Vánoce a jehličnany, pro nás neoddělitelné pojmy. Bez jehličnatého vánočního stromku, pod kterým najdeme po štědrovečerní večeři dárky, si Vánoce nedovedeme představit. Většina z nás rozezná smrček od jedle a borovice, ale co dál? Vyzkoušejte si své znalosti v našem kvízu.
Kontejnerované vánoční stromky mají svůj smysl. A dokonce si takové můžeme vypěstovat i sami. Zbytečných semenáčků jsou plné lesy, navíc ani nemusíte loupit, malé sazeničky stojí v lesních školkách pár korun. A prý o ně není poslední dobou extrémní zájem. Ba naopak. Pokud si ale chcete už pěkně rostlý, velký kontejnerovaný stromek koupit, je třeba přemýšlet. Opravdu budete vědět, jak se k němu chovat, aby vydržel mnoho Vánoc? Opravdu ho máte kromě pár svátečních dní kam dát?
Už máte dost těch nekonečných vánočních hvězd, vánočních kaktusů a bramboříků? Chcete si na Vánoce vyzdobit byt, ale i zahradu, něčím netradičním? A nevadí, že to budou místo květů a barevných listenů rudé, nebo růžové plody, které vypadají jako bobule, ale jde o tobolky? Zkuste líbavku, tedy konkrétně libavku poléhavou.
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.
Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.
Lukavický dub, památný strom z Chrudimska, je vítězem ankety Strom roku 2024. Získal téměř 10 tisíc hlasů od veřejnosti a bude reprezentovat Českou republiku v evropském kole ankety. Prohlédněte si ho na fotkách přečtěte si jeho příběh.
Draslík (K), hořčík (Mg), fosfor (P) a vápník (Ca) jsou chemické prvky, které rostliny potřebují v “konzumovatelné podobě“ od druhé poloviny léta až do podzimu, aby lépe vykvetly, dozrály a připravily se na zimu.
Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.
Řekněme, že vichřici se štěstím ustály vzrostlé stromy v zahradě, ale s někdejší důvěrou v pevnost jejich kořenů a větví ta smršť trochu přeci jen otřásla. Jak se ujistit, že dřeviny takovému náporu silného větru odolají i příště?
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Do závěrečného boje o vítězství v anketě Strom roku 2024 postoupilo pět stromů s nejvyšším počtem hlasů. Tento týden anketa vyvrcholí tajným superfinále, které končí v neděli 6. října o půlnoci. Podívejte se na finalisty, stojí to za to.
10 nádherných stromů z různých koutů naší země soupeří o titul Strom roku 2024. Každý z nich má svůj jedinečný příběh a historii. Prohlédněte si je a vyberte mezi nimi svého favorita.
K černobylské havárii, tedy havárii Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny, která tehdy patřila k Sovětskému svazu, došlo 26. dubna 1986 při pokusu na 4. reaktoru. Reaktor se přehřál, protavil a explodoval. Při výbuchu se do ovzduší uvolnily radioaktivní látky, načež došlo ke kontaminaci okolního prostředí, která se kvůli klimatickým vlivům rozšířila na velkou část Evropy. A právě Švédové se rozhodli monitorovat úroveň radioaktivního spadu v houbách ještě dnes.
Nejdůležitějším pilířem zelené infrastruktury měst a základním kamenem při urbanistickém rozvoji nejsou technologie ani žádné složité moderní materiály, ale stromy. Nabízí toho totiž mnohem víc, než si uvědomujeme: zlepšují kvalitu ovzduší, pohlcují hluk i smog a dokáží fungovat jako pomyslná klimatizace měst. V parném létě totiž na hustě zastavěných ulicích umí snížit teplotu až o 20°. Jak na co nejširší výsadbu stromů ve městech, které jsou protkané sítí silnic a chodníků i kanalizačního, vodovodního či plynového vedení?
Přitahuje vás kouzlo opadavých listnáčů, které na podzim mění své barvy, a toužíte zároveň po živém plotu, který vyroste docela rychle a udrží si pěkný, kompaktní tvar? Pokud zvolíte habr, určitě nebudete litovat. Jeho podobnost s buky je více než výrazná a ne náhodou jsou oba druhy dřevin s oblibou kombinovány.
Že jsou v zahradách stromy důležité, o tom nemá smysl se přít. Když ale stromy do zahrady vybíráme, měli bychom se řídit několika pravidly. Malé sazeničky nám toho mnoho neřeknou, ani ty větší, vždy je třeba vědět, jak vysoko konkrétní dřevina vyroste, jak rychle poroste, jak bude mít širokou korunu (půdorys) a jak dlouhý můžeme předpokládat její život. A zároveň by nás měl zajímat tvar koruny. Vlastně je na prvním místě. Při citlivé kombinaci vhodně rozmístěných dřevin různých tvarů korun pak můžeme v zahradě vytvořit doslova ráj světla a stínů.
Když se řekne Měsíční zahrady, zní to jako něco poněkud periodického. Ve skutečnosti je to láska na celý život. I proto, že na rozdíl od jiných zahradních kompozic a stylů jsou tyhle zahrádky krásné nejen ve dne, ale především v noci.
