V horkém a suchém létě se zahrada bez závlahy neobejde

Řízení zavlažovacího systému

Zavlažovací systém je řízen elektronickou ovládací jednotkou. Ta neustále zajišťuje automatický chod systému podle nastaveného programu a také podle dešťových čidel. Elektromagnetické ventily otevřou automaticky podle programu přívod vody do potrubí, postřikovače se tlakem vody vysunou nad terén a zavlažují. I ukončení zavlažování je předem nastaveno, řídící jednotka pošle pokyn ventilům, ventily se uzavřou a postřikovače se zasunou do svých v terénu zabudovaných pouzder. Pokud prší, systém se díky dešťovému čidlu dočasně zablokuje, nebo zase naopak po dešti odblokuje a systém pokračuje v předem nastaveném režimu.
Základní informace

Terénní práce

Čili kromě ovládání a čidel jsou základem zavlažovacího systému výkopy podle předem připraveného projektu a rozvody vody a kabelů. Proto je ideální provést instalaci závlahy po dokončení terénních prací a kompletní výsadby, ovšem před založením trávníku či položením travního koberce a před zakůrováním okrasných záhonů. Montáž trvá na pozemku velokém 1000 m2 5 až 10 dnů v závislosti na náročnosti konkrétní instalace.

Provozní tlak, doba a nároky na závlahu

Zavlažovací systémy pracuje spolehlivě při pracovním tlaku na postřikovačích 2 atm. Ovšem zdroj vody by měl mít tlak alespoň 4 atm, případě až 6 atm. Na jedno zalití zahrady o ploše cca 1000 m2 spotřebuje zavlažovací systém v jednom cyklu 0,5 – 1,5 m3 vody při minimálním provozním průtoku 0,7 – 1l/s.

Doba zavlažování je přímo úměrná velikosti konkrétní sekce a typu instalovaných postřikovačů. Obvykle je při zavlažování např. 3x týdně délka zavlažování u rozprašovacích postřikovačů 3 až 8 minut, u rotačních postřikovačů 10 až 30 minut a u kapkovacího potrubí 15 až 45 minut. Je to však individuální a záleží na konkrétních podmínkách lokality a počasí. Například trávník vyžaduje cca 25 l/m2 vody týdně za letních teplot 25 až 28 °C. S rostoucími teplotami rostou i nároky na závlahu.

Záložní zdroj

Ovládací jednotky systému jsou vybavené záložními zdroji pro případ krátkodobého výpadku elektřiny. Při delším výpadku (24 hodin a více) je po obnovení dodávky elektřiny aktivován záložní program. Systém je tak provozován v nouzovém režimu a nestane se, že by zahrada byla bez vody. Poté musí být jednotka opět naprogramována do vlastního režimu.

Zdroje vody

Zdrojem vody pro zavlažovací systém může být vodovod (nejdražší řešení), studna, vrt, jímka na dešťovou vodu, ovšem i rybník, vydatnější potok, nebo řeka. A zdroje vody lze kombinovat. Nejběžnějším zdrojem vody je vodovod, studna a vrt.

Zazimování zavlažovacího systému

Na zimu je třeba zavlažovací systém zazimovat, čili zcela zbavit vody, odpojit od jejího přívodu a uskladnit na mráz háklivé součásti systému, které nejsou pevně zabudované v zemi. Systém se napouští stlačeným vzduchem, který vytlačí vodu. Zazimováváme před příchodem prvních mrazů. Po zimě je pak třeba systém opět zprovoznit, čili napustit vodou, vyčistit filtraci, odvzdušnit, seřídit a zkontrolovat.

Jelikož je většina součástí systému z odolného plastu, vydrží až desítky let. Životnost systému ovlivňuje pravidelná péče, ovšem i obsah minerálních látek ve vodě.

Zdroj: www.bousekzahrady.cz