Dřevostavby se v našich končinách pomalu zabydlují. Místní stavebníci překonali původní nedůvěru a konečně se osmělují. Povzbuzuje je v tom pohled do zahraničí, například k sousedům do Rakouska. Tam dřevostavby tvoří třiceti procentí podíl ze všech rodinných domů. Může jít i o domy nízkoenergetické nebo pasivní. Má se za to, že právě těm bude patřit budoucnost. Zajímavou novinkou jsou pak v oblasti dřevostaveb právě kanadské dřevěné rodinné domy.
Jaký pocit může hřát majitele dřevostavby?
Materiál na stavbu z větší části vyrostl v lese a nemusel se vyrobit za cenu obrovské produkce CO2 a velké spotřeby energie. Díky dobrým izolačním vlastnostem dřeva bude uživatel domu celý život šetřit na spotřebě otopu, plynu či elektřiny.Jednotlivé typy dřevostaveb se od sebe liší použitým konstrukčním systémem. Jednou z možností jsou rodinné domy kanadského typu stavěné technologií, která využívá konstrukční prvek o průřezu 2x4 palce. Je to rozměr, který se dlouhodobě osvědčil. Systém je možné navázat i na stávající konstrukce. Takže jste-li již majitelem zděného domu, neznamená to, že nemůžete zažít novou zkušenost bydlení ve dřevostavbě. Hovoříme o "rámové konstrukci" dřevostaveb, rámy jsou zpevněné OSB deskami. Stejným stylem se staví dřevostavby i v USA.
Na kvalitní izolaci není radno šetřit
Pokud se převezme technologie ze země s tak drsnými podmínkami, jako je Kanada, je jasné, že v našem podnebí dům bez problémů obstojí. Přirozenou schopnost dřeva držet teplo uvnitř je však třeba podpořit dobrou izolací. Dřevěný rám se obvykle vyplňuje minerální plstí. Vzduch mezi jejími vlákny je tepelnou izolaci a také dobře odtlumí zvuky zvenčí. Tato moderní izolační hmota je vděčným materiálem. Práci s ním si stavbaři pochvalují, protože je lehký a daleko méně prašný než staré druhy izolací. Navíc neobsahuje odpařující se jedovaté látky. Základ je křemičitan, tedy nerostný materiál, který je nenasákavý a nehořlavý.Kdo si přeje dům, který je ze dřeva, ale na první pohled tak nevypadá, má na výběr z následujících variant fasády s odvětrací mezerou. Fasáda obložená dřevěnými palubkami popřípadě plastem, který palubky imituje. Dále je možné použít lícové cihly nebo tvarovky se stěrkovou omítkou.
Prostě se v něm dobře dýchá
Obklopeni dřevem se cítíme příjemně. A i v dřevěném domě je prostě "zdravo“. Přes jeho stěny neprochází elektromagnetické pole, které často způsobuje lidem nepříjemné pocity, nebo i vážné zdravotní problémy. V domě je příznivé mikroklima. Kolísání vlhkosti v interiéru dřevo reguluje tím, že dokáže do určité míry vodu pohlcovat a zase vydávat. Samozřejmě se ale snažíme, aby vlhkost v domě nestoupla příliš, přestože dřevo se dnes už ošetřuje účinnými prostředky proti dřevokazným houbám, které vlhko milují.Že v létě bývá v dřevostavbě příjemný chládek, to je fakt už dostatečně známý. Alergici také ocení elektrostaticky neutrální prostředí, jehož důsledkem je snížená prašnost.
Topit by se mělo v dřevostavbě trochu jinak
U dřevěné stavby nám nejde o akumulaci tepla ve zdech jako u cihlových domů, takže se nemusíme trápit výkyvy mezi obdobím, kdy kontinuálně topíme a dobou, kdy třeba na pár dnů odjedeme. V nepřítomnosti interiér temperujeme, dřevo udrží teplo uvnitř, a po návratu zatopíme víc. Velmi rychle to fyzicky pocítíme, protože teplo neutíká do stěn. Ohříváme hlavně vzduch. Na druhou stranu je zde ale právě špatná akumulace tepla stěnami, interiér se rychle ohřeje a rychle zase vychladne. Proto jsou uvnitř používány betonové prvky a kamenné či cihelné obklady.Minulým debatám o rozdílu v životnosti zděných domů a dřevostaveb snad už odzvonilo. Stále stojí mnoho dřevostaveb postavených před staletími a v současnosti jsou navíc k dispozici impregnační přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu. Životnost dřevostaveb se tedy výrazně prodlužuje.
Zdroj: www.holidaypacific.cz