Správné zateplení je klíčem k půdnímu bytu

Kam se umisťuje tepelná izolace?

Tepelný izolant umisťujeme mezi krokve (při dodatečném zateplování je to v podstatě jediná možnost), nad krokve (nejčastěji u novostaveb), ale také pod krokve u dvouplášťových střech, kdy je izolant mezi krokvemi a pod krokvemi, čímž se eliminuje účinek tepelných mostů trámů.

Mezi krokve se umisťuje nejčastěji minerální vlna, případně nové ekologické materiály - izolace z konopí, lnu, slámy, nebo foukaná celulózová izolace. Pozor však, dřevo má odlišné izolační vlastnosti než vkládaná izolace, krokve (dřevěné trámy) se proto stávají v tomto ohledu tepelným mostem. Proto se používá ještě podkrokevní izolace (dvouvrstvá izolace), nebo se pod krokevní trámy umisťují příložná prkna.

Nad krokve se umisťuje izolační vrstva z izolačních šablon, nejčastěji polystyrenových. Na tuto izolaci je umisťována hydroizolace, latě a střešní krytina. Nevýhodou nadkrokevní izolace je potřeba dřevěného bednění uloženého na krokvích. Na druhou stranu však toto bednění zpevňuje střešní konstrukci. Nadkrokevní izolací zcela eliminujeme tepelné mosty a zabráníme vlhnutí krovu. Uvnitř přitom získáme prostor mezi krokvemi – interiér zvětšíme.

Kvalitní zateplení musí zabránit vytvoření tepelných mostů

Tepelné mosty jsou místy, kde dochází ke zvýšeným únikům tepla z vytápěného interiéru. Čili těmito místy uniká mnohem více tepla než stejnou plochou okolní konstrukce. Tepelné mosty se projevují chladnějšími místy v interiéru, respektive teplejšími v exteriéru. Navíc vytváří tepelné mosty plochy s vyšší koncentrací vlhkosti, vznikají a šíří se plísně a snižuje se životnost stavebních konstrukcí. Rozsah tepelných úniků v zimě a přehřívání interiéru v létě nejvíce ovlivňuje druh tepelného izolantu, způsob jeho pokládky a důsledné řešení konstrukčních detailů.

Ať už pro jakoukoli aplikaci zateplení se používají izolační materiály pěnové, minerální a přírodní. Případně také foukaná celulóza, perlit či vakuovaná izolace. Jaké jsou vlastnosti konkrétních izolantů a průměrná cena?

Polystyreny

• Pěnový polystyren (Lambda = 0,035 – 0,040 W/(m.K))
• Šedý polystyren (Lambda = 0,031 – 0,033 W/(m.K))
• Extrudovaný polystyren (Lambda = cca 0,034 W/(m. K))

Prvotní surovinou je při výrobě polystyrenu ropa. Z výše uvedených druhů polystyrenů se k zateplení podkroví používá nejčastěji polystyren bílý. Polystyren je difúzně uzavřený materiál, který nepropouští vodní páry, je méně odolný vůči vlhkosti a také tlaku. Nehodí se proto pro starší domy s vyšší vlhkostí, ovšem k izolaci podkroví je vhodný. Používá se nejčastěji v podobě izolace nadkrokevní. Příznivá je cena bílého polystyrenu již od 185 korun za m² (základní - 70 mm) až do 350 korun za m² (EPS Perimetr). Polystyren je lehký a snadno opracovatelný. Za srovnatelné ceny (od 200 do 300 korun za m²) pořídíte polystyren šedý, který dosahuje stejných izolačních vlastností jako bílý při menší tloušťce (o 20%)
Izolační vlastnosti zlepšuje přídavek grafitových částic, díky kterým získává polystyren šedou barvu. Extrudovaný (tvrzený) polystyren se používá nejčastěji k izolacím soklů domů, nevadí mu styk s vodou, proto je vhodný třeba i k izolacím plochých a zelených střech (plochých i šikmých).Extrudovaný polystyren má uzavřené póry, proto mu nehrozí nasákavost. Je mechanicky velmi odolný a má dlouhou životnost.

Pěnový polyuretan PUR (lambda = cca 0,03 W/(m.K)) a pěnové sklo (lambda = 0,04 - 0,048 W/(m. K))

I pěnový polyuretan je vyráběn z ropy. prodává se v podobě tuhých desek, nebo polyuretanové pěny. pěna vzniká smíšením dvou komponentů přímo na stavbě. Právě PUR desky se používají k izolacím střech. Izolují výborně, jsou rozměrově stálé a odolné vůči vysokým teplotám. PUR pěna je výborným izolantem pro podkrovní byty, desky se používají nejčastěji na střechách plochých.

Pěnové sklo najde uplatnění u plochých střech, pro šikmé střechy není vhodné. Vyrábí se z mletého recyklovaného skla, které je napěnováno oxidem uhličitým. Pěnové sklo je parotěsné, nenasákavé, nehořlavé, odolává vysokým tlakům a organickým rozpouštědlům. Pěnové sklo je však velmi drahé, m² vyjde na 1150 až 1450 korun.

Minerální vlna a skelná vlna (Lambda = 0,032 - 0,05 W/(m.K))

Skelná vlna je vyráběna tavením křemene, kdy se přidávají příměsi. Minerální vlna tavením čediče (říká se též čedičová vata). Tyto materiály jsou paropropustné, proto mohou stavební konstrukce při jejich použití dýchat, vlhkost se přitom odpařuje ven, ovšem bez tepelných ztrát. Stinnou stránkou je nasákavost. Oba materiály jsou velmi oblíbené pro mezi a podkrokevní izolace šikmin půdních prostor, respektive k vnitřním izolacím podkroví. Jejich další předností je nízká tepelná roztažnost, odolnost vůči škůdcům a nehořlavost.
Skelná vlna vyjde na částku kolem 200 korun za m², minerální vlna od 170 do 400 korun za m².

Přírodní izolanty

Konopí (Lambda = 0,035 – 0,050 W/(m.K))

Konopné izolace jsou ekologickou alternativou minerálních izolací. K zateplení střech jsou ideální. Konopné izolace jsou paropropustné, odolné vůči škůdcům, neobsahují žádné alergeny a škodlivé látky. prodávají se v podobě desek, vlny a vaty. Jejich problémem je stejně jako u minerální izolace nasákavost. Konopnou izolaci pořídíme za 200 až 300 korun m².

Sláma (Lambda = 0,052 - 0,08 W/(m.K)) a rákos

Slaměné izolace jsou známé již po staletí. Současné lisované slaměné balíky mohou být dokonce i samonosnými konstrukcemi. Aplikace slaměné izolace je náročnější, cena je ale nízká. Běžné slaměné balíky se však nehodí k izolacím střech, jedině slaměné lisované desky, příliš se ale pro tento účel nepoužívají. Dalším alternativním materiálem jsou rákosové rohože.

Dřevovláknitá izolace (Lambda = 0,038 – 0,05 W/(m.K))

Dřevovláknité desky se vyrábí z vláken měkkého dřeva s přídavkem vodoodpudivých látek a pryskyřice. Tyto izolační desky v tloušťce od 6 do 200 mm jsou paropropustné, dobře izolují hluk a kumulují tepelnou energii. Ideální je jejich použití k pokrytí šikmé střechy bedněním a následnému položení nadkrokevní izolace. Vnitřní teplota podkroví bude méně ovlivněna venkovními teplotními změnami, v deskách akumulovaná tepelná energie se bude vracet zpět do interiéru, nadkrokevní tepelná izolace však nepropustí teplo zvenčí ani zevnitř. M² dřevovláknité desky pořídíme za cenu okolo 500 korun.

Izolace z ovčí vlny (Lambda = zhruba 0,04 W/(m.K))

Ovčí vlna je nabízena v podobě měkkých desek či rohoží. Má výborné tepelně izolační, ale i akustické vlastnosti, je velmi trvanlivá, přizpůsobí se různě tvarovaným místům, příjemně se s ní manipuluje, navíc pohlcuje škodliviny z ovzduší. Odolnost vůči škůdcům, plísním, ale i nehořlavost získá díky speciálnímu ošetření. Za m² desky z ovčí vlny zaplatíme od 75 do 500 korun. Ke střešním aplikacím se však tento materiál příliš nepoužívá.

Celulózová izolace (Lambda = zhruba 0,037 W/(m.K))

Celulózová izolace, resp. foukaná celulóza je velmi oblíbeným izolantem stropů a podkroví. Materiál je vyfukován do dutin v konstrukci. Nevzniká žádný odpad a nafoukání vloček celulózy do dutin probíhá velmi rychle.

Vakuová izolace (Lambda = 0,006 – 0,008 W/(m.K))

Jde o izolační materiál budoucnosti, izolační schopnosti vakuové izolace jsou až desetkrát lepší než u dnes běžných materiálů. Tloušťka této izolace je od 2 do 8 cm a zatím se používá pouze na problematická místa (např. ostění). Cena je však velmi vysoká a proto tato izolace na svůj objev v dalších aplikacích teprve čeká.