zobrazit 4 fotky
Krovy, dobré krovy, jsou zárukou kvalitní střechy. Představují dřevěnou nosnou konstrukci, která je schopná unést střešní krytinu i zatížení způsobené větrem či sněhem. Ještě nedávno se ale většina starého až historického považovala za něco bezcenného a bezhlavě se nahrazovala kvalitnějším, hlavně modernějším. Ne vždy lze tvrdit, že šlo o rozumnou úvahu a řešení. Díky této filozofii byly často způsobené nenahraditelné škody. Především historické krovy je třeba chránit, protože jsou důkazem myšlení své doby, svědčí o vysoké úrovni konstrukce i intuitivním smyslu pro statiku.
Součástí rekonstrukce podkroví bývá i výměna střešní krytiny nebo zateplení střešního pláště. Tím na krov působí větší zatížení. Dříve než se uskuteční tento zásah, měla by se posoudit spolehlivost a možnost využívání daného krovu a případně navrhnout jeho zpevnění. V těchto případech je nevyhnutelná přítomnost statika, který musí vycházet z aktuálních norem pro zatížení a posuzování. Rekonstrukci si vyžaduje i poškozený krov. U starších krovů se často vyskytují prvky, které jsou zdeformované, popraskané, nalomené, napadené hmyzem, ale i uvolněné.
Konstrukce krovu logicky vyplývá z tvarování střechy a naopak – tvar krovu podmiňuje tvar střechy. Krov je třeba projektovat již s ohledem na budoucí využití podkrovního prostoru. Tvary a rozměry vycházejí z technických požadavků, ale ovlivňují i jejich regionální a architektonická hlediska. Střešní sklon by se měl zvětšovat s množstvím srážek: čím víc v dané oblasti prší (sněží), tím větší sklon střech domů je zapotřebí. Tak se vyhnete příliš velké zátěži na střešní krytinu, ale i možným zdravotním nepříjemnostem při nárazovém sesuvu sněhu. Naopak v slunných oblastech se používají hlavně střechy s menšími sklony a terasami.
Kvalitní dřevěný krov a podkrovní prostor, který krov ohraničuje, by měly mít dlouhou životnost, s čím souvisí i obyvatelnost tohoto prostoru. Už při navrhování stavby je proto třeba velkou pozornost věnovat ochraně a chemickému ošetření dřeva.
Pokud jde o ochranu krovu, je pro jeho životnost klíčová impregnace dřeva proti dřevokaznému hmyzu a chorobám. Provádí se ochranným nátěrem již v truhlárně, na staveniště bychom měli dostat dřevo již ošetřené. Starší krov lze ošetřit i dodatečně, samozřejmě za cenu zvýšené námahy a nutnosti rozkrytí střechy. Záměr je vhodné konzultovat se statikem nebo dřevoznalcem.
I když charakter krovové konstrukce prošel za několik desetiletí řadou změn (především kvůli spotřebě dřeva přechází mnoho stavebníků od tradičních vázaných krovů k úspornějším sbíjeným a lepeným konstrukcím), hlavní nosné prvky krovu se nemění. Pro investora budou pravděpodobně zajímavé prvky viditelné, které zasahují do podkrovních prostor a dispozičně je svým způsobem ovlivňují. Takovou konstrukcí jsou například sloupky krovu, které přenášejí zatížení.
V dobách, kdy byly podkrovní prostory využívány především jako skladiště sena, se sloupky kotvily do vazných trámů, které přenášely dále zatížení do vodorovné konstrukce. Tyto trámy dnes představují zásadní překážku v dispozici, a proto se dnes již do krovů neintegrují – jejich funkci přejímají krátké trámy kotvené přímo do stropní konstrukce. Zejména u starší stavby je vhodné při zbytňování podkroví nezakrývat konstrukci krovu sádrokartonem či jiným materiálem, protože může být efektním, často až dominantním prvkem interiéru.
Kdo přesto považuje tyto konstrukce za rušivé elementy, může zvolit jako alternativu hambalkový krov, který se obejde bez svislých podpor, vyžaduje ovšem výrazně nižší nadezdívku než u klasických krovů (cca 10-40 cm oproti běžným 100 cm) z důvodu odlišného způsobu přenášení zatížení, což má za následek zmenšení využitelné výšky podkrovních prostor.
