Účinnost užití energie při rozvodu tepla

Přípustná výše ztrát není vyhláškou č. 194/2013 Sb. stanovena. Informativní požadovanou hodnotou může být např. Údaj z Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2010, (platného pro r. 2011), které v příloze č. 1. uvádí maximální tepelné ztráty při rozvodu tepelné energie:

Uvedení do provozu	Poměrná ztráta	Parovod	Horkovod	Teplovod
Do roku 2002 včetně	GJ/m/rok nebo	9	5	4
%/rok	26	13	10
Po r. 2002	GJ/m/rok nebo	7	3	2
%/rok	22	9	6

Možnost zjišťování jejich tepelných ztrát určuje provedení tepelných rozvodů. Tepelné rozvody mohou být provedeny jako:

• nadzemní
• pozemní
• podzemní

Možné způsoby zjišťování ztrát jsou následující:

• Schmidtovými pasy
• termovizním měřením
• kalorimetrickou metodou

Zjišťování ztrát Schmidtovými pasy a termovizním měřením vyžaduje vybavení měřícími přístroji. A zejména přístupnost rozvodů. Jejich použití je proto možné pouze u nadzemních a pozemních rozvodů. Většina venkovních tepelných rozvodů je ale uložena v neprůlezných kanálech a až na šachty s ovládacími armaturami tedy nepřístupná. Tím je použití termovizní metody a Schmidtových pasů u těchto rozvodů zcela vyloučeno. 
U kalorimetrické metody se zjišťuje velikost ztrát jako poměr množství odebraného a množství dodaného tepla. Tento způsob tedy předpokládá nejen měření odebraného tepla u odběratele, např. na patách všech zásobovaných domů, ale také měření množství tepla dodaného ze zdroje. U tepelných rozvodů, až na výjimky, ale měření dodaného tepla instalováno není. Pak tedy nelze stanovit účinnost dodávky tepelné energie, jak to požaduje vyhláška č. 194/2013 Sb.
U bytových domů, do kterých je teplo dodáváno z blokových kotelen nebo z výměníkových stanic jsou tepelné rozvody provedeny jako čtyřtrubkové nebo dvojtrubkové. 
U dvojtrubkových rozvodů je teplo dodáváno do domovních předávacích stanic (DPS), ve kterých je část tepla spotřebovávána na otop a část na ohřívání vody pro užitkové účely. Provoz tohoto druhu rozvodů je celoroční, v některých případech trvalý 24 hod. denně po dobu celého roku.

U čtyřtrubkových rozvodů je jedna dvojice trubek použita na dodávku tepla pro otop a je provozována pouze v topném období. Pokud je provedení tohoto rozvodu podzemní a dodávka tepla na vstupu do rozvodů není měřena, nelze výši ztrát zjistit.
Druhá dvojice trubek je používána na dodávku teplé vody, která je ohřívána centrálně v kotelně nebo ve výměníkové stanici. Dodávka teplé vody je provozována celoročně. Při tomto způsobu zásobování odběratelů je spotřeba tepla na ohřívání voda většinou měřena. Zároveň je měřeno množství připravené teplé vody. To umožňuje posoudit míru hospodárnosti provozu soustavy podle měrné spotřeby tepla na její ohřev, tedy podle měrné spotřeby tepla v GJ/m³. Přiměřená výše měrné spotřeby je uvedena v příloze 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb.:

1. při přípravě teplé vody v zásobované budově 0,17 GJ/m².rok nebo 0,30 GJ/m³
2. při přípravě teplé vody mimo zásobovanou budovu 0,21 GJ/m².rok nebo 0,35 GJ/m³

Vyhláška dále stanovuje v § 4 odst. (4) nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody, které odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50% oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2. Nepřekročitelné limity tedy činí:

1. při přípravě teplé vody v zásobované budově 0,255 GJ/m².rok nebo 0,45 GJ/m³,
2. při přípravě teplé vody mimo zásobovanou budovu 0,315 GJ/m².rok nebo 0,525 GJ/m³

K ověřování celkové účinnosti užití energie u plynových kotelen le využívat i trvale instalovaných fakturačních měřících přístrojů, t.j. posuzovat účinnost výroby a dodávky tepla v celém řetězci od paliva až ke spotřebitelům a to podle poměru spotřebovaného paliva v m3 ku  prodanému teplu v GJ. Tato měrná spotřeba v m3/GJ vychází z údajů pravidelně ověřovaných měřidel spotřeby zemního plynu a pravidelně ověřovaných měřidel odebraného tepla u odběratelů. Proto jsou výsledné údaje velmi dobře použitelné pro posouzení celkové účinnosti užití energie. 
Nevýhodou tohoto způsobu je, že nelze určit, zda případné zvýšení této měrné spotřeby je způsobeno zhoršením izolačních vlastností rozvodů, nebo zhoršením účinnosti výroby tepla, případně zvýšením vlastní spotřeby výtopny. Pokud ale  ke zvýšení tohoto ukazatele dojde, může to být podnětem k podrobnějšímu zjišťování příčin.
Nedostatečným vybavením kotelen a výměníkových stanic měřící technikou je sledování a ovlivňování hospodárnosti jejich provozu značně ztíženo. Z výsledků zjištěných při kontrolách jak účinnosti výroby tepla, tak rozvodů tepla, vyplývá závislost účinnosti na stáří technických zařízení zejména tepelných rozvodů a z toho nutnost jejich včasné obnovy. 

Z výsledků rovněž vyplývá důležitost pravidelného, nejlépe každoročního ověřování účinnosti užití energie, podloženého srozumitelnou a kontrolovatelnou legislativou.

Pokud Vás tato problematika zajímá nebo se chcete dozvědět více o dalších otázkách správné a energeticky úsporné výstavby a rekonstrukce domů, vytápění, obnovitelných zdrojích energie, dotacích pro energeticky úsporná opatření apod., můžete využít služeb poradenského střediska Energy Centre České Budějovice (ECČB). Toto středisko poskytuje bezplatné a komerčně nezávislé poradenství formou osobní, emailové nebo telefonické konzultace. Více na www.eccb.cz, telefon: 387 312 580, non-stop telefonní záznamník pro objednání se na konzultace: 800 38 38 38.

Autor: Ing. Jaroslav Winkler, energetický poradce ECČB