Zásadní předností speciálního ahydritového tekutého potěru, který je určen přímo pro podlahové vytápění, je dokonalé opláštění vodičů topení a vyplnění všech mezer. Je tak zajištěn optimální přenos tepla. Jde o topný potěr, který je přímo vytápěným potěrem a většinou se pokládá jako plovoucí. Tloušťka potěru je závislá na umístění vodičů topení v potěru.
Teplovodní podlahové vytápění je většinou vyléváno anhydritem o průměrné tloušťce materiálu 55 mm, kdy 35 až 40 mm materiálu kryje potrubí a 15 až 20 mm představuje prolití mezi potrubím. Elektrické podlahové topení je většinou vyléváno anhydritem o průměrné tloušťce 45 až 50 mm.
Tepelně a zvukově izolační vlastnosti topného potěru jsou závislé hlavně na zvoleném materiálu včetně pečlivého výběru vhodné izolace. Podkladem musí být izolační vrstva se stlačitelností menší nebo rovnou hodnotě 5 mm. Pokud jsou zvukově a tepelně izolační materiály položené společně v jedné izolační vrstvě, je třeba umístit materiál s menší stlačitelností nahoře.
Tepelně a zvukově izolační vlastnosti topného potěru jsou závislé hlavně na zvoleném materiálu včetně pečlivého výběru vhodné izolace. Podkladem musí být izolační vrstva se stlačitelností menší nebo rovnou hodnotě 5 mm. Pokud jsou zvukově a tepelně izolační materiály položené společně v jedné izolační vrstvě, je třeba umístit materiál s menší stlačitelností nahoře.
Vylévání topného potěru
Nejprve je třeba srovnat překážky a nerovnosti na podkladu do roviny vyrovnávacím potěrem, případně přídavnou izolační vrstvou. Před samotnou pokládkou tepelné a zvukové izolace musí projektant navrhnout vhodné opatření proti vzestupné vlhkosti, které musí být důsledně realizováno.
Izolační vrstvu pokládáme na suchý a čistý podklad. Větší otvory a praskliny musí být uzavřené! I bodové vyvýšeniny, potrubí a podobné překážky musí být zarovnány, aby vznikl nosný podklad s rovným povrchem. Jedině v takovém případě dosedne izolační vrstva dokonale po celé ploše.
Izolační vrstvy musí být položené na těsno, desky pokládáme na sraz a pokud používáme vícevrstvé izolace, pokládáme je tak, aby byly srazy posunuty. Možné jsou však nejvýše 2 vrstvy kročejové izolace.
Izolační vrstvu pokládáme na suchý a čistý podklad. Větší otvory a praskliny musí být uzavřené! I bodové vyvýšeniny, potrubí a podobné překážky musí být zarovnány, aby vznikl nosný podklad s rovným povrchem. Jedině v takovém případě dosedne izolační vrstva dokonale po celé ploše.
Izolační vrstvy musí být položené na těsno, desky pokládáme na sraz a pokud používáme vícevrstvé izolace, pokládáme je tak, aby byly srazy posunuty. Možné jsou však nejvýše 2 vrstvy kročejové izolace.
Hutnění topného potěru
Samozřejmostí jsou již omítnuté stěny a krajový pás, který musí mít tloušťku alespoň 10 mm. Eliminujeme tak důsledky podélného roztažení podlahy při jejím vyhřívání. Desce potěru je třeba umožnit volný pohyb o délce alespoň 5 mm. Pohyb potěru související se změnami teplot nesmí být v žádném případě omezován. Pokládáme-li topný potěr jako plovoucí (ve většině případů), je řádné položení krajových pásů obzvláště důležité. Samozřejmostí je též dodržení všech dalších stavebně fyzikálních požadavků.
Před aplikací topného anhydritového potěru je třeba vědět, že pokud má podklad konstrukční spáry, musí být převzaté ve stejné šíři i do tekutého potěru. Topné okruhy musí být navržené tak, aby neprotínaly konstrukční spáry. Pokud ale podklad žádné spáry nemá, můžeme potěr pokládat i na velké plochy beze spár.
Před aplikací topného anhydritového potěru je třeba vědět, že pokud má podklad konstrukční spáry, musí být převzaté ve stejné šíři i do tekutého potěru. Topné okruhy musí být navržené tak, aby neprotínaly konstrukční spáry. Pokud ale podklad žádné spáry nemá, můžeme potěr pokládat i na velké plochy beze spár.
Vytvrdlý topný potěr
Izolační materiály a potrubí musí být instalovány do roviny. Jedině tak dosáhneme pravidelného zakrytí vodičů topení. Vodiče topení také musí být bezpečně uchycené, jinak by mohlo docházet k tvorbě zvukových mostů, v horším případě k vyplavání vodičů na povrch při aplikaci anhydritu.
Ještě před pokládkou též musí být vodiče topení přezkoušené na těsnost a při pokládce potěru musí být naplněné vodou.
Před samotnou pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta v podobě těsné vany. Zabráníme tak nežádoucímu úniku vlhkosti mimo potěr až do jeho konečného vytvrdnutí. Okraje vany je přitom třeba vytáhnout až po horní hranu krajového pásu. Ovšem i krajový pás může mít funkci zakrytí potěru u stěny.
Ještě před pokládkou též musí být vodiče topení přezkoušené na těsnost a při pokládce potěru musí být naplněné vodou.
Před samotnou pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta v podobě těsné vany. Zabráníme tak nežádoucímu úniku vlhkosti mimo potěr až do jeho konečného vytvrdnutí. Okraje vany je přitom třeba vytáhnout až po horní hranu krajového pásu. Ovšem i krajový pás může mít funkci zakrytí potěru u stěny.
Vytvrdlý topný potěr
Vytvrdlý topný potěr
Při prvním ohřevu vytvrdlého potěru, ale i při pozdějším užívání topení, nesmí vstupní teplota dlouhodobě překročit 55 °C. U krátkodobého překročení však lze teplotu zvýšit přechodně i na 60 °C. Podlahové topení však smíme zapnout nejdříve za 7 dní od pokládky potěru.
Dilatační spáry se instalují jen výjimečně, jelikož anhydritové podlahy mají nízký koeficient roztažnosti. Ještě před pokládkou podlahových krytin na hotový potěr je třeba provést kontrolu zbytkové vlhkosti.
Anhydritové podlahy TOPNEM jsou vždy ideální volbou!
Dilatační spáry se instalují jen výjimečně, jelikož anhydritové podlahy mají nízký koeficient roztažnosti. Ještě před pokládkou podlahových krytin na hotový potěr je třeba provést kontrolu zbytkové vlhkosti.
Anhydritové podlahy TOPNEM jsou vždy ideální volbou!
Anhydritový topný potěr pro podlahové topení, řez vrstvami
