Solárně termické systémy jsou buďto určené pouze k ohřevu užitkové (ale i bazénové) vody, nebo též k ohřevu vody topné (v tomto případě se doporučuje kombinace s nízkoteplotním podlahovým vytápěním, ovšem také hovoříme o „podpoře“ vytápění). Jinak je též používán výraz solární kolektory, ovšem bez dalšího příslušenství by byly samotné kolektory nepoužitelné, proto je vhodnější pojmosloví „solárně termický systém.“
Proč si pořídit solární systém
Hlavním důvodem pořízení solárně termických kolektorů a jejich příslušenství není láska k přírodě, jak je nám neustále podsouvána „zelená energie,“ ale ekonomické důvody. Solárně termický systém nám uspoří značné finanční prostředky díky úspoře primárních zdrojů energie (elektřina, plyn, …), a to až ve výši 45 – 60%. Dokonce lze zakalkulovat i úsporu konvenčního zdroje tepla a prodloužení jeho životnosti.A pokud hovoříme o ekonomii, je třeba též hovořit o reálné návratnosti vložených investic. Zakalkulovat lze životnost zařízení cca 30 let, současné ceny energií a jejich vývoj do budoucna a především také reálné úspory při solárním ohřevu vody. V zásadě pak dojdeme k závěru, že se nám pořizovací cena zařízení vrátí vícekrát. Pro kolektory na ohřev TUV a přitápění neplatí každoroční snižování výkonu, jako je tomu u fotovoltaických panelů vyrábějících elektřinu.
Kolik solárních kolektorů potřebujeme?
K ohřevu teplé vody se většinou instaluje na každých 100 litrů spotřeby TUV jeden solární kolektor o aktivní ploše cca 2 m2 (většina kolektorů má rozměry 1 x 2 metry). Přitom pro čtyřčlennou domácnost potřebujeme 2 kolektory a zásobník na 200 litrů vody.Pokud chceme solární termikou i přitápět, začínáme na 3 kolektorech s akumulační nádrží o minimálním objemu 400 litrů vody. Ovšem přesný počet kolektorů lze v tomto případě zjistit pouze výpočtem, který zohlední i tepelné ztráty konkrétní budovy, stávající zdroj vytápění a orientaci kolektorů vůči světovým stranám.
Teplota ohřáté vody
Solárně termické kolektory jsou v praxi schopné ohřát vodu v zásobníku v letních měsících na více než 100 °C, ovšem nelze takových hodnot dosáhnout z důvodu bezpečnosti. Čili maximální bezpečná voda v zásobníku bude v létě okolo 80 °C (ale až 90 °C). V přechodném období od podzimu do jara jsou soláry schopné ohřát vodu na 25 až 50 °C v závislosti na intenzitě slunečního záření.Výkon různých typů kolektorů
Nejvyššího výkonu dosahují vakuové trubicové kolektory i za nižších teplot. A právě schopnost ohřevu vody za nízkých teplot je často spojována s vyšším výkonem. Musí však jít o kvalitní trubicové kolektory typu U pipe a ne laciné Heat pipe asijské výroby. Ovšem pozor - různé typy solárně termických kolektorů mají různé výkonové charakteristiky, proto je můžeme objektivně porovnávat pouze podle celkového ročního výkonu a dosahovaných teplot vody.Může se systém přehřívat? Co se stane v době, kdy vodu ze zásobníku neodebíráme?
Solárně termické systémy bývají vybavené solární expanzní nádobou o dostatečném objemu. Navíc pokud se voda v zásobníku ohřeje na maximální povolenou teplotu, elektronická regulace vypne oběhové čerpadlo a voda v zásobníku se přestane nahřívat. Teplota kapaliny (teplonosného média) v kolektorech se zahřeje na 150 oC a více a kapalina přejde do plynného skupenství (přemění se v páru). Pára vytlačí díky své roztažnosti zbytek kapaliny v solárním okruhu do expanzní nádoby a ta bez potíží pojme zvýšený přetlak v systému. Musí ale být správně dimenzována. Tlak nesmí v systému dosáhnout hodnoty, při které se otevře pojistný ventil – nemrznoucí směs (teplonosné médium) by nám unikla.Ideální sklon solárních kolektorů a orientace vůči světovým stranám
Vždy záleží na využití solárních kolektorů během roku (jak často a k čemu - ohřev TUV, přitápění, ohřev bazénové vody). Pro celoroční provoz je vhodný sklon 40° až 50°, pro sezónní letní provoz 25° až 35°, pro sezónní zimní provoz 60° až 90°. Ideální průměrný sklon je v ČR 45°. Vůči světovým stranám je vhodná orientace aktivních ploch kolektorů na jih s odchylkou do 45°, nebo na západ, pokud není jižní orientace možná. Ideální je pro ČR 5° jihozápadně.Absorbér kolektoru a vysoce selektivní vrstva
Vysoce selektivní vrstvu poznáme na absorbéru podle tmavě modrého zbarvení. Pokud kolektor nemá selektivní vrstvu, ale jen černou, bude se více ochlazovat a bude dosahovat nízkého výkonu. Kolektory se selektivními absorbéry se ochlazují dvakrát méně než ty, kde je absorbér jen černý. Vysoce selektivní vrstva se označuje Eta+®,TiNOX®, nebo SUNSELECT®. Vysoce selektivní vrstva zaručuje 95% přeměnu slunečního záření na teplo a nejvýše 5% ztráty sáláním do okolí.Zdroj: www.icmvolyne.cz