Termoprádlo je určené pro outdoorové sporty, kdy je nutné, abychom byli stále v teple, i když jsme zpocení. I v létě bývá třeba na horách či za celkově nepříznivého počasí chladno, mnozí z nás si však sport neodpustí právě ani za nepříznivého počasí. Má to však jedno zásadní pravidlo – nesmíme prochladnout a nastydnout.
Co tedy od funkčního termoprádla očekáváme? Optimální vlastnosti odpovídající konkrétnímu druhu sportu a podmínkám klimatu. Pozor však, to samé platí i pro pracovní termoprádlo, nejen při sportovních výkonech se člověk zapotí a může prochladnout. Mnohé manuální práce jsou vlastně náročnější než sportovní výkony a přitom je lidé provádějí téměř denně! Termoprádlo musí naše tělo dostatečně ochránit před větrem (neprodyšnost) a deštěm (odolnost vůči vodě), přitom však musí odvádět pot a zásadní je i jeho hmotnost při navlhnutí. Důležité jsou i antialergické vlastnosti termoprádla, schopnost zlepšovat mikroklima naší pokožky a bránit vytváření zápachu vznikajícího při pocení. Důležité je i precizní vypracování švů, které musí bránit vytváření otlačenin a odřenin. Termoprádlo navíc využijete i při běžném denním nošení, zpříjemní vám tak pobyt venku kdykoli.
Právě odvádění potu je tím zásadním faktorem, který brání prochladnutí a s ním souvisejícímu onemocnění. Samotné termoprádlo samozřejmě nezajistí ochranu před větrem a deštěm. Obléci si musíme další odolnou vrstvu či vrstvy oblečení (v závislosti na ročním období), které účinně odolává větru a vodním srážkám a přitom je dostatečně propustné. Díky propustnosti se pot, který je z termoprádla odváděn, dostane mimo naše tělo. Vůbec kvalitní sportovní oblečení je včetně termoprádla důležité bez ohledu na to, zda si jdeme na chvilku zaběhat, nebo se rozhodneme pro 200 kilometrovou cyklistickou tůru.
Moderní systémy oblečení pro sport, práci a relaxaci zahrnují tři základní vrstvy - sací, izolační a svrchní (ochrannou). Při oblékání do chladného počasí přitom není důležitý maximální počet a tloušťka vrstev, mnohdy poslouží i překvapivě tenké souvrství. Důležitá je pak funkčnost vrstev v souvislosti s použitými materiály (například mezi dvě vrstvy z polypropylenu se určitě nehodí bavlna), způsobem fyzické zátěže i osobními dispozicemi.
Do sortimentu termoprádla patří dámské i pánské ponožky, spodky, trika, ale i čepice, tílka, nátělníky, roláky, ribana či šátky.
Hmotnost termoprádla
Nízkou hmotnost (lehkost) termoprádla oceníme při vysokých venkovních teplotách, ale i při navlhčení materiálu potem nebo působení třeba silného větru, který nám způsobuje značnou fyzickou zátěž. Čím lehčí sportovní vybavení, tím prostě lépe. Traduje se, že legendární běžec Emil Zátopek běhal dlouhé tréninky i ve vojenských „kanadách,“ to je však příběh téměř o sebepoškozování, s příjemným sportovním zážitkem nemá nic společného.
Foto: Jiří Palička
Propustnost
Hmotnost termoprádla přitom přímo souvisí s propustností potu, což je vlastnost, kterou má v ideální podobě naše pokožka. Pokud se nazí postavíte na déšť, nebudete vodu vstřebávat jako houba, pokud se však potíte, vodu ze sebe jako houba pomocí pokožky doslova ždímáte. Propustnost se vyčísluje v násobku litrů vzduchu na metr čtvereční za sekundu a páry v gramech (dle DIN 53 887-1977 a ASTM E 96-66). Bez dobré propustnosti prádla není možná kvalitní termoregulace našeho organismu, respektive termoregulaci kvalitním oblečením ovlivňujeme.
Nepropustnost
Jde nejen o lingvistický, ale i funkční opak propustnosti. Tato vlastnost brání naše tělo (především svaly a klouby) před pronikajícím chladným větrem. Nepropustnost je uváděna v litrech na m2 za vteřinu (dle DIN 53 887 -1977). Platí, že prodyšnější materiály jsou vhodné do teplého počasí (lépe odvádí teplo a pot na povrch oblečení, ze kterého se odpařují), neprodyšné do počasí chladného.
Foto: Jiří Palička
Nepromokavost (odolnost vůči srážkové vodě, vodotěsnost, voděodolnost)
Nepromokavost je vyjádřena výškou vodního sloupce, který dokáže materiál udržet. Materiály se na tuto vlastnost testují tak, že jsou napnuty na dno válce, kam je přilita voda a měříme výšku sloupce ve chvíli, kdy se objeví první 3 kapky propuštěné látkou. Za nepromokavou látku je považována ta, která udrží více jak 1.300 mm vodního sloupce (např. německá norma hovoří o 2 metrech), což je ale málo. Musíme vzít v úvahu, že klimatické podmínky jsou mnohem extrémnější, voda je do materiálu doslova zatlačována velkou silou (pád na zem, rychlá jízda na kole, …)
Vodoodpudivost
Tuto vlastnost materiálu poznáme podle charakteristických kapek, které se na povrchu tvoří právě za deště a z oděvu stékají. Pozor však, s nepromokavostí nemá tato vlastnost nic společného. Navíc jde o vlastnost, která se s častým používáním oděvu postupně zcela vytratí. Poté se voda začne do materiálu vsakovat namísto stékajíích kapiček. Vytvoří se vodní film, který materiálu zabrání dýchat a ten je již prakticky nepoužitelný.
Termoprádlo z polypropylenu
Velice nízká nasákavost, malá hmotnost, nízká tepelná vodivost, pevnost vláken a příznivý mírně záporný elektrický náboj, který si vlákna udržují. To jsou vlastnosti, kvůli kterým se polypropylenové termoprádlo drží na vrcholu. Materiál navíc nevyvolává alergické reakce a je inertní vůči plísním a bakteriím. Díky chemické netečnosti není možné polypropylenové materiály dodatečně barvit, na druhou stranu však lze materiál prát i bez použití pracích prostředků a ve studené vodě. Materiál není třeba (ani možné) žehlit a běžná teplota při jeho praní je 40o. Tenčí jednovrstvé prádlo z polypropylenu nese označení micro (do teplejšího počasí), teplejší dvouvrstvé prádlo se označuje jako thermo (do chladnějšího počasí). Záleží však na konkrétním výrobci, jaké označení přijme a bude užívat.
Spodní prádlo které kupujete, vám musí přímo přiléhat na tělo a mělo by mít ploché švy, což je velmi příjemné řešení pro nošení termoprádla. Nenechte se přitom zmást různými obchodními názvy vláken. Vždy jde o to samé chemické (syntetické) vlákno, které může být povrchově upravené.
