Městské mikrolesy. Nový fenomén, který je vlastně dávno známý jako prachobyčejné houštiny

Městské mikrolesy. Nový fenomén, který je vlastně dávno známý jako prachobyčejné houštiny

Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.

Úchvatné květy zimy. Jaké rostliny kvetou v našich zahradách právě v zimě?

Úchvatné květy zimy. Jaké rostliny kvetou v našich zahradách právě v zimě?

Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?

Tři, třicet a tři stovky. Jednoduchá poučka vysvětluje, jestli je kolem vás dost zeleně

Tři, třicet a tři stovky. Jednoduchá poučka vysvětluje, jestli je kolem vás dost zeleně

Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.

Netradiční ovoce se na nás valí každé Vánoce. Z Pawpaw ale budete paf

Netradiční ovoce se na nás valí každé Vánoce. Z Pawpaw ale budete paf

Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.

Jak využít dřevo ze stromů a keřů v našich zahradách

Jak využít dřevo ze stromů a keřů v našich zahradách

Je doba vegetačního klidu a to je období, kdy smíme kácet nežádoucí stromy. Nějak něčím nebezpečné, nemocné a třeba i příliš poškozené vichřicí, s narušenu statikou. Tedy když k tomu získáme povolení, pokud je zapotřebí. Co ale se dřevem z pokácený ovocných a okrasných stromů a keřů na našich pozemcích?

Kdy se vyplatí vánoční stromek v květináči? Když ho nemusíte kupovat každý rok
Kvíz

Kdy se vyplatí vánoční stromek v květináči? Když ho nemusíte kupovat každý rok

Kontejnerované vánoční stromky mají svůj smysl. A dokonce si takové můžeme vypěstovat i sami. Zbytečných semenáčků jsou plné lesy, navíc ani nemusíte loupit, malé sazeničky stojí v lesních školkách pár korun. A prý o ně není poslední dobou extrémní zájem. Ba naopak. Pokud si ale chcete už pěkně rostlý, velký kontejnerovaný stromek koupit, je třeba přemýšlet. Opravdu budete vědět, jak se k němu chovat, aby vydržel mnoho Vánoc? Opravdu ho máte kromě pár svátečních dní kam dát?

Líbavka, netradiční vánoční květina pro byt i zahradu

Líbavka, netradiční vánoční květina pro byt i zahradu

Už máte dost těch nekonečných vánočních hvězd, vánočních kaktusů a bramboříků? Chcete si na Vánoce vyzdobit byt, ale i zahradu, něčím netradičním? A nevadí, že to budou místo květů a barevných listenů rudé, nebo růžové plody, které vypadají jako bobule, ale jde o tobolky? Zkuste líbavku, tedy konkrétně libavku poléhavou.

Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?
Kvíz

Kvíz: Národní stromy světa. Poznáte, které země se pyšní konkrétními stromy?

Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?

Štětkovec opravdu připomíná svými květenstvími štětku na mytí lahví. Ale jak parádní

Štětkovec opravdu připomíná svými květenstvími štětku na mytí lahví. Ale jak parádní

Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.

Proč granátová jablka vybuchují? A můžeme si je vypěstovat i u nás?

Proč granátová jablka vybuchují? A můžeme si je vypěstovat i u nás?

Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.

Poznáte stromy podle jejich kůry? Proč je kůra pro stromy důležitá a proč ji některé shazují?
Kvíz

Poznáte stromy podle jejich kůry? Proč je kůra pro stromy důležitá a proč ji některé shazují?

Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.

Poznáte podle barvícího se podzimního listí druh dřeviny?
Kvíz

Poznáte podle barvícího se podzimního listí druh dřeviny?

Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.

Květy kaliandry vypadají jako velké jemné štětečky pro malířské plátno přírody

Květy kaliandry vypadají jako velké jemné štětečky pro malířské plátno přírody

Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?
Kvíz

Proč nepálit a nevyhazovat shrabané listí. Jak nám v zahradě prospěje?

Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.