Řádově před dvaceti a více lety začala v České republice masivní plynofikace domácností, při níž docházelo ruku v ruce s vývojem spotřebičů a materiálů k vložkování komínů. V úplném počátku se komíny vložkovaly různými kovovými materiály, ať už to byl povrchově upravený pozinkovaný plech či silnostěnný hliník, až postupně v tomto oboru převládl jediný materiál: hliníkový plech. Nejčastěji se tedy instalovaly rovné roury vyrobené z dílensky falcovaného hliníkového plechu tloušťky 0,63 mm a ohebné komínové vložky z hliníkového pásku, běžně označované symbolem AL H400.
Protože v současnosti jsou již tyto spotřebiče zhruba deset let za hranicí životnosti, je nezbytné je vyměnit. Topenáři, kteří výměnu provádějí, i majitelé objektů však mnohdy zapomínají na to, že omezenou životnost mají obdobně jako spotřebiče paliv i komínové vložky. Naše legislativa přitom na toto úskalí pamatuje: Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, uvádí, že před výměnou spotřebiče paliv by měla být provedena revize spalinové cesty.
Pokud by to tak fungovalo i v praxi, případné závady komínových vložek, způsobené jejich korozí, stavebními zásahy apod., by byly odhaleny a nedocházelo by ke škodám na majetku a ohrožení zdraví a života uživatelů. Bohužel to tak ale nefunguje, firmy v mnoha případech mění spotřebiče bez revize spalinové cesty.
Zkusme si tedy na modelovém případu výměny spotřebiče na zemní plyn podrobněji popsat, jaké činnosti se při revizi spalinové cesty provádějí a jak je možno jejich prostřednictvím předejít škodám na majetku a zdraví osob. Pro odborníky pouze dodávám, že tento článek si nedělá ambice řešit problematiku komplexně, ale pouze z pohledu spalinové cesty. Neřeší tedy například bezpečnost odvodu spalin z pohledu dostatečného přívodu spalovacího vzduchu po výměně oken apod.
Stav komínu krátce po výměně spotřebiče na zemní plyn. Revize spalinové cesty před výměnou spotřebiče nebyla provedena. Vlivem koroze se utrhl připojovací T-kus od komínových vložek.
Původní stav
V rodinném domě byl při plynofikaci do kotelny v suterénu instalován hned vedle kotle na uhlí i kotel ÚT na zemní plyn s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu, spotřebič s teplotou spalin 160 oC, výkonem 28 kW a rokem výroby 1990. Komín byl dodatečně vyvložkován hliníkovými vložkami AL H400 (vnitřní světlost DN 130 mm, účinná výška 8,50 m). Spalinová cesta (tedy kouřovod a komín) byla řádně odzkoušena a měla revizní zprávu. Kontroly spalinové cesty (podle tehdy platné vyhlášky 111/1981 Sb. se měly kontroly takových komínů na plynná paliva provádět 2x do roka) se v průběhu provozu pravidelně prováděly. Spotřebič i spalinová cesta bez výraznějších problémů fungovaly až do roku 2009. Na základě doporučení servisního technika se majitel rozhodl pro jeho výměnu.
Postup v souladu se zdravým rozumem
Majitel se dohodne s topenářskou firmou na typu a výkonu nového spotřebiče a následně se obrátí na kominíka, aby prověřil stav komína. Kominík provede revizi spalinové cesty, při které mimo jiné zkontroluje i stav komínových vložek. V případě, že neshledá žádné závady (koroze, netěsnosti ve spojích apod.), posoudí i možnost připojení nového spotřebiče paliv na původní komín. Při této činnosti posoudí, zda komín v závislosti na dané vnitřní světlosti a účinné výšce dokáže bezpečně odvádět spaliny od nového spotřebiče. Z tohoto pohledu je rovněž nutné rozhodnout, jestli vlivem nižší teploty spalin nebude docházet k jejich kondenzaci ve spalinové cestě. V případě, že komínové vložky nejsou nijak poškozeny a že se nezmění druh jejich provozu (např. z podtlakového komína se může stát přetlakový či z komína se suchým provozem se může stát komín s mokrým provozem), není důvod je vyměnit. Taková situace však může nastat pouze v případě, kdy je původní spotřebič vyměněn za nový, a to stejného typu a od stejného výrobce. V opačném případě by měl kominík nařídit výměnu komínových vložek.
Není bez zajímavosti, že tento postup je v souladu nejen se zdravým rozumem, ale i v souladu s právním předpisem, tedy již jmenovaným nařízením vlády č. 91/2010 Sb. Ustanovení §5 odstavce (2) písmeno c) jasně říká, že „revize spalinové cesty se provádí před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv.“ Tato právní úprava nevychází z teoretických úvah, ale opírá se o dlouholetou praxi.
Stav kouřovodu krátce po výměně spotřebiče na zemní plyn. Revize spalinové cesty před výměnou spotřebiče nebyla provedena. Vlivem působení kondenzátu došlo ke korozi pozinkovaného plechu, ze kterého byl kouřovod proveden.
Tzv. bodová koroze materiálu. Došlo k výměně spotřebiče bez revize spalinové cesty. Vlivem působení kondenzátu „obohaceného“ o další látky nasávané společně se spalovacím vzduchem do spalovacího procesu došlo k napadení materiálu korozí.
Postup v rozporu se zdravým rozumem
Topenářská firma buď z neznalosti, nebo úmyslně majiteli domu nesdělí skutečnost, že by měl postupovat podle právního předpisu, tj. že by měl objednat revizi spalinové cesty před výměnou spotřebiče. Majitel sám jako laik tuto skutečnost nezná a plně se spolehne na odbornou topenářskou firmu. V tomto případě bohužel není výjimkou, že dřív nebo později dojde k selhání funkce spalinové cesty a v důsledku i k nehodě. V lepším případě to pak odnese pouze dům (např. proteče kondenzát do střešní konstrukce či stropu), v tom horším jeho obyvatelé (nedostatečný komínový tah či netěsnost spalinové cesty může vést i k otravě oxidem uhelnatým).
Nový stav
Jak bude vypadat nový stav, to závisí plně na tom, jaký z výše uvedených postupů majitel objektu při výměně spotřebiče zvolí. Cena za revizi spalinové cesty se pohybuje podle pracnosti a provedených činností řádově kolem 1.000 Kč. Kolik peněz a starostí může tato služba majiteli objektu ušetřit, dokáží přesně vyčíslit a popsat pouze ti, kteří při výměně spotřebiče postupovali v rozporu se zdravým rozumem. Bohužel, na otázku, jaký vliv na jejich zdraví mělo toto jejich rozhodnutí, nám mnozí majitelé objektů již odpovědět nemohou.
Ukázka krátkého komínu – takové „odborné“ řešení má na svědomí již několik lidských životů!
Pro ilustraci a s laskavým svolením kolegů znalců uvádím několik konkrétních případů, kdy postup v rozporu se zdravým rozumem vedl k tragédii:
Březen 2012, Litoměřicko – Plynový spotřebič byl vyveden kouřovodem skrz stěnu a napojen na krátkou svislou rouru délky cca 1 m. Tento „komín“ byl přitom osazen v úrovni přízemí patrového rodinného domu, takže jej budova kompletně zastiňovala. Servisní technik přesto uvedl spotřebič do provozu, aniž by od majitele požadoval revizní zprávu spalinové cesty od kominíka. Jednoho dne vítr foukal špatným směrem v době, kdy se majitel zrovna koupal. Důsledek byl tragický. Majitel se otrávil oxidem uhelnatým.
Říjen 2012, Praha 4 – Servisní technik uvedl do provozu spotřebič bez revizní zprávy spalinové cesty. Tu tvořil pouze kouřovod vyvedený do fasády a následně krátký svislý komín délky cca 1 m. Komín byl opět úplně zastíněný, protože šlo o bytový dům s 3 nadzemními podlažími. Uživatel zemřel při koupání v důsledku otravy oxidem uhelnatým.
Jen na začátku roku 2013 došlo ke třem shodným otravám. Spotřebiče na plynná paliva byly uvedeny do provozu bez revizních zpráv spalinové cesty. Ve všech případech ale chyběl komín nebo byl nahrazen pouze svislou trubkou délky 1 m. Výsledek byl bohužel úplně stejný jako v předcházejících případech: smrtelná otrava.
Autor: Ing. Jaroslav Schön, soudní znalec v oboru stavebnictví, specializace kominictví
Originální řešení odvodu spalin od kondenzačního kotle – zcela v rozporu s návodem výrobce
