Zachraňujeme vzácné dřevěné konstrukce

Oprava historických dřevěných konstrukcí se většinou provádí spojováním starého a nového dřeva. Pevnost konstrukce je závislá na správném provedení prací. Například staré krovy, u kterých je třeba vyměnit jen ty nejnutnější napadené prvky lze opravit protézováním pomocí plátování a za použití železného spojovacího materiálu. Ovšem lze použít i jen dřevěné spoje.

Nejčastěji prováděné práce se dřevem při rekonstrukcích historických budov a jiných objektů:

• opravy původních krovů
• zhotovení a montáž ručně sekaných trámů jakýchkoli rozměrů
• výroba replik původních krovů
• rekonstrukce a opravy roubenek (roubených staveb)
• opravy dřevěných prvků hrázděných staveb
• výroba a montáž dřevěné štípané šindelové krytiny
• rekonstrukce okrasných staveb ze dřeva (altánků, besídek, kapliček a zvonic)
• výroba a montáž dřevěných stropů (ze starého dřeva, ručně tesané, nebo vzhledu sekaného dřeva) a podlah
• ošetření starší šindelové krytiny, dřevěných staveb a krovů impregnačními nebo barevnými nátěry
• využití dalších uměleckých řemesel - pozlacovač, umělecký kovář, klempíř, …

Specifika rekonstrukcí kostelních věží

Kromě kostelních věží (vysokých a robustních) rozeznáváme ještě menší a materiálově chudší věže privátní. Kostelní věže lze rekonstruovat, ovšem i vyrobit v přesnou kopii věže stávající. Pokud je to možné, lze věž vyrobit i v dílně, na místo určení přivézt již zhotovenou konstrukci věže včetně oplechování a tu následně osadit na předem připravené tělo věže. Pokud to ale rozměry věže nedovolí, věž se zhotovuje přímo na místě. Základem konstrukce věže je opět dřevěný krov a vzhledem k tomu, že se věže nejčastěji oplechovávají, je krov opatřen dřevěným bedněním a poté až je realizována plechová krytina. A v tomto případě lze skutečně hovořit o umělecké práci klempířů.

Rekonstrukce a opravy roubenek

Opravy roubených staveb se provádějí dvěma odlišnými způsoby. Oba ale zaručí, že stavba se neliší od původního vzhledu a plní i nadále stejnou funkci. Prvním způsobem je kompletní rozebrání roubenky a následné opětovné seskládání s výměnou dožilých prvků. Druhým způsobem je vyheverování a podepření roubenky a výměna dožilých prvků. 

Výroba a montáž štípaného šindele

Štípaný šindel je vyráběn z výběru průměrného výřezu jehličnatých dřevin (převážně smrk) první a druhé třídy jakosti. Šindel je třeba co nejméně opracovávat, je totiž třeba zachovat a neporušit strukturu vláken po štípání. Na přání je šindel impregnován, ale nemusí být. Impregnace je prováděna v tlakové komoře přípravkem VOLMANIT CX 10 (proti houbám, plísním a hmyzu).
Šindel je při montáži přibíjen pozinkovanými hřebíky na latě a je možné ho pokládat dvěma způsoby. Při jednoduchém krytí jsou latě vzdálené 40 cm od sebe, při dvojitém krytí jsou latě vzdálené 23 cm a tudíž je zakryta i spodní řada hřebíků. Spotřeba šidelové krytiny je na 1m² při dvojitém krytí cca 50-60 kusů. Doporučený sklon šindelové střechy je minimálně 30 stupnů.
Šindel je dodáván ve dvojím tvaru: jako rovný pro rovné plochy střech a jako kónický pro úžlabí a nároží. Rozměry šindele jsou: délka 50-52 cm, šířka 6-14 cm, tloušťka 2,2-2,5 cm. Poté, co je krytina položena, doporučuje se provádět dvouvrstvý bezbarvý či barevný impregnační nátěr, který by měl být opakován každých pět let.
Zdroj: www.tesar-pamatkar.cz