Okrasné trávy: podívejte se na 11 nejhezčích druhů

V harmonicky navržené zahradě vždy najdeme místa pro výsadbu vhodných druhů okrasných trav. A nemusíme zrovna na zahradě budovat jezírko, abychom vhodné místo pro okrasné trávy vyloženě vytvořili. Jen zvolíme jiné druhy s odlišnými nároky na závlahu. Výsadba okrasných trav vyžaduje cit pro prostorové uspořádání, ovšem také znalost nároků konkrétního druhu na půdu, zálivku a sluneční záření. Vysadit si můžeme trávy vyhledávající stinnější místa i polední žár letních měsíců. A co víc, mnohé druhy okrasných trav můžeme později využít i do květinových aranžmá.

Některé druhy okrasných trav mohou dorůst i do výšek více jak 2 metry, jiné zase vytváří nízké, ale symetricky uspořádané a odolné trsy, ze kterých se volně rozprskávají stvoly a olistění jako čupřiny nezvladatelných vlasů. Okrasné trávy též mohou vytvořit bohatou skupinu, kdy jeden druh vždy doplňuje ty ostatní. Můžeme je použít jako součást smíšené výsadby, ovšem lze je zasadit i do mobilních nádob, korýtek, vydlabaných částí kmenů stromů, zjemnit jimi výsadby trvalek a nebo vytvořit jedinečné trvalé solitéry, které většinou stačí na zimu pouze svázat. Okrasné trávy nabídnou půvab, lehkost, harmonii i kontrast, různé velikosti, barvy, tvary, panašované listy a různé velikosti a tvary květů. Jsou též významným doplňkem výsadby dřevin a vyplní nevyužité plochy, kde by se jiným rostlinám dařilo jen těžko. Vhodné jsou jako vyplnění prostoru pod i za výsadbou. Čili vyplní jakékoli rostlinné patro.

Nejznámější (a nejkrásnější) okrasné trávy

1. Miscanthus (ozdobnice)

Ozdobnice roste poměrně rychle do výšky i do šířky, vyžaduje tedy kolem sebe dostatek místa a neměla by stínit jinou výsadbu. Myscanthus symbolizuje solitérní krásu okrasných trav. Rostliny mohou být vysoké od jednoho do čtyř metrů, vyžadují slunné stanoviště či polostín a kvetou od léta do podzimu. Do tohoto rodu řadíme i známou ozdobnici čínskou (Miscanthus sinensis), což je dnes zřejmě nejčastěji pěstovaná ozdobná tráva. Některé ozdobnice dokonce dovedou měnit během sezóny barvu svých listů až do červenohnědé či zlatavé. Staré (loňské) listy ozdobnic se odstraňují až v předjaří, kdy můžeme zároveň rostliny množit dělením trsů. A ještě jednou zdůrazňujeme – dobře si promyslete, kam s konkrétním druhem ozdobnice. Třeba pod oknem by vás určitě nepotěšil až čtyřmetrový solitér, stejně tak nesmí stínit skalku či plochy užitkových záhonů. Miscanthus vynikne nádherně v trávníku, na břehu jezírka a nebo v seskupení větších kamenů. Ozdobnice se dobře doplňují s nižšími koniferami, trsnatými trávami a trvalkami. 
Miscanthus sinensis Gracilimus. Je to až 170 centimetrů vysoká trvalka s rákosovitými, úzkými a světle zelenými listy. Po několika letech vytvoří nádherné trsy, jejichž olistění je krásně obloukovitě rozložené. I v zimě poskytnou zaschlé trsy zasněžené zahradě půvab lehkosti a připomínku vegetačního období. 

2. Festuca (kostřava)

Nejrozšířenějším zástupcem rodu Festuca je kostřava sivá (Festuca glauca). Jde o vytrvalou rostlinu, která se hojně vyskytuje po celé Evropě. Vyžaduje slunné stanoviště a písčitou až kamenitou půdu. Svými úzkými listy a bohatým kořenovým systémem je přizpůsobena chudým životním podmínkám. Její stříbřitě modré listy šlehají z kulovitých trsů. Rostlina dorůstá výšky okolo 20 cm a v létě nás obšťastní drobnými klásky. A pozor na hnojení, pokud chceme zachovat „oblohově“ namodralou barvu listů, nesmíme tuto kostřavu hnojit.

Po celý rok nás upoutají svěží zelené koberce polokulovitých trsů kostřavy medvědí (Festuca scoparia). Tato kostřava snese slunce i polostín a je vděčná za vlhkou půdu. Hodí se vedle opadavých dřevin, tmavých jehličnanů, jako obruba záhonu s trvalkami a nebo do skalky. 

3. Carex (ostřice)

Sušší stanoviště zase ocení například Carex comans pocházející z Nového Zélandu. Je typická hnědými a jakoby suchými listy, hodí se třeba vedle rododendronů, venkovních azalek a nebo stálezelených solitérních keřů a živých plotů ze stálezelených dřevin. Vyžaduje kyselejší půdu. Pokud vysazujeme okrasné trávy pod vzrostlé dřeviny, můžeme si dovolit i druhy vzpřímeného vzrůstu.

Ostřice (ale i jiné především výrazněji zbarvené traviny zajímavých textur a tvarů) jsou vůbec vhodné jako předsadby dřevin, kde vyloženě zaujmou. Opravdu dekorativní travinou s červenohnědými, velmi úzkými listy, které jsou na špičce převislé, je (Carex buchananii), která miluje slunce, vlhko a zahradní půdu s přídavkem písku. Jelikož v zimě vymrzá, doporučuje se pro ni alespoň mírný kryt. Tato ostřice dobře kryje kořeny keřů před slunečním úpalem. Hodí se k jehličnanům i opadavým dřevinám s výrazně světlými listy.

Stálezelenou kulisu před keři vytvoří pevné tvrdé trsy Carex morowi variegata. Tato ostřice je zdobná lesklými a tuhými listy se světlými okraji. Vynikne především ve větších skupinách v popředí výsadby dřevin.

Mezi nejkrásnější ostřice řadíme Carex grayi. Tato ostřice se ráda brodí vodou, ovšem přechodně snese i sucho. Je nápadná svým tvrdým klasem, který je vhodný do suchých květinových aranžmá.

4. Stipa (kavyl)

Kavyly jsou trsnaté trávy se svinutými listy a dlouhými osinami klasů. Nejraději mají slunná místa na teplých a suchých, nejlépe vápenitých půdách. Jejich stébla jsou vysoká 50 až 70 centimetrů, stébla kvetoucích druhů kavyl až 100 cm. Mezi nejoblíbenější traviny tohoto druhu patří kavyl vousatý, sličný, zpeřený, obrovský a vláskovitý.

Stipa tenuissima vydrží plné slunce a sucho. I v zimě nás potěší svými nitkovitými, jemnými, šedozelenými lístky a hebkými klásky. Pořídit si však můžeme i kultivary s ještě jemnějším olistěním. Ovšem právě dlouhá, jemná květenství zdobí kavyly nejvíce, bohužel ale vydrží osiny na klasu jen krátce. 

5. Cortaderia (kortaderie)

Pampová tráva (Cortaderia selloana) je pozdravem z Jižní Ameriky. Působí snad ze všech druhů okrasných trav nejmajestátnějším dojmem. Miluje slunná stanoviště a prospustné půdy s dostatkem živin. Vyloženě nesnáší příliš vlhká stanoviště či přímo mokro u kořenů. Tato vytrvalá tráva dosahuje výšky od 80 cm do 2 m. Je doudomým druhem, rozlišujeme tedy samčí a samičí jedince. Rozpoznáme je v době kvetení (září až listopad) – samičí rostliny mají květenství husté a vzpřímené, samčí volnější. Kortaderie jsou náročnější na přezimování, vyžadují velice důkladnou ochranu. Listy svazujeme do snopu, aby byly u sebe a kolem rostliny umístíme ohrádku (nejlépe z drátěného pletiva), do které nasypeme dostatečné množství napadaného listí. Rostlinu navíc přikryjeme pytlovinou a poté i fólií. Zákryt dobře zajistíme před větrem. Kořenový bal je třeba uchovat přes zimu co nejvíce v suchu a rostlinu je třeba chránit před promrznutím. Starší výhony a listy odstraňujeme až na jaře. Ideální je pěstování této rostliny v mobilních nádobách a její uskladnění na zimu v chladnější místnosti, kde nemrzne.  

6. Luzula (bika)

Krásné trsy biky upoutají už na dálku rákosovitými, světle zelenými, úzkými a na okrajích silně ochlupenýmim listy. Vlající listy biky vytváří dojem rozpustilosti a volnosti. Biky proto dobře kontrastují s velkolistými dřevinami a pravidelnými sloupovitými výsadbami. V červnu nás biky navíc obohatí romantickou krásou květenství bílých klasů.

7. Phalaris (lesknice)

Lesknice mají svou agresivitou zvláštní postavení mezi okrasnými travinami. Dovedou velmi rychle „zaplevelit“ své okolí. Ovšem právě této vlastnosti můžeme i využít. Lesknice se tedy uplatní na větších plochách, na kterých se jiným travinám nedaří - vydrží i úplné sucho. Velmi rychle tyto plochy lesknicemi zarostou. Lesknice jsou dekorativní bělopestrými převislými listy, v závislosti na prostředí dorůstají výšky od 50 do 120 centimetrů. Jsou to trvalky. 

8. Typha (orobinec)

9. Scirpus (skřípina)

Vodní prvky se v zahradách bez travin vůbec neobejdou. Orobinec (Typha) a skřípina (Scirpus) jsou přirozenými porosty příbřežních zón rybníků, potůčků a tůněk. A proto nesmí chybět ani na břehu zahradního jezírka a nebo vysazené přímo v něm. Příčně žíhaná skřípina (Scirpus) je určena vyloženě pro mělké vody, časem však ztrácí své typické zabarvení, V tu dobu je třeba skřípinu rozdělit a přesadit. Orobinec nemá nároky prakticky žádné kromě výsadby podél břehu i v mělké vodě. Pozor však – rychle se rozrůstá a obzvláště v přemokřených částech zahrady by nám časem mohl přerůst „přes hlavu.“

10. Pennisetum (vousatec)

Vousatec je jednou z nejkrásnějších travin. Roste v polokulovitých trsech, má převislé listy a je zdobný bohatými válcovitými červenohnědými klasy.

11. Sesleria (pěchava)

Pěchava tvoří modravé kulovité trsy, které vyniknou ve skalkách, travinových partiích, ale i na vřesovištích. Její listy jsou úzké a mají namodralou barvu. Pěchava vyžaduje slunné stanoviště a vlhčí vápenitou půdu.

Přečtěte si také naše rady, jak množit okrasné trávy a jaké okrasné trávy patří na skalku nebo do zahrady.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com