Zimní zahrada se stane součástí obytného prostoru a zároveň přechodem na zahradu skutečnou. Umožní příjemné posezení „téměř na zahradě“ i za chladného a deštivého počasí a prodlouží vám tak sezónu. Navíc se stane oblíbeným místem pokojových rostlin, především těch chladnomilnějších, pokud nechcete zimní zahradu vytápět. Pokud bude vytápěná, rozšíří celoročně váš obývák. I oběd či večeře na zahradě či právě v zimní zahradě mají svou nezaměnitelnou atmosféru.
Zimní zahrada a legislativa
Prosklená zimní zahrada je zpravidla přístavbou k domu, pokud není zrovna organickou součástí projektu novostavby. Musí tedy splňovat základní legislativní podmínky. Podle nového stavebního zákona 183/2006 Sb. platného s účinností od 1. 1. 2007 je však dokonce možné stavět některé stavby menšího rozsahu i bez ohlášení. A pokud je nutné stavební řízení, je možné využít takzvaného zkráceného stavebního řízení za pomoci autorizovaného inspektora. Vždy je však nejlepší poradit se předem na místně příslušném stavebním úřadu. Jednotlivé stavební úřady přistupují v mezích zákona odlišně k mnohým problematikám stavebního zákona, nemluvě o odlišnostech v místních vyhláškách.
Bez ohlášení a stavebního povolení lze realizovat jednopodlažní nevytápěné budovy bez pobytových místností nebo hygienických zařízení do 25 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky (zahradní domky, dílny a podobně). A ohlašovat však nemusíme právě ani samostatně stojící zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží do 40 m2 zastavěné plochy a dokonce ani jejich technická zařízení či vedení uvnitř (rozvody vody, energií, tepla, odpadů či odvody dešťových vod, větrání, … a dlaší, a to v délce do 50 m konkrétního rozvodu).
Zimní zahrada
Proč rozšířit obytnou plochu o zimní zahradu
Získáme místo navíc, čímž zvětšíme obytný prostor. Zimní zahrada je však také výyrazně esteticky působícím prostorem – zevnitř i zvenčí. Její prosklený prostor se stane solitérem fasády domu a nabídne zajímavé možnosti využití. Bezpodmínečné funkčnosti zimní zahrady pak musí odpovídat její konstrukce, minimální plocha 15 až 20 m2, ale také vnitřní vybavení a systém stínění pro letní měsíce, pro ty zimní pak způsob vytápění. Zásadní jsou pro zimní zahrady velké prosklené čelní plochy, nejčastěji na podezdívce. Vstup do zimní zahrady je nutný zvenčí a zevnitř může být buďto otevřena do obytného prostoru, nebo opět oddělena prosklenými dveřmi, ideálně v tomto případě posuvnými.
O využití zimní zahrady rozhodne její poloha a způsob začlenění do domu a pozemku. Důležitá je i volba konstrukčních prvků, sklon její střechy, způsob větrání, již zmíněné stínění a velikost prosklených ploch. Nejčastějším způsobem využití zimní zahrady je právě rozšíření obytného prostoru, pěstování pokojových rostlin a případně zazimování některých venkovních rostlin v mobilních nádobách. Zimní zahrada však může sloužit i jako pracovna, může být propojena se saunou, nebo v ní může být umístěna vířivka. Nejluxusnějším řešením je spojení zimní zahrady s vnitřním bazénem.
Relaxace v zimní zahradě
Zimní zahrada - ráj rostlin
Zimní zahrada - ráj rostlin
Způsob využití zimní zahrady je dán předveším jejím vytápěním či absencí topného systému.
Vytápěná zimní zahrada Vytápěné zimní zahrady bývají většinou menší – mívají menší plochu. Plynule navazují na obytný prostor, není třeba oddělovat zimní zahradu od obytného prostoru prosklenými dveřmi a stěnami. Abychom snížili tepelné ztráty, je nutné zasklít zimní zahradu izolačním dvojsklem, čemuž odpovídají mnohem vyšší konstrukční nároky. Větší hmotnost konstrukce vyžaduje větší stabilitu. Vytápěnou zimní zahradu budeme určitě orientovat na jih, jelikož tak můžeme využít pasivní tepelné zisky v zimě. Nesmíme ale zapomenout ani na zvyšenou potřebu větrání a stínění v létě a reflexní vrstvičku na zasklení.
Nevytápěná zimní zahrada Tyto zimní zahrady je nutné oddělit od interiéru, což provedeme pomocí prosklené stěny s dveřmi či prostornými skleněnými dveřmi výsuvnými. Obytný prostor tak se zimní zahradou spojíme alespoň opticky. Do této kategorie řadíme i nevytápěné zasklené lodžie a balkóny. A pozor, nepleťme si zimní zahrady se samostatně stojícími prosklenými altány (besídky jsou pouze zastřešené a bez prosklení) či skleníky. Funkce těchto konstrukcí je odlišná a hlavně nesplňují hlavní kritérium – spojení s obytným prostorem domu.
Zimní zahrada
Zimní zahrada
Zimní zahrada
Jak orientovat zimní zahradu vůči světovým stranám
Prakticky není podstatné, na jakou světovou stranu budeme zimní zahradu orientovat. Zásadní je její vhodné napojení na hlavní obytný prostor a logicky tak z vnější strany na terasu, třeba s pergolou a krbem. A zásadní jsou také naše potřeby.
Víceméně bývají dominantní prosklené plochy hlavního obytného prostoru orientované na jih a tomu pak odpovídá i orientace zimní zahrady. V létě však nastává problém s přehříváním proskleného prostoru, proto je třeba pořídit reflexní skla, zajistit vhodný způsob větrání a stínění zimní zahrady. Pokud je zimní strana orientována na sever, bývá v zimě příliš studená a je zde více stínu, proto je třeba zvolit termoizolační sklo namísto reflexního a zajistit kvalitní izolaci neprosklených stěn a podlahy, případně střechy, pokud není prosklená. Když budeme zimní zahradu orientovat na východ, bude ráno zalitá sluncem. Toto řešení doporučujeme pro ranní ptáčata. Sovám zase bude vyhovovat orientace zimní zahrady na západ.
Zimní zahrada
Zimní zahrada
Zimní zahrada
Jaké známe druhy zimních zahrad
Zimní zahrady jsou nejčastěji přístavbami, čili jednoduchými jednopodlažními stavbami, které navazují na obytný prostor a jejichž hlavní konstrukční systém je tvořen okenními rámy. Zimní zahrady jsou téměř vždy orientovány směrem do prostoru pozemku, jiná orientace ani nemá smysl.
Známé jsou i dvoupodlažní konstrukce přístaveb zimních zahrad, musí se však ke konkrétní stavbě hodit. Výhodou těchto konstrukcí je odlišné klima v obou podlažích zimní zahrady a tedy větší šíře jejího využití. Další variantou jsou prosklené střešní nástavby na plochých střechách. Můžeme tak využít prostor terasy v prvním či jiném podlaží, nebo prostor nad garáží s plochou střechou. Nakonec můžeme za zimní zahradu a tedy rozšíření obytného prostoru považovat i zasklený balkón či lodžii.
Konstrukce zimních zahrad
Nejčastěji se setkáme s konstrukcí zimních zahrad z plastových profilových rámů s kovovým jádrem, které jsou dostatečně staticky odolné a v moderním provedení umožňují i velké prosklené plochy. Používají se plastové profily v bílé barvě, jelikož plast má poměrně vysokou tepelnou roztažnost. Subtilnějším, ale dražším řešením jsou okenní rámy hliníkové. Setkáme se i s rámy dřevěnými, v tomto případě je však kladen vysoký nárok na statický výpočet konstrukce a určitě sáhneme raději po eurooknech než po masivním dřevě. To je vhodné pouze k zasklení menších ploch. Zásadní je vždy kvalitně provedený návrh zimní zahrady a projekt. Konstrukce zimní zahrady je vždy tvořena z nosných rámů, zasklení a okenních křídel, která lze vyklápět či otevírat. Praktické jsou kvůli větrání otevíravé střešní zasklené plochy.
