Nová střecha končí okapem

Jednou z prvních priorit by měl být vzhled okapů

Nové okapy můžeme barevně sladit se střešní krytinou a fasádou, nebo mohou naopak výrazněji kontrastovat. Své kouzlo však má i základní odstín plechu a také originální patina, která se po čase vytvoří na měděném a titanzinkovém povrchu vlivem oxidace. Pokud pak zvolíte okapový systém s povrchovou úpravou polyuretanem, je nabízená barevná škála opravu široká. Stejný materiál, jaký jsme zvolili pro okapy, navíc můžeme použít i pro okenní parapety, oplechování komína a střechy, oplocení a podobně.

Cena nových okapů

Samotná cena materiálu respektive vyrobených okapních žlabů, svodů, gajgrů a dalších prvků neříká v podstatě vůbec nic. Roli hraje i pracnost realizace (ucelené systémy se poskládají velmi rychle, zatímco například s pozinkem je spousta práce), nároky na pravidelnou péči a její finanční náročnost a nakonec i životnost. Z poměru cena – pracnost – užitek pak vychází nejlépe titanzinek. Je sice dražší než pozink, ovšem je téměř bezúdržbový a dosahuje vysoké životnosti. Přitom je až dvakrát levnější než měď. A například volba měděných okapů je limitována i výškou budovy a jejím umístěním – měděné okapy jsou velkým lákadlem pro „pouliční podnikatele s kovy.“ Hliníkové okapy jsou cenově mezi titanzinkem a mědí a zajímavostí je též nižší cena nerezu oproti mědi, i když jen mírně. Dražší než titanzinek, ale levnější než nerez jsou povrchově upravené plechové okapy s životností srovnatelnou s mědí a titanzinkem. Navíc lze využít sezónních akcí a slev a právě tento fakt může též zásadně promluvit do výběru okapů. Je též pravdou, že povrchově upravené materiály mají dražší doplňky kvůli jejich obtížnější výrobě. Čili srovnávat nemůžeme jen například 1 běžný metr svodů či žlabů, ale pouze kompletní rozpočty. 

Nároky materiálů na údržbu

Maximální bezúdržbovost je dnes zásadním požadavkem na materiálové skladby navrhovaných budov. Pokud je bezúdržbovost i vaším základním požadavkem, budete volit mezi plechovými okapy s povrchovou úpravou polyuretanem, okapy titanzinkovými, měděnými, nerezem, ale i plastem, i když životnost plastových okapů je nižší a především v zimě je vysoké riziko jejich poškození. Kromě titanzinku, který je ve stále větší oblibě i v podobě střešní krytiny a kromě mědi berou dnes naše střechy útokem okapní systémy ze severu Evropy, kdy je pozinkovaný ocelový plech ošetřen na povrchu vrstvičkami polyuretanu (např. Lindab). Tento materiál je navíc oblíben právě i v podobě střešních krytin, ale i fasád. Jednotlivé prvky tohoto okapního systému do sebe přesně zapadají a montáž nevyžaduje speciální nářadí a dovednosti. S nadsázkou lze tyto okapy poskládat a kotvit k budově i svépomocí. Systém využívá princip spojek eliminující jakékoli letování. Pokud se ale přesto rozhodnete pro pozink, který je nejnáročnější na údržbu, nezapomeňte nechat okapy alespoň rok bez nátěru. Jejich povrch zoxiduje a základová barva pak lépe přilne. V opačném případě musíme použít speciální a drahý nátěr, který povrchovou vrstvičku pozinku vyleptá a rychle tak připraví na základový nátěr. 

Výběr materiálů

V předchozích odstavcích jsme nastínili přednosti a nedostatky jednotlivých materiálů. Proto nyní již jen doplňující informace.

Měděný okapní systém najdeme nejčastěji na domech v historicky chráněných oblastech. Měď napomáhá svou postupující patinou (oxidací povrchu) dosáhnout starodávného vzhledu domu. Bezúdržbová měď se postupně zbarví díky zvětrávání (oxidaci) až do světle zelené barvy. Nesmíme zapomenout, že měď je velmi agresivní a nesnáší se s ostatními kovy. Pokud jste tedy použili měď ve střešní skladbě, nezbude vám nic jiného než instalace měděných okapů.

Titanzinkové okapy jsou cenově dostupnější než měď, bezúdržbové a stejně jako měď překvapí patinou, ovšem oproti mědi nemění svůj vzhled až tolik zásadně. Zvětráváním se u titanzinku zlepšuje odolnost vůči klimatickým vlivům a právě tato vlastnost katapultovala titanzinek na přední příčky hitparády. Titanzinek zvětráváním ztrácí lesk a šedne. Oproti ostatním materiálům je tvrdší a křehčí. Povrchově jej sice upravit lze, ale je to zcela zbytečné, oxidací povrchu dosáhneme mnohem lepší odolnosti materiálu a zadarmo. 

V předchozích odstavcích jsme téměř zcela vynechali okapy hliníkové. Dodávají se s povrchovou úpravou i bez ní. Hliník je chemicky inertní materiál - nereaguje s jinými látkami a proto je bezúdržbový. Nevýhodou je však jeho vyšší měkkost, proto musíme být opatrní především při montáži. Povrch hliníkových okapů je upravován metodou coil coating, která umožňuje záruku 40 let na materiál.

Okapy z pozinkovaného plechu jsou dodávané ve standardní plechové barvě a časem je třeba ochránit jejich povrch nátěrem. Spoje mezi jednotlivými prvky (žlaby a svody) se nýtují a nebo letují. Nátěry jsou nutné v intervalu dvou až pěti let. První nátěr přitom provedeme po roce od montáže. Začínáme základovou barvou a pokračujeme barvou finální požadovaného odstínu.

U pozinku s povrchovou úpravou je klíčová právě kvalita povrchové úpravy – kvalitní provedení a použitý materiál. Jistým vodítkem může být poskytovaná záruka na materiál – pokud narazíme na minimální dva roky, měla by se nám v hlavě rozblikat červená kontrolka, značkoví výrobci poskytují záruku 15 až 40 let. Důležitý je i průměr žlabů a svodů – pozor na úsporu na úkor poddimenzovaného průřezu, ale i na úkor síly materiálu a síly povrchové vrstvy. Povrchová úprava by měla být nanesena na materiál ještě před dalším zpracováním do požadovaných tvarů (např. Lindab). Odpadnou tím nedokonale povrchově upravené detaily. Spoje jsou nejčastěji řešené nacvakávacími spojkami, které nepoškodí povrchovou ochranu pozinku. Musíme však dávat při manipulaci s výrobky pozor na odření – obnažený plech bude korodovat. Případné odřeniny lze opravit správkovými barvami.

Nerezové okapy jsou vyráběné z vysoce kvalitní nerezavějící oceli. Jde o pevný a dobře tvarovatelný materiál se vzhledovou stálostí. S nerezem můžeme pracovat i za velmi nízkých teplot, není křehký a neláme se.

Zdroj: www.strechy-cerman.cz