstrukci. V případě použití minerální vaty, která je nasákavá, bych se přiklonil k osazení parozábrany na vnitřní líc, tedy pod vnitřní obklad.
V případě použití tepelné izolace na přírodní bázi, například buničiny, dřevité vlny nebo ovčí vlny by bylo možno řešit konstrukci difúzně otevřenou s tím, že v obou případech by se do skladby měla vložit před tepelnou vláknitou izolaci protivětrná fólie difúzně co nejvíce propustná, aby proudění vzduchu nesnížilo významně tepelně izolační schopnost. Provětrávaná mezera musí být min. 4 cm. Skladbu doporučuji ověřit tepelně technickým výpočtem na kondenzaci.
Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Výběr cihel
Dotaz: Prosím o informaci, zda je při stavbě nového rodinného domu z hlediska energetické spotřeby vhodnější použítí cihel Porotherm o tloušťce 44 cm nebo cihel Porotherm o tloušťce 30 cm v kombinaci s polystyrenem tloušťky 15 cm. Děkuji. VVNaše odpověď: Obvodové stěny by svými tepelně izolačními vlastnostmi měly odpovídat platné ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Tato norma požaduje pro obvodové stěny minimální hodnotu součinitele prostupu tepla 0,30 W/m2.K a doporučuje dosažení hodnoty 0,25 W/m2.K. U tvárnic Porotherm 44 Si, označovaných jako superizolační, udává výrobce hodnotu tohoto součinitele 0,24 W/m2.K. Tvárnice splňují hodnotu doporučenou a není třeba je opatřovat dodatečnou izolací. U tvárnic 44 CB DF udává výrobce hodnotu 0,30. Tyto tvárnice splňují hodnotu požadovanou a dodatečnou izolaci lze doporučit. Tvárnice 30 CB mají hodnotu tohoto součinitele 0,50 a dodatečná tepelná izolace je nutná.
Při volbě, zda zvolit tvárnice 44 Si nebo 30 CB a dodatečnou tepelnou izolaci je nutno vzít v úvahu nejen tepelně izolační vlastnosti zdiva, ale i náklady na tepelnou izolaci, tj. její pořizovací cenu, náklady na její montáž a prodloužení doby výstavby.
Při použití polystyrenu jako tepelné izolace je nutno dbát na volbu vhodného druhu polystyrénu, aby se předešlo možnosti kondenzace vodních par ve vnitřních prostorách. Takovouto nevýhodu nemá použití minerální vlny, která je však nákladnější.
Protože se jedná o novostavbu, obě varianty by měl vyhodnotit projektant a navrhnout řešení podle požadavku stavebníka. Z praktického hlediska (nižší pracnost, zkrácení doby výstavby) se jeví jako vhodnější použití tvárnic 44 Si. Je ale nutno vzít v úvahu i ceny jednotlivých materiálů závislosti na cenách místních dodavatelů a stavebních firem.
Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.
