Požadavky na energetickou náročnost budov prodražují stavby běžných rodinných domů

Původním smyslem PENB, takzvaného energetického štítku budov, je objektivní porovnání nákladů na vytápění a celkovou spotřebu energií související s vytápěním (ale i chlazením, větráním, ohřevem vodu, úpravou vlhkosti a hygienickou potřebou osvětlení). Jde o to, aby kupující či stavitel mohl objektivně porovnat a posoudit, kolik zaplatí za vytápění konkrétní nemovitosti. PENB hodnotí (nejen) takzvanou obálku domu (např. izolaci stěn, podlah, střechy i oken a dveří) a řadí budovy do kategorií podle tepelné ztráty (A – mimořádně úsporná, B – velmi úsporná, C - úsporná, D – méně úsporná, E - nehospodárná, F – velmi nehospodárná, G – mimořádně nehospodárná).

Hodnocena je přitom celková dodaná energie nejen na vytápění, ale i chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti, přípravu teplé vody a osvětlení. Vedle průměrného součinitele prostupu tepla budovy je uváděna měrná potřeba tepla na vytápění. Zároveň je graficky zobrazeno rozdělení dodané energie na elektřinu ze sítě, energii slunce, spotřebu zemního plynu a biomasy.

PENB je vydáván podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. V hlavičce grafického znázornění PENB najdeme fotografii budovy, její adresu a základní katastrální údaj, označení typu budovy a celkovou energeticky vztažnou plochu. Ve spodní části grafického znázornění PENB se nakonec dozvíme, zda byly splněny požadavky pro výstavbu nové budovy po roce 2022. Vedle grafického znázornění je vystaven také protokol průkazu.

První verze takzvaných energetických štítků měla přinést rychlou a relevantní informaci o nákladech na vytápění konkrétní budovy. Zájemci o nemovitost se podle toho mohli rozhodnout, zda konkrétní nemovitost koupit a nebo sáhnout po úspornější, i když třeba znatelně dražší. Ovšem změny poslední doby a především pak ty, které platí od ledna letošního roku, si lze vyložit tak, že prvotní účel PENB znehodnocují. Hlavním parametrem nejsou nyní náklady na vytápění, ale podíl obnovitelných zdrojů energie, který je nyní zpřísněn. Zpřísnění se však neprojeví stejným způsobem u všech typů budov.

Od 1. 1. 2022 začala platit třetí verze takzvaného energetického štítku (PENB). Ta povoluje stavět pouze takové rodinné domy, které lze zařadit minimálně do kategorie B (velmi úsporná). A ke splnění požadavků této kategorie, respektive podmínek, za kterých budova vůbec může kategorii B získat, již nestačí jen dostatečná tloušťka tepelných izolantů. Nový PENB se soustředí na tři základní parametry: architektonicko-stavební koncept budovy, účinné technologie a využití dostupných obnovitelných zdrojů. Pokud pak není některý z těchto parametrů ve vzájemné rovnováze, je logicky nutné posílit alespoň zbývající dva. Způsobů, jak požadavky splnit, je samozřejmě více, ale může to stát peníze navíc.

Tím nejmenším a nejjednodušším je například tvar domu. Obecně platí, že čím je jednodušší a budova tedy kompaktnější, tím vyšší jsou úspory. Příměr k ideálnímu tvaru kopule není vůbec náhodný, ovšem kdo by kopuli stavěl… Klíčová je též ideální optimalizace vůči světovým stranám kvůli co nejefektivnějšímu využití slunečního záření, což ale mnohé pozemky neumožňují. Pak až nastupuje kvalitní a dostatečná tepelná izolace a v ruku v ruce s ní použité technologie a využití obnovitelných zdrojů. Přináší to ale některé potíže. Předně dochází ke zpřísnění požadavků především v případě jednopodlažních a menších budov, čili těch, které se staví nejčastěji. Obecně pak lze říci, že čím menší dům, tím vyšší jsou celkové náklady na výstavbu rozpočítané na konkrétní jednotku (např. m2 podlahové plochy).

Proč až takový paradox? V případě velkých patrových domů výpočet vychází stále ještě přijatelně i když tyto domy vlastně ani nejsou příliš úsporné. Poměrně snadno splní podmínky nového PENB a zpřísnění na ně nemá prakticky žádný vliv. Vybraná metodika však takto přestává fungovat v případě menších domů. Tyto domy procesem neprojdou i v případě toho nejlepšího možného zateplení. Kromě toho musí stavebníci investovat další statisíce do technologií, které v mnoha případech ani nepotřebují. Náklady na tepelná čerpadla, fotovoltaiku, rekuperaci a další technologie jsou často zcela nadbytečné.

Jakou logiku má fakt, že pro snížení spotřeby o její zlomek musí třeba majitel bungalovu instalovat navíc až statisíce, které se nemohou nikdy vrátit, nemluvě o možné poruchovosti zařízení a nutných nákladech na servis? Ve skutečnosti mají takové investice jediný smysl, splnit závazky vyššího podílu obnovitelné energie, ke kterým se naše země zavázala. A vše zaplatí již tak dosti zadlužený drobný stavebník, vezmeme-li v úvahu současné ceny pozemků, stavebních materiálů, prací a energií.

Když to nyní hodně přeženeme, je to dosti podobné, jako by si musel eskymák na svůj dům instalovat fotovoltaické panely a tepelné čerpadlo systému vzduch-voda, přitom si může malý prostor uvnitř iglů ohřát jen svým tělem a svíčkou.

Zdroj: living.cz, ekonomicke-stavby.cz