Že venku začalo pofukovat, to v nerekonstruovaných viktoriánských domech pocítíte doslova na vlastní kůži. Boj s průvanem, to byl jeden z hlavních důvodů, proč se majitelé pustili do rozsáhlé rekonstrukce. Která přinesla nečekaně pozitivní výsledky.
Chodíte rádi na houby? A chodíte na ně i na jaře? Pak pro vás bude následující kvíz doslova hračkou. Nejskalnější z houbařů totiž chodí na houby po celý rok a mají vypozorováno, že s koncem zimy a nástupem jara se začíná poměr rostoucích jedlých, nejedlých a jedovatých hub obracet ve prospěch těch, které musíme nechat být, abychom neměli zdravotní problémy, nebo naši příbuzní jednání s drahou pohřební službou. Paradoxně ale právě nejchutnější jarní druhy hub nevypadají zrovna vábně, v lepším případě je amatér nazve prašivkami.
V Evropě si na zdobnost architektury už pár století nepotrpíme, přesto ale vyžadujeme určitou vnější úpravnost. Ta v případě mimořádné Casa Catedral bere za své. Projekt bydlení z mexického Santiago de Querétaro je unikátní tím, že svou vnější obálku očišťuje až na samu podstatu věci.
Nadčasový rodinný dům NORDIC představuje jeden z projektů smysluplných domů HELUZ.
Pořád se všude mluví a píše o umělé inteligenci, že jde vlastně o nejchytřejší entitu světa. Ale co když si lidstvo dokáže poradit i bez ní? Některé úchvatné vynálezy totiž dovedou vymyslet i naprostí amatéři, přitom jde o triky a řešení až geniální jednoduchosti. Třeba vakuový sprej amatérského vědce, který mění stará okna na úsporná. Podobných nápadů je ale plný svět. Stačí se trochu rozhlížet, hledat a přemýšlet. A pak můžete spustit třeba i komunitní revoluci v zateplování!
Uvažujete o novém domě a nedovedete si představit, že by to mohla být právě dřevostavba? Mnoho lidí u nás považuje dřevostavby za jakési provizorium, něco mezi skutečným rodinným domem z cihel a bytem. Není proto nic jednoduššího a přesvědčivějšího, než si bydlení v dřevostavbě vyzkoušet. Ale kde? Pod křídly architektonické a stavební firmy Avanta Systeme byla postavena vzorová dřevostavba o dvou bytových jednotkách 4+kk. Dostala jméno Na dohled, je usazená na jednom z jesenických kopců a provedena byla doslova luxusně.
Ne, do české krajiny a zvlášť na venkov bungalovy prostě nepatří. Tedy alespoň historicky nebo geograficky tam nemají žádné opodstatnění. Proč? Kořeny této pozoruhodné stavební záležitosti je totiž třeba hledat mimo náš kontinent. V koloniální Britské Indii, respektive její někdejší provincii Bengálsko.
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.
Stavět tak, aby domy fungovaly desítky let bez potřeby rekonstrukce. Aby byly příjemné na bydlení, levné na provoz a připravené na klimatické změny. Architekt Josef Vostracký o tom nejen mluví, ale takové domy skutečně navrhuje a staví. V rozhovoru s Janem Müllerem otevřeně popisuje, co dnes znamená kvalitní bydlení – a proč bychom se měli dívat mnohem dál než k nejbližšímu kolaudačnímu razítku.
Jako když jste celý den někde zmáčknutí, skrčení a ohnutí. A pak se konečně můžete narovnat, protáhnout a zaklonit. Stejný pocit úlevy pociťovali i majitelé domácnosti, v níž si nechali rozšířit užitný prostor přístavbou, do které vsadili novou nerezovou kuchyni.
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Fasádu už jste zajisté viděli z rozličných materiálů, různých barev, textur a struktur, zateplovanou i bez zateplení. Ale fasáda z prachobyčejného roští, které se válí všude po lesích? Sauna s útulnou pojmenované Rošťák patří k experimentálním projektům zkoumajícím minimalistické stavební metody a zároveň různé úrovně poskytovaného komfortu.
Betonové tvárnice značky BSG jsou v současné době jediným stavebním materiálem, se kterým lze dosáhnout zajímavé betonové struktury povrchu v interiéru i exteriéru a v případě obvodového zdiva i požadovaných tepelně izolačních vlastností (realizace nízkoenergetických staveb).
Hledáte spolehlivé a efektivní řešení pro rozvody vody a topení ve svém domově? Pak byste měli věnovat pozornost materiálu PP-RCT, který představuje nejnovější generaci plastových trubek. Vyšší průtok, delší životnost a lepší odolnost vůči teplotám i tlaku – to jsou jen některé z důvodů, proč si tento materiál získává stále větší oblibu mezi odborníky i majiteli domů.
Elon Musk chce letět na Mars, většina z nás má ale „přízemnější“ cíle. Dobře bydlet, úsporně topit, vytvořit si příjemný a pohodlný osobní prostor ve svém domě nebo bytě.
Pozemek o rozloze třiceti hektarů, to už je nějaká plocha. S něčím takovým se v Česku běžně nesetkáme, ale v Kansasu takové míry vlastně nějak nepřiměřeně nezní. Navíc sedmadvacet z těch třiceti hektarů je stále zemědělsky obdělávanou a oranou plochou, na ostatním jsou pastviny. A ten poslední zbytek, pár desítek metrů čtverečních? To už je prostor pro vzpomínky.
Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.