Vyhrajte bitvu se sněhem

Zodpovědnost za údržbu chodníků

V Evropě je tradičně zakotveno zajištění schůdnosti přilehlých chodníků, především pak v souvislosti se sněhovou nadílkou a námrazou, jako povinnost vlastníků nemovitostí. V ČR však byla tato právní a zároveň i lidská norma předmětem sporů, jejichž důsledkem bylo zrušení této přímé povinnosti vlastníků nemovitostí od 16. dubna 2009. Čili od tohoto data byla zrušena odpovědnost majitele či uživatele přilehlého pozemku za škody, které jsou způsobené závadami ve schůdnosti. A tato povinnost plně padá na majitele komunikací – města a obce. (Jako protiklad takové právní úpravy můžeme uvést třeba Švýcarsko, kde jsou majitelé přilehlých nemovitostí dokonce povinni zajistit také „stavební údržbu chodníků.“)

Úklid sněhu a odstranění námrazy z chodníků jsou u nás v intencích „dobrovolnosti“ a jakési „sousedské prestiže.“ V praxi jsou totiž především města schopna odklízet sníh a námrazu jen z části chodníků, především v centrech a v nejfrekventovanějších zónách. A pokud se o úklid v jiných lokalitách nepostarají majitelé nemovitostí „dobrovolně,“ stávají se takové chodníky přes zimu velkým problémem.

Aktuálně se snaží tento problém řešit soukromé firmy, které nabízejí údržbu takových komunikací jako službu městům a obcím. Kromě toho se zabývají i údržbou komunikací v areálech soukromých firem, službu jsou však ochotni nabídnout i vlastníkům menších nemovitostí.

Zákon o pozemních komunikacích

§ 27 zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb ve znění platném od 16. dubna 2009 říká:

(odst. 1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací.

(odst. 2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(odst. 3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

(odst. 4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku odpovídá podle obecných právních předpisů vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích.

(odst. 5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu2) nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením.

(odst. 6) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

Zodpovědnost za údržbu střech

Za sníh a led (například rampouchy) padající ze střech nesou zodpovědnost majitelé domů! Jestliže sníh a led na střeše a jejím okraji (rampouchy visící z nevyhřívaných okapů) postupně neodtaje, hromadí se a hrozí jeho zřícení, může dojít k poškození majetku a zdraví osob, případně ohrožení jejich života. Majitelé domů jsou tedy povinni zajistit, aby z jejich sřech nepadal na chodník a do vozovky sníh a led. Pokud to nejsou schopni zajistit bezprostředně, musí chodník z obou stran hranice domu opatřit upozorněním, například: "Pozor, padá sníh ze střechy," případně také obehnat chodník zábranami a znemožnit tak vstup přímo pod střechu. Zároveň je vhodné zajistit přeparkování všech aut v blízkosti domu a ohraničením prostoru zasáhnout až do parkovacích stání.

Poté má majitel nemovitosti 2 možnosti, buďto sníh ze střechy odstraní sám, což ale může být velmi nebezpečné, nebo požádá o službu firmu, která se zabývá odstraňováním sněhu a ledu ze střech. Často je vhodné odstranit sníh i z ploché střechy, může hrozit riziko jejího přílišného zatížení. Velké množství těžkého sněhu na střeše nepředstavuje pouze riziko lavinových sesuvů, ale i riziko propadnutí střechy, šikmé i ploché.

Odborné služby zahrnují shazování, odklízení sněhu a nebezpečných rampouchů z šikmých, plochých a ostatních typů střech, odsekávání ledu a rampouchů, čištění okapových žlabů od ledu. Ale i čištění střechy po zimě, které prodlouží její životnost. Důležité je především, aby při úklidu sněhu ze střechy nebyl nikdo na místě, kam hmota dopadá, ani tam nestál zaparkovaný žádný automobil. A pokud je sníh ze střechy shozen dolů, je povinností vlastníka nemovitosti jej odklidit z místní komunikace a chodníku.  

Určitě problém sněhu a ledu na střechách neřeší za majitele domů technická správa (služby) města. Jedině v případě rozsáhlé kalamity, pokud hrozí značné nebezpečí v celé lokalitě a byl by riskantní jakýkoli neprofesionální zásah. Při kalamitách zasahují i hasiči, v extrémních případech také armáda. Vlastník nemovitosti může požádat o pomoc subjekty státní správy, na místo však vyjedou pouze v akutním případě.

Nejvhodnějším řešením je spolupráce majitelů sousedních domů. Specializovaná firma přijede na místo jen jednou, odklidí více střech zároveň a majitelé nemovitostí se podělí o náklady za provedené služby, přičemž právě samotný výjezd na místo je poměrně drahou záležitostí. 
Před přivoláním odboré firmy je však dobré dohodnout s obcí zábor chodníku na konkrétní dobu úklidu. Požádat lze o pomoc i městskou policii. Víceméně postačí i neoficiální zábor označením nebezpečného místa před a po dobu zásahu srozumitelnými cedulemi i obehnáním, například postačí červenobílé pruhované pásky či provaz, na kterém jsou v rozestupech upevněné červené mašle či fáborky. Stačí i od poloviny chodníku postavená prkna, která jsou na druhém konci opřena o zeď.

Odpovědnost majitele nemovitosti je v tomto případě zakotvena v občanském zákonímu, § 420 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Její zásadní klauzulí je povinnost každého počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám zejména na zdraví a na majetku ve smyslu § 415 citovaného zákona.

Prevence před padajícím sněhem a ledem ze střech

Veškeré preventivní kroky je nutné provádět ještě před zimou. Zahrnují instalaci sněhových zábran a protisněhových tašek (u nových střech jsou již většinou samozřejmostí), tedy mechanickou ochranu a ochranu elektrickou – ohřev střech a okapových žlabů.

Současné české normy nenařizují povinnost umístit na střechu sněhové zábrany. Bezpečnost osob je však zásadním kritériem. A právě homogenní vrstva sněhu na střeše je nebezpečím, pokud odtává. Jinak ale může dokonce fungovat jako kvalitní zateplení a snižovat tak tepelné ztráty objektu. Uvolnění velké sněhové desky je ale nebezpečné a právě zde pomáhají všechny dostupné prostředky prevence.

Standardními prostředky mechanické ochrany jsou protisněhové tašky, háky a protisněhové zábrany. A právě zábrany jsou zásadně důležité jako doplněk prvních dvou prvků (protisněhových tašek a háků). Protisněhové tašky či háky je nutné umístit po celé ploše střechy, sníh se pak nemůže rozjet „od hřebene střechy.“ 

Počet řad sněhových zábran je dán sklonem střechy, množstvím sněhu dle sněhové oblasti a typem střešní krytiny (schopností udržet na sobě sníh). Sněhové zábrany řadíme mezi takzvaná liniová opatření, která se umisťují samostatně u okapu či v až několika řadách nad sebou. Používají se „trubkové liniové zachytávače“ a „mřížové sněholamy.“ Existuje i rustikální řešení - sněholamy na bázi dřevěné, tlakově impregnované kulatiny, osazené v hácích. Sněhové zábrany a jiná opatření se neaplikují na krytiny z asfaltových pásů s posypem a střešní asfaltové šindele s posypem. Sníh z nich totiž prakticky nesjíždí.

Dalším významným pomocníkem jsou topné systémy, respektive topné kabely. Ty rozehřívají led a sníh pomocí tenkých kabelů průběžně, za jakýchkoli klimatických podmínek. Nejčastěji jsou aplikovány v okapových žlabech a svodech a v dalších místech, kde je třeba zamezit zamrznutí nahromaděné vody nebo vzniku rampouchů. Topné kabely jsou řízené kombinací termostatů a senzorů (teplotních, vlhkostních). Topné kabely také zajistí průchodnost okapového systému. Vytápět ale lze i celé plochy střech či prostor vjezdu k domu (například pruhy pod koly aut).

Preventivní opatření proti sněhu na střechách vám instaluje odborná firma. V ideálním případě pak zajistí FULL SERVIS, počínaje prevencí a konče konkrétními zásahy na střechách, ale i chodnících a dalších komunikacích a venkovních prostorách.