Střecha podle dávných tradic

Dřevěné šindele
S ručně štípanými dřevěnými šindeli jste se mohli setkat na historických a památkových objektech, kostelech, hradech, zámcích, kaplích, městských budovách. Pokud však chcete zachovat památkovou hodnotu svého venkovského stavení či chalupy, pořiďte si určitě šindelovou střechu. Při správné údržbě vydrží 50 – 70 let a po tu dobu se můžete přesvědčit o jeho kvalitách. Co je šindel? Je to úzké dřevěné prkénko, které je vyrobeno většinou ze smrkového, jedlového nebo modřínového dřeva. Tato prkénka mají na jedné straně drážku a na druhé ostří. Zapadají do sebe jako palubky. Na laťování se přibíjejí dlouhými hřebíky, které jsou známé jako šindeláky. Rozměr latí je vhodný 5 x 4 cm; konstrukce je pevnější a šindel lze lépe přitloukat. Vybírat můžete z ručně štípaných, strouhaných nebo řezaných šindelů. U řezaných druhů se raději přesvědčte o kvalitě a nenechte se nalákat příznivou cenou. Tyto šindele mají obvykle řezem přerušenou strukturu a  nejsou tak vodoodpudivé jako ostatní druhy.

Montáž šindelů není určitě záležitostí pro laiky, protože šindele je nutné na místě přizpůsobovat a přiklepávat. Zejména pro obytné stavby se používá dvojité krytí. Při této montáži je šindel přes sebe přeložen dvakrát. Je třeba totiž počítat s tím, že dřevo jako přírodní materiál vlivem deště a slunce stále pracuje. Při vlhku se materiál natahuje, sucho má opačný efekt. Takže pokud po dlouhodobém suchu přijde déšť, než šindel natáhne vlhkost a pera se roztáhnou do drážek, mohlo by dojít k tomu, že vrchní vrstva propustí vodu. V případě dvojitého krytí spodní vrstva zaručí sucho, protože spolehlivě odvede vodu ze střechy. Montáž šindelů jednoduchým krytím je nejvhodnější na hospodářské stavby, kdy je třeba počítat s tím, že pokud přijde po dlouhém suchu déšť, spadne do stavení nějaká ta kapka. Tento problém lze však řešit podstřešní fólií.

Oproti doškám disponují šindele mnohem vyšší životností a v neposlední řadě i lepším vzhledem. Nejsou také tak snadno hořlavé. Na druhé straně však nemají takové tepelně izolační vlastností, kterými jsou došky jednoznačně bezkonkurenční.
Pravidelně, zhruba po pěti letech, vyžaduje šindelová střecha péči a to konkrétně nátěr, který je nejvhodnější provádět za teplého počasí. Dříve se šindelové střechy natíraly teplou lněnou fermeží, která však měla své charakteristické aroma. Nyní se používají nejrůznější druhy impregnací proti povětrnostním vlivům a škůdcům.

Za takovou střechu zaplatíte zhruba od 550 Kč/m2 za jednoduché položení šindelí, 900 Kč/m2 za dvojité položení. Další položkou v rozpočtu je pokládka, která se pohybuje okolo 200,- Kč za m2.

Pod doškovou střechou
Další variantou přírodní střechy jsou došky, které naši předkové používali na svá obydlí již odpradávna. Došky jsou svazky žitné slámy nebo rákosí o délce od 60 až po 140 cm. Vyrábí se tak, že se z vlhké slámy či rákosu ukroutí povřísla, kterými se došky - dvojice slaměných snopků, převazují. Do trámu se zatluče dřevená jehla, na níž se snopek rozdělí na dvě části, které se proti sobě otáčí tak, aby z ovázaného povřísla vznikla osmička. Došky se v řadách přivazují povřísly drátem nebo vrbovým proutím. Ideální je pozinkovaný drát, jímž se přitáhne rákos k lati a tím se zajistí voděodolnost krytiny. Na střechu se pokládají od dolního okraje, v hřebeni konstrukce končí. Pokud se došky pokládají silnějším koncem nahoru, vzniká rovná střecha, v opačném případě střecha stupňovitá.

Je známo, že došky disponují výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Prostor pod nimi je i v zimě zateplen, v létě je zde nejenom chladněji, navíc prostor stále větrá. Termoizolační vlastnosti došek silných 35 cm odpovídají tepelnému odporu 14 cm silného pěnového polystyrenu. Při tloušťce 25 – 35 cm tato krytina dokáže odolat i povětrnostním vlivům. Dokonalou neprůvzdušnost lze zajistit dodatečným materiálu. Další velkou výhodou je nízká hmotnost krytiny, jenž snižuje náklady na pořízení nákladného krovu.

I když tato neobvyklá krytina s dlouhou minulostí má řadu výhod, přináší i řadu proti. Je velice snadno zápalná, takže v oblastech se zvýšeným nebezpečím požárů vám tuto krytinu nepovolí. I když se laikovi může zdát, že jde o přírodní materiál, kterého je všude dost, tato krytina patří mezi jedny z nejdražších. Řádově zaplatíte za 1 m2 od 400 Kč, tato cena je však pouze orientační.

Pro doškové střechy je vhodný minimální sklon 45 °. Obecně platí, že čím větší sklon doškové střechy, tím déle vydrží. V místech s vyšší povětrností se doporučuje minimální sklon 50 °. V tomto případě máte jistotu, že střecha bude nepropustná proti vodě i bez dodatečných izolací. Samotnou konstrukci však je možné doplnit tepelnými izolacemi a pojistnými hydroizolacemi. Nedoporučuje se však používat klempířské prvky, protože charakter a tloušťka střechy to ani neumožňuje. Jediným vhodným klempířským prvkem je vyústění komínu.