Vzduchotěsnost pasivních domů

Nezbytná vzduchotěsnost pasivního domu

Vzduchotěsnost pasivního domu je vedle jeho zateplení zcela klíčovým faktorem. A právě nezbytný Blower Door test ji ověří. Lze dokonce říci, že se z až 30% podílí na úspěšné výstavbě a pozdějším provozování pasivních domů. Důvod je i v tom, že bez zajištění vzduchotěsnosti pasivního domu je ohrožena investice do vzduchotechniky (rekuperace) a její účinnost, ale i životnost konstrukce budovy. Zároveň je Blower Door test i povinným parametrem pro posuzování splněných dotačních podmínek. A při výstavbě pasivního domu skutečně lze dosáhnout na dotaci a to například z programu Nová zelená úsporám až do výše 500.000 korun, ovšem podle splněných podmínek.

Jak dosáhnout dobré vzduchotěsnosti budovy je zohledněno již v projektu pasivního domu. Odpovídá tomu volba materiálů, které budou tvořit hlavní vzduchotěsnicí vrstvu, ale i vrstvu parotěsnicí a také návrh řešení konstrukčních detailů, na které je kladen u pasivních domů obzvláště velký důraz. Ovšem zdaleka ne všechno, co je nabízeno pod „nálepkou systémová skladba“ může vést k úspěšnému zajištění vzduchotěsnosti domu.

Vedle výběru materiálů je klíčová příprava realizace napojovacích linií, spár a prostupů médií. A mnohdy je úspěšnější použití jednoduchých a běžných technologií. Pokud je však skutečně třeba použít složitější technologický postup, nelze jej jakkoli obejít jakýmkoli kompromisem.

Důsledky netěsností

• sníží se účinnost větracího systému, pokud je jím budova vybavena
• sníží se účinnost zpětného získávání tepla (rekuperace) z odváděného vzduchu, pokud je budova takovým zařízením vybavena
• zvýší se tepelná ztráta budovy
• zvýší se riziko kondenzace uvnitř konstrukce způsobené intenzivním transportem vlhkosti skrz netěsnosti
• urychlí se degradace materiálů v okolí netěsnosti a sníží se životnost celé konstrukce
• sníží se kvalita vnitřního prostředí vlivem proudícího chladného vzduchu
• sníží se teplota vnitřního povrchu v místě netěsnosti (riziko povrchové kondenzace)
• zhorší se akustické vlastnosti konstrukce

Blower Door test

Obvodové stěny, stropy a střecha včetně instalací jsou u většiny budov, nemluvě o pasivních domech, kryté pohledovými vrstvami, které nejsou vzduchotěsně spojené s hlavními konstrukcemi. A právě tyto pohledové, designové vrstvy zakrývají vrstvu vzduchotěsnící. Pokud by se později ukázalo, že je nedostačující či zcela nefunkční, nelze již zjednat nápravu jinak než za cenu ohromných investic a do toho se nikdo nepustí. 

Též z tohoto důvodu je nezbytné ověření funkce vzduchotěsnící vrstvy testem vzduchotěsnosti –Blower Door testem ještě před jejím zakrytím! Výrazně se tak sníží náklady na její případné opravy. Pokud však výsledek takového testu splní požadovanou hodnotu vzduchotěsnosti (u pasivního domu jde o hodnotu n50 menší jak 0,6/h), a to dokonce s dostatečnou rezervou, můžeme se s čistým svědomím pustit do realizace pohledových vrstev. V opačném případě test odhalí slabá místa, jelikož součástí Blower Door testu je defektoskopie.

Ovšem metod na lokalizaci a dokumentaci defektů vzduchotěsnosti je více a záleží na zkušenosti diagnostika. Diagnostik kvantifikuje poruchy a stanoví jejich závažnost.

Princip Blower Door testu

Princip metody Blower Door testu spočívá v opakovaném měření průtoku vzduchu skrz obálku budovy při různých úrovních rozdílu tlaku. Rozdíl tlaku se přitom vyvolává uměle pomocí ventilátoru, který je součástí měřicího zařízení. Ventilátor se osadí do stavebního otvoru v obálce budovy (nejčastěji vchodových dveří) pomocí speciálního rámu a vzduchotěsné plachty a nebo panelu. Změnou otáček ventilátoru se postupně mění tlakový rozdíl mezi vnitřním a vnějším prostředím. A právě pro každý tlakový rozdíl se měří průtok vzduchu ventilátorem a předpokládá se, že stejné množství vzduchu protéká netěsnostmi v obálce budovy. Měření obvykle probíhá dvakrát - jednou při přetlaku, podruhé při podtlaku. Moderní zařízení jsou řízena počítačem, proto i toto měření probíhá zcela automaticky. Výsledkem měření je sada hodnot objemového toku vzduchu změřených při různých tlakových rozdílech. Pomocí rovnice proudění se vypočte objemový tok vzduchu při 50 Pa, V50 a z něj se odvodí hodnota n50. O výsledku měření se vystaví protokol, jehož náležitosti jsou definovány v ČSN EN 13829 a upřesněny v TNI 73 0330.

Metoda A a metoda B

V praxi je možné použít dva způsoby přípravy stavby na provedení testu vzduchotěsnosti a ty jsou popsané v ČSN EN 13 829 – metoda A a B. TNI 73 0330 v příloze A dále upřesňuje způsob ověřování požadavků na vzduchotěsnost pro účely klasifikace nízkoenergetických a pasivních bytových domů.

Metoda A je klíčová, jde o certifikační test v provozním stavu budovy a je při něm dovoleno zaslepit jen vstup a výstup vzduchotechniky. Test touto metodou je vyžadován SFŽP pro doklady k žádosti o dotaci z programu Nová Zelená úsporám. Na rozdíl od testu metodou B je test metodou A skutečným potvrzení o stavu vzduchotěsnosti a tedy i energetické a vlhkostní bezpečnosti konstrukce domu. Zatímco metoda B se často používá jako mezioperační kontrola stavby po dokončení vzduchotěsné obálky. Můžeme při ní zaslepovat nedokončené otvory technologií.

Metoda A má jasně stanovená kritéria, která popisují připravenost a dokončenost stavby pasivního domu. Diagnostik tento stav dokumentuje a dokumentaci archivuje pro případ pozdějších sporů a kontrol souvisejících s dotačním řízením, ale i pro potřeby systému jakosti.

Metoda A – měření budovy v provozním stavu

• Větrací otvory v obálce budovy se uzavřou (například okna a větrací mřížky), ostatní záměrné otvory (například komíny, odvětrání kanalizačního potrubí apod.) se ponechají ve stavu typickém pro období, kdy je v provozu systém vytápění nebo chlazení.
• Výsledky měření metodou A mají charakterizovat vzduchotěsnost budovy v provozním stavu. Měření by tedy mělo probíhat až po úplném dokončení budovy. Výsledky se použijí zejména jako vstupy do energetických výpočtů.

Metoda B – měření vzduchotěsnosti obálky budovy

• Větrací otvory v obálce budovy se uzavřou, ostatní otvory se utěsní (odpady, komín apod.).
• Metodou B lze měřit jak během výstavby, tak po jejím dokončení. Cílem tohoto testu je odhalit defekty v těsnosti a zjistit úspěšnost vzduchotěsnících opatření.
• Při provádění testu v průběhu výstavby je třeba, aby byla dokončena vzduchotěsnící vrstva, zapravena okna a venkovní dveře.

Samozřejmě se tato diagnostika netýká jen domů pasivních, ale i nulových a aktivních, kdy dokonce dochází k přebytku budovou (resp. jejími technologiemi) vyrobených technologií. A lze jen věřit, že bude důležitá i po skončení dotačních titulů, jelikož jde o ověření klíčových vlastností těchto budov. Kdo se rozhodne investovat do pasivního domu, ten přece chce vědět, zda jej nakonec opravdu získal. A pouhé sliby a silná slova dodavatele opravdu nestačí.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.drevoastavby.cz, www.pasivnidomy.cz, www.test-blowerdoor.cz, www.shutterstock.com