Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
Jedna zahradní činnost se zcela vymyká období, jaké právě panuje. Všichni zazimovávají zahrady, do záhonů zapravují organický hnůj, uklízí, seřezávají trvalky a čekají na jaro. Jenže právě česnek je nejlepší vysadit nyní, aby nám na jaře vyrazil ze země. Proč vysazujeme česnek až tak pozdě?
Ohromné množství rostlinných druhů z mnoha různých čeledí a klimatických oblastí světa má jedno společné. Totiž že ke svému rozmnožování nepotřebují semena. Vegetativním množením sice vždy vzniknou klony, tedy rostliny s totožnou genetickou výbavou, jakou má mateřský jedinec, ale i to je výhodné. Řízkováním přitom ušetříme spoustu peněz a ještě můžeme vydělat.
Při přerovnávání zbytečných zahradnických krámů, klidně tomu říkejte úklid, na ně narazíte v mnoha vrstvách. A sami nejspíše budete překvapení tím, kolik jich je. Desítky, možná stovky a tisíce. Čeho? Jednorázových plastových květináčů. Těch, v nichž si domů napoprvé přinesete odrostlou sadbu nebo rostlinky z květinářství. Dají se ještě nějak smysluplně zužitkovat?
Živé rostlinné dekorace k Vánocům rozhodně patří, vlastně působí nejpřirozeněji. A vůbec nemusí jít o živý stromek, ale tradiční květiny kvetoucí právě na Vánoce. A že jich je. Popíšeme si alespoň ty nejikoničtější: vánoční hvězdu, brambořík, vánoční kaktus, hvězdník, rychlené cibuloviny a barborky.
Udělat pro pokojové rostliny něco navíc, potěšit je nějakou maličkostí. Třeba tím, že jim budete každý týden věnovat střípek své pozornosti, a lehce je pootočíte, aby měly světla ze všech stran dost. Tak právě to může být docela problém.
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.
Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.
Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.
Lukavický dub, památný strom z Chrudimska, je vítězem ankety Strom roku 2024. Získal téměř 10 tisíc hlasů od veřejnosti a bude reprezentovat Českou republiku v evropském kole ankety. Prohlédněte si ho na fotkách přečtěte si jeho příběh.
Draslík (K), hořčík (Mg), fosfor (P) a vápník (Ca) jsou chemické prvky, které rostliny potřebují v “konzumovatelné podobě“ od druhé poloviny léta až do podzimu, aby lépe vykvetly, dozrály a připravily se na zimu.
Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.
Řekněme, že vichřici se štěstím ustály vzrostlé stromy v zahradě, ale s někdejší důvěrou v pevnost jejich kořenů a větví ta smršť trochu přeci jen otřásla. Jak se ujistit, že dřeviny takovému náporu silného větru odolají i příště?
Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.
Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete. Konkrétně nejúpornější plzák španělský přežije zimu v podobě mladých jedinců z letní snůšky vajíček a také v podobě vajíček z pozdního kladení. A v součtu pak právě tito jedinci rozjedou v další sezóně invazi na vaší zahradě, ze které budete opět šílet. Nejúčinnější boj se slimáky je ten podzimní. A zbraní nám nabízí hned několik. Naučte se KOMBINOVANOU VÁLEČNICKOU STRATEGII.
Ne každý čistec je v našich zahradách žádoucí, například čistec bahenní je úporný plevel, který účinně odolává i herbicidům a šíří se invazně na půdách, o které přestalo být pečováno, nebo je o ně pečováno nedostatečně. Ovšem některé druhy čistců v zahradě naopak doslova nadchnou, obzvláště čistec vlnatý, z jehož hustě ochlupených stříbřitých listů i lodyh se náhle vyloupnou fialovo-růžové květy, po kterých hmyz doslova šílí.
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Potřebují rostliny železo? Krátká odpověď zní, že ano. Delší odpověď na tom vcelku nic nemění, jen o něco důsledněji rozbíjí představy o užitečnosti nějakého šrotoviště na zahradě. Staré železo si máte nechat do sbírky pro mladé hasiče, a ne je rozsévat mezi záhonky. Tam totiž nic užitečného ve skutečnosti nesvede. Jak to?
