Jak vybrat správnou vjezdovou bránu a garážová vrata?

Podle jakých kritérií je třeba vybírat nejvhodnější vjezdovou bránu?

Venkovní vjezdové brány se v zásadě liší třemi způsoby otevírání. První představují křídlové brány. Svým otevíráním se hodí k instalaci do plotů, kde nemáme dostatek prostoru ani do jednoho z boků vedle vjezdu. Důvodem může být malý pozemek, dům postavený na hranici pozemku, pozemek úzký čili protáhlý atd. Druhý způsob otevírání má brána posuvná po kolejnici do boku, jedno kterého z obou. Tu je dobré instalovat, když máme plot a samotný vjezd blízko svého rodinného domu a zároveň sousedí s přilehlou komunikací či chodníkem a nemůžeme tedy instalovat bránu křídlovou. Je zde ale třeba počítat s prostorem pro otevření na šířku a to alespoň do jednoho z boků. Třetím způsobem otevírání je dnes hojně užívaná varianta samonosné posuvné brány. V samotném průjezdu pak nepřekáží žádná kolejnice ani jiná překážka. Musí zde ale zákazník počítat s větším volným prostorem do boku (1/3 průjezdní šíře brány + šířka celého průjezdu). Všechny tři typy bran lze nakonec automatizovat. Jejich pohony se liší podle velikosti a váhy konkrétní brány a je vhodné nekupovat laciné pohony v hypermarketech, nýbrž poradit se s odborníkem.

Jak je možné postavit vjezdovou bránu do svažitého pozemku?

V toto případě vše záleží na konkrétních místních podmínkách. Nelze pro tento případ pravidla jakkoli zobecnit. V praxi jsme už ale realizovali posuvné brány (jak po kolejnici, tak i samonosné) se sklonem cca 20 cm na 4 m a váhou do 300 kg. Jediným vždy platným pravidlem je zde nezbytné předimenzování pohonu brány.

Může být vjezdová brána umístěna v těsné blízkosti parkovacích míst, výjezdu do silnice, atd.?

Pokud se jedná o posuvnou bránu, tak ano. Pokud se jedná o bránu křídlovou, musí být otvírána a zavírána dovnitř, do vašeho pozemku a potřebujete tedy dostatek místa mezi bránou a svým domem, respektive garáží.

Důležitá je určitě i příprava plotu kolem vjezdové brány. Co je nutné nejprve vybudovat, jaká je nezbytná stavební připravenost? A jak má investor připravit přívod elektrického proudu?

V praxi se stavba brány spojuje rovnou se samotnou výstavbou plotu. Obojí se prostě staví zároveň. Stavební firma tedy začne budovat přední venkovní sloupky a podle typu brány se vrata ke stávajícím sloupkům buď osadí, nebo se v případě dodávky posuvné brány po kolejnici zabetonuje I profil (100 mm) a na něj se navaří vodící vingl (25/25 mm), po kterém jezdí samotné kolečko brány. Nesmíme zapomenout ani na základ pro pohon vrat, kde do středu základu, který je umístěn mimo průjezdní šířku vrat, přivedeme napájení brány (většinou 230 V / 10 A, kabelem CYKY). Přivést napájení je vhodné i v případě, že nebudeme chtít svou bránu hned automatizovat, ale smíříme se prozatím s otvíráním a zavíráním mechanickým. V budoucnu by nás totiž mohlo velmi mrzet, že musíme rozebrat a zase položit část dlažby příjezdové cesty ke garáži. Přitom pevně věřím, že automatický pohon brány budou mít časem téměř všichni.

Nesmíme ale také zapomenout na ochranné fotočlánky, které slouží jako bezpečnostní prvek k tomu, aby se nám brána nezavřela během průchodu nebo průjezdu autem. Zajisté by nás netěšil poškrábaný lak či dokonce poškozená karosérie našeho vozu. Nakonec je nutné vytáhnout kabel pro maják, který představuje optickou ochranu. Do průjezdu se tedy vkládá chránička pro napájení a ovládání fotočlánků. Dnešní motory automatických pohonů bran mají v samotném kompletu pohonu integrovanou řídící jednotku (takzvaný mozek motoru). Řídící jednotka umí přijímat signál od dálkového ovladače a připojíme k ní i ochranné bezpečnostní fotočlánky a maják (optický senzor) a klíčový spínač pro potřebu mechanického ovládání vrat, které se nám může hodit v případě výpadku elektrické energie či jakýchkoli technických či mechanických potíží. Zákazník uvolní klíčovým spínačem spojku motoru a může pak bránu manuálně otevřít a zase zavřít.

U samonosné brány je třeba počítat s větším prostorem do boku, jinak má ale stavební připravenost jednodušší než zbylé dva typy bran. Postačí nám udělat základ mimo průjezd v délce 1/3 průjezdní šířky vrat, šířka základu je 0,5 m od plotu a hloubka většinou do 1 m.

Je nutné zpevnit povrch kolem brány?

V případě dodávky samonosné brány je nutný jen betonový základ mimo průjezd a v případě dodávky křídlové brány je nezbytné zpevnit středový doraz.

Můžeme vedle posuvné brány umístit branku?

Branka může být integrovaná rovnou v bráně (i stará klasická vrata v sobě vždy měla ještě jedny dveře pro pěší) a nebo pomocí bezpečnostního kontaktu v posuvu samotné brány. Pokud je však branka umístěna opačně, tedy tak, aby se s bránou nepotkala, je to vždy nejlepší. Může být umístěna například v plotu o kus dál, či z úplně jiné strany pozemku, umožňují-li to okolnosti. Nakonec můžete mít branky klidně i dvě a více, z různých stran svého pozemku a musím uznat, že je to často velmi praktické. Koneckonců, všimněte si starých domů v maloměstech či na vsích, které jsou na sebe nalepené a jejich pozemky jsou protáhlé. Každý takový dům má dva vjezdy, zepředu a zezadu. Zadním vjezdech se pak často zajíždělo rovnou do stodoly. Čili více vjezdů či alespoň vchodů na pozemek má své opodstatnění i historickou tradici. Ne vždy a pro každý pozemek je to ale vhodné.

Můžete nás stručně seznámit s nejvhodnějšími typy garážových vrat?

O nejvhodnějším typu garážových vrat můžeme hovořit jen těžko. Nejčastěji se prodávají vrata sekční, výsuvná ke stropu. Jejich výhoda je jak v tepelně izolačních vlastnostech (50 až 60 cm široké sekce jsou izolované 4 cm tlustou vrstvou polyuretanu), tak v minimu prostoru, který v garáži zabírají. Sekční vrata výsuvná pod strop ale pro svůj pohon potřebují dostatečné nadpraží nad otvorem (alespoň 11 cm). Pokud tam místo chybí, nebo narazíme na nepřekonatelnou překážku (překlad, potrubí, …), musíme instalovat sekční vrata výsuvná do boku, která jsou dražší. Čili je vše o prostoru, technických možnostech a ceně. Pokud pak budeme chtít vrata rolovací, musíme si uvědomit, že jejich tepelně izolační vlastnosti nejsou dobré, a že jsou taková vrata nejvhodnější do samostatně stojících garáží, kde garáž přímo nesousedí s obytnými prostory a sama nemá příliš velké nároky na teplotu uvnitř. Někdy se garáže dokonce nevytápějí vůbec a pak je rolování opět vhodné. To samé platí i pro vrata výklopná, která navíc zaberou hodně místa uvnitř garáže a pro vyloženě malé garáže proto nejsou vhodná.

Nejoblíbenější jsou tedy garážová vrata sekční, výsuvná ke stropu?

V podstatě ano, dokazují to i statistiky. Například sekční vrata výsuvná do boku tvoří jen 5% všech prodaných a instalovaných sekčních vrat, což je, myslím, dané jejich vysokou cenou. Ta hraje bez jakýchkoli diskusí zásadní roli. Na druhou stranu jsou ale sekční vrata výsuvná ke stropu oblíbená i svou estetickou variabilitou. 50 až 60 centimetrů široké sekce totiž umožňují nepžebernou paletu designových řešení. Variability se dosahuje hlavně jemným a hrubým tvarováním exteriérového plechu, ale i pestrou paletou barev (dle vzorovníku RAL). Nejjednodušším provedením jemného tvarování exteriérového plechu je hladký plech. Ten představuje elegantní, ale nejzranitelnější variantu, každý škrábanec a promáčklina jsou na něm totiž hned vidět. Další možností je prolisování plechu rovnoměrně rozptýlenými výstupky, u rodinných domů ovšem jednoznačně vítězí design vlisu dřeva, tzv. WOODGRAIN. Povrch plechu je zde prolisován do tvarů struktury dřeva. Na první pohled se tedy zdá, že jsou vrata skutečně dřevěná. Tento typ vrat lze i doplnit o dřevěné sekce ze smrkového dříví v designech drážky nebo kazety. Nakonec můžeme všechny uvedené jemné prolisy ještě doplnit hrubým prolisem, který plochu vrat rozčleňuje na menší díly (kazety, podélné lamely, …). Ovšem do absolutně nejvyšší kategorie designu garážových vrat dnes patří hladká vrata doplněná nerezovými prvky, nebo třeba i atypickými okénky. Zde může architekt s investorem skutečně popustit uzdu fantazii. Vše se totiž vyrábí přesně na míru a dle přání zákazníka a vše se tedy nejprve navrhuje. Do peněženky si pak ovšem také sáhneme hlouběji.

Poradil byste nám ještě něco na závěr?

Obecně platí, že každému případnému zájemci o dodávku brány či garážových vrat lze doporučit návštěvu specializované firmy, kde mu odborníci přímo poradí, jaký typ brány je v daném případě nejvýhodnější a zároveň mu rádi zpracují cenovou nabídku. Nepředpokládám, že by se mohl zákazník rozhodnout jen na základě jednoho článku či kusé informace. My sami vždy dáváme přednost dialogu a bereme ohled i na finanční možnosti našich klientů. Často je pak dobré zvolit kompromis. A právě v takovém případě je velmi vhodné, když zákazník nehledá kompromisní řešení sám. Prostě každému radím, aby se neostýchal zeptat.