Proč je třeba preventivně kontrolovat a udržovat ploché střechy

Říká se, že moderní ploché střechy jsou bezúdržbové, to však není úplně pravdou. A co víc, pokud dojde k narušení hydroizolace kvůli zanedbané údržbě střechy, nelze škody hlásit na pojišťovnu. Problém bývá často zcela prozaický - napadané listí a mech znemožní odtékání dešťové vody a ta následně zateče pod atiku, čili nemusí jít zrovna jen o poškození hydroizolace, ke kterému dojde až v delším časovém horizontu. Pokud toto zanedbáte, sanace přijde dříve, než jste očekávali. Podle zamýšlené funkce ploché střechy (může být třeba i zelená a náš pobyt na ní častý) je prostě třeba počítat již při návrhu její konstrukce i s potřebou pravidelných kontrol a údržby včetně například i údržby zeleně.

Kontrola ploché střechy by měla probíhat alespoň jednou ročně a to právě na konci podzimu, čili před zimou po opadu listí stromů, ale mimořádně i po vichřicích, silném krupobití a nebo přívalovém dešti. Odborníci dokonce doporučují pravidelnou kontrolu dvakrát ročně – před zimou a po zimě. Při každé kontrole je nutné klást důraz především na nejexponovanější místa střechy, kde by s největší pravděpodobností mohlo docházet k zatečení pod izolaci. Cykly obnovy a kontrol jsou uvedené v ČSN 73 1901:2011.

Pokud je střecha silně zanesena nečistotami, je možné ji omýt tlakovou vodou, ale pozor, až poté, co nečistoty sebereme. Do svodů by se měly dostat spolu s vodou již jen nečistoty menší, kterými nebudou svody ucpány. Tlakovou vodu používáme opatrně, abychom jí naopak nezpůsobili škody především ve spojích a prostupech.

• Povrch střechy (musí být bez nečistot a náletové zeleně) - kontrola 2 krát ročně
• Vtoky (musí být průchozí a chráněné) – kontrola 2 krát ročně
• Nátěry, nástřiky, omítky (musí být souvislé a nepoškozené) - kontrola jednou za rok
• Hydroizolace (musí mít neporušený povrch, funkční UV ochranu, spoje beze změn) - kontrola jednou za rok
• Tmelené spáry (musí mít pružný tmel bez trhlin spojený s oběma povrchy) - kontrola jednou za rok
• Oplechování, lemování (musí mít připevněné, těsněné spoje) - kontrola jednou za rok
• Nástřešní konstrukce (musí mít soudržný hydrofobní povrch, voda nesmí pronikat za hydroizolaci) - kontrola jednou za rok

• Déšť s úhrnem srážek cca 30 mm/hod., resp. silná intenzita deště 8 až 40 mm/hod. (resp. kg/m²)
• Silný vítr 75 až 88 km/hod, který působí menší škody na stavbách
• Krupobití s průměrem krup cca 20 mm a rychlostí větru cca 60 km/hod
• Pokud jsou klimatické podmínky ještě horší, než zde uvádíme, je logicky kontrola střech nezbytná také!

Kontrola střechy se zpravidla zahajuje vizuální prohlídkou podstřeší. Zde zjistíme, jestli se v některých místech neobjevují mapy po zatékání nebo plísně. Nejčastěji jsou to přímo stropy a stěny v místnostech posledního nadzemního podlaží. Samotná prohlídka střechy pak začíná kontrolou její čistoty (zeleň a tlející zbytky rostlin, bahno, kaluže, ulámané větve, zbytky stavebních materiálů, …), poté se provádí prohlídka vtoků, žlabů a svodů a jejich průchodnost, kontrola napojení krytiny na prostupující a ukončující konstrukce, kontrola spojů a přehybů, kontrola oplechování a tmelení, vizuální kontrola mechanického kotvení, kontrola odvětrání (funkčnost ventilátorů a hlavic) a kontrola sněhových zachytávačů a hromosvodů.

Kontrolu střechy můžeme navíc rozdělit podle funkce střešního pláště a typu hydroizolační krytiny. U plochých střech se zpravidla setkáváme s hydroizolací z asfaltových pásů a fóliemi (především PVC, TPO/FPO). A právě pro každý z těchto dvou typů materiálů platí jednoduchá zásada, která ovlivní jejich životnost.

Na asfaltové střechy zásadně nevstupujeme, pokud to není nutné především v době, kdy teplota vzduchu překračuje 25 °C. Protlačili bychom stopy obuvi do asfaltové krytiny, zatlačili bychom ochranný posyp a vytvořili prohlubně a trhliny! Na fóliové střechy pro změnu nevstupujeme, pokud to není nutné, když je na střeše sníh a námraza a to pouze z důvodu naší bezpečnosti. Fólie namrzají a jsou kluzké.

Pokud nemá hydroizolační vrstva finální pochozí úpravu, neměli bychom se po střeše pohybovat častěji než po dobu pravidelné či mimořádné kontroly. Takové střechy plní jen svou základní funkci. Vedle toho ale existují i soukromé provozní střechy, například střechy vegetační, střechy s násypem kačírku anebo střechy s technologickým zařízením. A dále střechy provozní s veřejným provozem, čili terasy, střešní zahrady, pojížděné střechy apod. Po těchto střechách se běžně pohybují nepoučené osoby, čemuž je samozřejmě třeba přizpůsobit i kontrolu a údržbu. V tomto směru je raritou například autobusové nádraží v Českých Budějovicích, které najdeme na střeše obchodního centra. Kryta jsou zde nástupiště a to jen plachtami, jinak je prostor otevřen.

Platí, že ke každé ploché střeše by měl být zpracován plán kontrol, údržby a obnovy, který by měl být vymezen v návodu na užívání střešní konstrukce. Kontrolu, údržbu a obnovu střechy může majitel provádět sám, stejně jako si může přizvat specializovanou firmu (např. Dvořák-střechy s.r.o.) a ta zajistí rychlé a odborné provedení všech potřebných prací. Při kontrolách střech je nutné se pohybovat po vyznačených trasách, plošinách či stupačkách v maximální vzdálenosti 1,5 metru od atiky nebo volného okraje střechy. Pokud je třeba zkontrolovat oplechování, žlaby, svody nebo stříšky lodžií z plochy střechy, je nutné použít úvaz na laně, lešení a nebo jiný bezpečnostní prvek.

Zdroj: www.dvorak-strechy.cz