Když stavíme nový dům, anebo rekonstruujeme starší, všichni chceme dosáhnout jednoho cíle. Najít jednoduchou a bezpečnou cestu, jak bydlet zdravě a spokojeně. Podle Jana Bárty, který stojí už devět let v čele nezávislé osvětové organizace podporující kvalitu stavebnictví v České republice, hledáme ve své podstatě jedno jediné: „Vlastně hledáme pasivní dům. Jen ne každý o tom ví a ne každý to umí pojmenovat.“
Proč je pasivní dům podle vás tím ideálním bydlením?
Díky jedinému – je jím kvalita. Pasivní domy mají výjimečně dobré vnitřní klima a potřebují velmi málo energie na vytápění. Spojují selské uvažování o stavbě domu s technologickým know-how. Koncept pasivních domů je na světě už desítky let. Za tu dobu prošly experimentální fází, testováním, optimalizací… skutečně velmi intenzivním vývojem. Dnes máme díky tomu v ruce jasně popsaný návod a s ním jednotlivé kroky, jak postavit dům s perfektními parametry.
Co jsou perfektní parametry domu?
Perfektní tu znamená – s co nejnižšími náklady, rychle a bezpečně, bez experimentování a zacházení do slepých uliček a hlavně s jistotou, že na konci investor dostane to, co si zaplatil. Pasivní dům tyto perfektní parametry splňuje. Je skutečně zárukou kvality. Víte, že výsledkem bude zdravý dům, kde si dopřejete zasloužený komfort a ušetříte skutečně hodně peněz za energie.
Mluvíte o komfortu a kvalitě bydlení. Jenže dá se vůbec něco takového změřit?
Samozřejmě řada atributů funguje na individuálním vnímání. Prvnímu se líbí modrá omítka domu, druhý chce pohledový beton, třetí si dům obloží modřínovými palubkami. To všechno jsou věci týkající se estetického vnímání, které máme každý jiné. Nesouvisí to s tím, zda dům je, anebo není kvalitní.
Jan Bárta
Na druhou stranu tu jsou jasně definovaná určitá společná objektivní kritéria, která by měl nově postavený, anebo zrekonstruovaný objekt splňovat. Když to zjednoduším, kvalitní dům je takový, kde se nám bude dobře dýchat, v létě se nebudeme v domě přehřívat, v zimě neprotopíme víc jak pár tisíc korun, nebudeme se zde potýkat s rosením oken, s průvanem, nebo snad dokonce s plísní v rozích. A bohužel řadu z těchto kritérií řada dnešních domů, včetně novostaveb, jednoduše nesplňuje.
S čím se podle vás dnešní domy potýkají nejčastěji?
Je toho hodně. Šetří se na špatném místě - třeba na tloušťce izolačních materiálům, na stavebním dozoru, nedodržující se technologické postupy… Nejpalčivější problém je však s kvalitou vnitřního prostředí. Všichni už dnes vědí, že je třeba zateplovat a utěsňovat domy. Zapomíná se ale na to, že se tím pádem najednou mění prostředí uvnitř domu. Přestane „přirozené“ větrání netěsnostmi v obálce domu. Máme sice skvěle zatepleno, jenže ráno se najednou budíme s bolestí v krku, jsme unavení, všude se náhle velmi rychle „vydýchá“ vzduch… Jistě, v létě, pokud nemáme alergii a zrovna nesekají venku trávu, anebo nejsme u silnice, tak otevřeme okno. Problém se alespoň na chvíli „vyřeší“. Jenže, co v zimě, v noci, anebo když prostě tu alergii máme, anebo zkrátka máme tu smůlu, že náš dům je u silnice, kde je hluk a smog?
První certifikovaný pasivní dům v České republice, autor projektu: Chytrý dům, s.r.o.
Energeticky aktivní dům v Plzni, autor projektu: JRD s. r. o. a DOMY ATREA
Co je pasivní dům Pasivní dům je precizně postavený dům, který má potřebu tepla do 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy za rok. V České republice jich stojí kolem 1000. Několik dalších stovek se staví. Pasivní dům poprvé pojmenoval a podrobně uchopil německý fyzik Wolfgang Feist v roce 1991. V České republice se první pasivní dům postavil až o 10 let později. Zatímco svět dnes už sebevědomě kráčí směrem k dosažení co nejnižší energetické šetrnosti a nezávislosti na vnějších zdrojích, v Čechách můžeme mluvit o rychle nastupujícím trendu nízkoenergetických a pasivních domů.
Existuje nějaké řešení?
Řešení je jediné - počítat se systémem větrání s rekuperací tepla. Díky němu nedochází k tepelným ztrátám a navíc je v interiéru vždy čerstvý vzduch, který je bez smogu, prachu, pylu, dalších nečistot a navíc má pokojovou teplotu. Velkou výhodou je, že s rekuperační jednotkou v domě nejste vůbec omezeni v tradičním větrání oknem. Pokud si jej chcete otevřít, tak si jednoduše otevřete. Když to ale neuděláte, rekuperace zafunguje jako to otevřené okno.
U nás je nucené větrání trochu mylně spojeno výhradně s pasivními domy. Přitom jde o věc, která by měla být v každém novém nebo rekonstruovaném domě, a to bez ohledu na jeho energetickou náročnost. Dobrým příkladem je v tomto Německo nebo Rakousko, které rekuperační jednotky instaluje i do velkých budov jako jsou školky, školy, úřady anebo velké administrativní budovy. Souvisí to nejen s úsporami, ale obecně se zajištěním zdravého prostředí pro děti a zaměstnance tak, aby byli schopni dobrých výkonů.
První pasivní dům pro seniory v Modřicích u Brna, autor projektu: Ing. arch. Josef Smola a Akad. arch. Aleš Brotánek
Na závěr se vraťme zpátky k pasivním domům. Jedna z častých „ale“ u těchto domů se týká ceny. Jak moc jsou pasivní domy tedy drahé?
Průzkumy ukazují, že cena domu nesouvisí pouze s energetickou náročností domu. Tedy rozdíl mezi pasivním, nízkoenergetickým a obyčejným domem nemusí být ani koruna. Pokud něco ovlivňuje cenu, je to třeba volba materiálů, výběr technického zařízení a další. Především je to ale volba lidí a firem, kteří dům navrhují a následně staví. Špatný návrh dům vždycky prodraží, a to nejen u pasivního domu. Ze zkušeností víme, že schopný architekt či projektant umí navrhnout pasivní dům s náklady vyššími o 0 až 15% oproti běžnému domu. Pokud firmy tvrdí, že pasivní dům vyjde o třetinu, nebo polovinu dráž, neumí pasivní domy dělat.
Navíc je třeba nezapomínat, že dům není jen o počátečních investicích, ale i o tom, kolik ročně dáte za topení a jak se vám v domě bydlí. A to jsme zase na začátku – u kvality vnitřního prostředí, komfortu bydlení, nezávislosti, u ohleduplného přístupu k životnímu prostředí. A to jsou věci, které se jednoduše zaplatit nedají. A v pasivním domě je máte jisté.
Pasivní dům „Vějíř“ v Brně – Bystrc, autor projektu: Vize ateliér, s.r.o.
Ing. Jan Bárta Jan Bárta (*1978) vystudoval stavební fakultu a fakultu podnikatelskou Vysokého učení technického v Brně. Pracoval několik měsíců v Belgii a Německu, kde se poprvé setkal s pasivními domy. Dnes žije v Brně. V roce 2005 založil Centrum pasivního domu s cílem podpořit trend kvalitního a energeticky úsporného stavění v České republice. V současnosti je tato organizace největší nezávislou platformou věnující se v tuzemsku poradenství a osvětě v oblasti stavění.
