zobrazit 10 fotek Snem každého z nás je bydlet pohodlně a přitom ušetřit co nejvíce peněz na elektřině, plynu a ostatních režiích. Jedním z takových řešení je pasivní dům. Co ale tento výraz představuje? Pasivním domem nazýváme dům , který za rok spotřebuje méně než 15kWh/m2 energií. Nabízí se srovnání s klasickým rodinným domem, stavěným v devadesátých letech minulého století. Ten obvykle spotřebuje okolo 200 kWh/m2 energií za rok a současné novostavby na tom nejsou o moc lépe. Ty by v souladu s předpisy měly mít spotřebu do 150kWh/m2 za rok.
Jak se staví tento dům?
Zdá se to skoro jako sci-fi. Ovšem i v pasivním domě se dá žít komfortně a přitom za něj zaplatíte stejné peníze jako prakticky za každý jiný srovnatelný rodinný dům. V domě bývá zásluhou dokonalé tepelné izolace stále příjemná teplota (jak v zimě, tak v létě). Do místností se stále přivádí čerstvý vzduch bez průvanu. Pasivní dům je samozřejmě možné postavit podle přání zákazníka a nemusí být umístěn zrovna v podzemí, jak o něm praví některé pověry. Naopak může vypadat jako jakýkoli jiný rodinný dům.
Unikátní větrání
Důležitou vlastností každé stavby je zabránění průniku studeného vzduchu do domu a na druhou stranu také schopnost účinného větrání, které je zárukou zdravého bydlení.
Řešením tohoto problému je řízené větrání s rekuperací. Jeho princip je v podstatě jednoduchý. Odpadní vzduch, který odchází z domu, ohřívá v protiproudém výměníku čerstvý vzduch zvenčí. Tato větrací soustava je tedy složena ze dvou ventilátorů, jeden dovnitř přivádí čerstvý vzduch, druhý naopak ten znečištěný vyhání ven.
Zařízení, které slouží pro ohřátí vzduchu v zimě a ochlazení v létě, nebývá vůbec složité. Klidně to může být i obyčejná kanalizační trubka zakopaná v zemi, do které se přivádí vzduch.
Pasivní dům však spotřebuje jen velmi málo tepla. Aby se do něj však dostalo jen minimum energie a přesto v něm bylo teplo, je třeba vytvořit odpovídající podmínky. Proto je nejdůležitější součástí pasivního domu silná vrstva tepelné izolace, která výrazně snižuje tepelné ztráty a přináší domu řadu dalších výhod.
Odborné diskuse o tom, jak zateplit domovní fasádu, zda je nutná osmička či postačí pětka, jsou mimo pasivní dům. Pro dosažení hodnot součinitele prostupu tepla na úrovni pasivního domu je nutné dům zaizolovat výrazně větší tloušťkou. Ta v mnoha případech činí i více než třicet centimetrů a navíc se dává i na místa, která se v jiných případech izolují jen málokdy.
Kombinace slunce a světla v místnosti vytvářejí pohodu. Okna v pasivním domě však mají kromě prosvětlení i další důležitou funkci. Přispívají k tepelné pohodě a úspoře ve vytápění.
To je rozdíl oproti minulosti, kdy právě okna byla největší příčinou masivních úniků tepla. Dnešní technologie oken, používající velmi kvalitní utěsnění, velkou tloušťku rámu a nejmodernější trojskla s reflexní napařenou vrstvou a plněná inertním plynem, však umožnila použít větší plochy zasklení a zároveň zamezit zbytečným ztrátám tepelné energie.
Jestliže jsou okna umístěna na výhodnou světovou stranu, nejlépe na jih, můžeme rovněž mluvit o přínosu v tepelné bilanci. Důvod je prostý. Z jihu nejčastěji svítí slunce, které je důležitou součástí výroby energií v pasivním domě. Výhodou je to zvláště v zimě, kdy slunce leží nízko na obloze. Tam, kde orientace převažujícího zasklení domu k jihu není z nejrůznějších příčin možná, lze použít sluneční záření pro ohřev takzvané Trombeho stěny. Ta totiž slouží jako solární kolektor.