Nová střecha – nová tvář domu

Začínáme u zákonných norem

Stavební zákon č.183/2006 Sb., s účinností od 1. 1. 2007, nevyžaduje stavební povolení (či ohlášení stavby) a územní rozhodnutí při běžných rekonstrukcích střech, kdy se nemění půdorys domu, typ střechy, výška stavby, stabilita, nezasahujete do nosných konstrukcí, požární odolnost stavby a tedy nároky stavby na její okolí. Stavba střechy také nesmí ohrozit životní prostředí a zdraví osob a nesmí být změněn způsob užívání stavby.

Pouhá výměna střešní krytiny dokonce spadá dle §103 stavebního zákona mezi takzvané „udržovací práce.“ Ovšem jen v případě, že budova není kulturní památkou a jsou zde ještě další výjimky: pokud plánujete vytvořit z bývalé půdy obytné podkroví, je kvalifikováno jako změna užívání stavby či její části. Stejně tak jsou problematické změny v konstrukci krovu – jsou vnímány jako zásah do nosných konstrukcí stavby. Střešní okna směřující na pozemek souseda zase mohou být vnímána jako zásah do jeho práv. Vždy je proto lepší navštívit místně příslušný stavební úřad a zeptat se, zda potřebujete stavební povolení či bude stačit běžné ohlášení stavby. I poměrně přehledné zákony prostě zahrnují celou řadu výjimek a je velmi složité se v nich vyznat.

Proč rekonstruovat střechu

Do rekunstrukce střechy se pouštíme, pokud je již ve špatném stavu a neplní svou funkci, pokud plánujeme vybudovat podkrovní bydlení, nebo se bude měnit půdorys domu (například kvůli přístavbě či celkové rekonstrukci domu). Pokud víme, že nás rekonstrukce střechy nemine, musíme určit, jak střechu rekonstruovat či jen „opravit.“ V lepším případě pouze vyměníme poškozenou část střešní krytiny, dalším možností je výměna střešní krytiny v celé její ploše, s čímž již souvisejí i klempířské práce či třeba sejmutí a opětovná instalace hromosvodu.

Při výměně střešní krytiny můžeme ušetřit využitím stávající rozteče latí, čemuž však bude odpovídat výběr krytiny. V takovém případě ale musí být konstrukce krovu včetně latí v naprostém pořádku nebo alespoň z větší části. Jinak je takový způsob výměny krytiny bezpředmětný. Stejně tak v případě, že ustupujeme od jednoplášťové konstrukce střechy kvůli plánovanému podkroví. Pak je nutné latě stejně sejmout, položit pojistnou hydroizolaci, přibít kontralatě, na ně latě a poté až položit střešní krytinu. Pojistná hydroizolace zachytí vzdušnou vlhkost, dešťové srážky a sníh. Vytvoříme tak dvouplášťovou odvětrávanou střechu, kterou lze kdykoli v budoucnu zateplit.

A kdy stavíme střechu na novostavbě? Jakmile je dokončené nosné zdivo, stropy a jsou postaveny štíty. Střecha stavbu okamžitě zakryje a my tak chráníme stavební konstrukce před srážkami.

Problémy nosné konstrukce střechy – krovu

Největším nepřítelem krovu je stejně jako u dalších stavebních konstrukcí vlhkost a s ní související „organičtí likvidátoři dřeva“ (houby a plísně) a také dřevokazný hmyz. Je proto vždy nutné zjistit, zda krov unese váhu nové střešní krytiny a které konkrétně. Těžší střešní krytina než ta stávající vyžaduje statický posudek. Mnohdy však poznáme špatný stav krovu už na první pohled.

Nezapomeňte také, že životnost krovu by měla odpovídat životnosti nově pokládané střešní krytiny, a že se krov neobejde bez důkladné impregnace. Nejčastěji se do konstrukce krovu zasahuje při budování podkrovního bydlení (půdního bytu). Normová průchozí výška musí být 230 cm, což mnohé krovy neumožňují. O to víc, že ji konstrukce stropu a podlahy mohou snížit až o 30 cm. Stávající konstrukce krovu může být také překážkou pro prostorovou realizaci interiéru. Slalom mezi trámy si při pohybu podkrovním bytem přeje asi málokdo.

Klempířské práce

Už jen při pouhé výměně střešní krytiny je nutné zvážit, zda jsou v dostatečně dobrém stavu okapy. A určitě se nevyhneme novému oplechování komína a dalších prostupů (střešních oken a výlezů) a také štítů. Oplechování prostupů lze minimalizovat použitím speciálních střešních prvků – anténních a hromosvodových tašek a podobně.

Pod střechu se voda nesmí dostat – poškozuje konstrukci krovu, ale i stropní konstrukci nad obytným podlažím. Dobře provedený odvod vody ze střechy funkčním okapovým systémem pak také zabraňuje nadměrnému hromadění vody u základové konstrukce domu.

Voda z okapů má být odváděna na pozemek, kde se vsákne, do jímky, kde najde další využití jako voda užitková a v horším případě do kanalizačního systému, což je však velmi neekonomické a vůči vodním poměrům v lokalitě nešetrné řešení. Minimálně bychom ji měli odvádět okapovými svody do sudů či jiných nádob a následně ji využít k zalévání zahrady. Ovšem s jednou výjimkou – pokud není střecha či okapový systém z mědi (měď je pro rostliny na zahradě, a nejen pro ně, jedovatá).

Přivádíme světlo do podkroví

Jedním ze zdrojů světla podkroví jsou okna ve štítech. Často je zde umístě i balkón či lodžie a prosvětlený prostor je tak zvětšen o prosklené balkónové dveře. Dalším zdrojem světla v podkroví jsou střešní okna, mansardy či vikýře. Ovšem pozor – mansardy a vikýře vyžadují složitější konstrukci krovu, zatímco střešní okna do krovu pouze usadíme. U střešních oken je důležitá výška jejich usazení a také způsob ovládání, což je u každého půdního prostoru individuální dle jeho dispozic.

Tesařské, pokrývačské a klempířské práce zvládne svépomocí málokdo

Ani ten nejzručnější kutil si mnohdy netroufne právě na rekonstrukci střechy. Její špatné provedení je příliš velkým rizikem. Určitě však začněte kvalitním projektem. Rutinní řemeslníci se budou snažit prosadit pro ně nejobvyklejší řešení a právě tomu může vystavit razantní STOP projektant. A pokud dokonce neuvažujete o využívání podkrovních prostor, či to plánovaný sklon střechy ani neumožňuje, bez skrupulí sáhněte po sbíjených vaznících. Oproti tradiční konstrukci krovu tak ušetříte nemalé finanční prostředky.

Řemeslníky vybírejte zásadně podle jejich referencí a neváhejte s návštěvou staveb s jimi realizovanými střechami. Samozřejmě vybírejte raději ve svém bližším okolí, jelikož náklady na dopravu a případně i ubytování jsou poměrně vysoké.

Střešní krytina

Výběr střešní krytiny je ovlivněn únosností krovu, našimi finančními možnostmi a sklonem střechy, se kterým často souvisí i nadmořská výška a množství sněhových srážek v zimě. Pro každou střešní krytinu je určen tzv. „bezpečný sklon střechy,“ pro běžné střešní tašky je to cca 20^o. Typ střešní krytiny však vyplývá už z projektu střechy. Může být navržen pro běžnou (keramické či betonové tašky) či lehkou střešní krytinu (plechová krytina, plastová, vláknocementová či bitumenová – asfaltové pásy a šindele). Zvláštní výjimku představuje například krytina ze štípané břidlice, dřevěné šindele či krytina ze slámy – ve všech těchto případech jde o velmi drahé originály, které se navíc nehodí zrovna ke každé stavbě.

Zdroj použitých fotografií: www.strechy-soukup.cz