Zámková betonová dlažba si našla na zahradách svou oblibu už dříve a zcela zastínila své betonové, ale i jiné konkurenty. Ovšem běžné jsou na zahradách i další prvky zahradní architektury, řešení zpevněných ploch je jen její částí, byť velmi důležitou. Minimálně využijeme kolem zpevněných ploch obrubníky, ovšem i palisády, kterými můžeme modelovat terén a vytvoříme z nich třeba i krátké schodiště. Obzvláště na svažitých zahradách pak využijeme opěrné zídky a stěny a zcela samostatnou kapitolou je oplocení zahrady, které získá betonovými tvárnicemi nejen vysokou pevnost a dlouhou životnost, ale i pěkný vzhled vibrolisovaného betonu probarveného v celé hmotě.
Betonové opěrné zídky a stěny
Velmi dobře působí na zahradách opěrná zídky a stěny konstruované z barvených betonových tvarovek různě profilovaného povrchu. Stavby opěrných stěn se sice mohou zdát na první pohled poměrně jednoduché, ovšem teprve čas vždy ukáže, zda jsme se nemýlili. Pozdější poruchy těchto stěn mohou nejen ohrozit jejich funkčnost, ale mohou se později stát hrozbou i pro nás samotné. A není nic zbytečnějšího a hloupějšího než opakovaná investice do téhož. Podceňovat nesmíme projekt (včetně statického výpočtu) a samozřejmě ani provedení.Ani menší (nižší a kratší) opěrné zídky nejsou jednoduchými stavbami po stránce statické, ale ani z hlediska hydroizolace. Ovšem nízké opěrné zídky z palisád (tyčových betonových prvků) nebo dvou či tří vrstev betonových tvarovek se obejdou bez statického výpočtu.
Statický výpočet
Stejně postavená opěrná zeď ze stejných materiálů se bude chovat různě na různých místech. A právě statický výpočet specifikuje požadavky na její provedení. A jejich dodržení zajistí stabilitu opěrné zdi. Opěrné zdi jsou posuzovány na překlopení, posunutí, napětí v ložné a základové spáře. Důležitý je též vybraný stavební materiál a způsob zpevnění svahu, stejně jako tvar, hmotnost a výška opěrné zdi, zatížení terénu nad korunou zdi, její sklon směrem k terénu, způsob uložení na základové konstrukci, druh zásypové horniny (pokud nejsou použity duté tvarovky, které se armují ocelovými pruty a vylévají betonem), způsob odvodnění zásypu a nakonec i vlastnosti půdy v lokalitě. Jinak se chovají monolitické zdi a jinak zdi vyskládané z dílčích stavebních prvků (betonových tvárnic, kamene, cihel, …).
Schodiště z palisád a zámkové dlažby, palisády
Betonové schodiště a palisády
Betonové palisády a zárubní zídky
Palisády připomínají kůly zaražené do země, ty s kruhovým průřezem profilu pak zcela. Zatímco zárubní zídky jsou nízkou obdobou opěrných zdí a jsou konstruované z tvárnic.Palisády a zárubní zídky oddělují různé úrovně mírněji zvlněného terénu, nebo naopak vytvářejí na pozemku různé úrovně terénu na naše přání či podle představ zahradního architekta. Vytvářejí zajímavé terénní formace a korigují svahové nerovnosti. Ze svahů díky nim vytvoříme symetrické útvary, svahy ohraničíme vkusně a citlivě.
Tyto nízké konstrukce nevyžadují statický posudek, jelikož nejsou určené jako prvky odolávající zemnímu tlaku. Jsou to pouze „obkladové předsazené stěny“ před zárubním svahem. Navíc se za nimi případně provádí takové úpravy terénu, které zabraňují působení zemního tlaku – svah je zpevňován, ale velmi jednoduše. Snížení zemního tlaku se provádí rozdělením výšky zeminy za opěrnou zídkou geomříží či geotextilií. Terén za nimi se odvodňuje drenáží, aby nedocházelo k tvorbě vápenných výkvětů na povrchu líce palisád či tvárnic.
Palisády vždy vyžadují mírně kónický tvar (zužují se od základny k horní hraně) a mezi jednotlivé palisády vkládáme klínky (dřevěné či plastové).
Palisády
Využití palisád
Palisády je možné vyrobit z různých materiálů, nejčastěji je to dřevo a právě beton, dalšími materiály jsou plast a dřevoplast (woodplastic). Palisády se využívají k vytváření terasových stupňů a členění mírněji svažitého terénu, realizaci krátkých terénních schodišť, stavbě nízkých opěrných zídek, zakončování dlážděných ploch místo tradičních obrubníků, stejně jako k oddělování okrasných záhonů, travnatých nebo květinových ploch, relaxačních ploch a dětských pískovišť. Vhodné jsou též k vytváření a zdůrazňování geometrických obrazců na zahradách, k tvorbě vodních kaskád a jiných prvků zahradní architektury. A právě palisády lze v mnoha případech nahradit nízkými zárubními zídkami z betonových tvarovek.Duté nebo plné tvarovky
Tvarovky pro opěrné zídky a zdi jsou včetně tvarovek palisádových nabízené prázdné (otevřené - duté), plné či polootevřené. Ty otevřené a polootevřené je zároveň možné využít k pěstování okrasných rostlin, kdy využijeme rostlinné druhy nenáročné na závlahu – nejlépe sukulenty a některé druhy travin. V případě zdících tvarovek se jinak dutiny využívají k armování ocelovými pruty a probetonování, čímž se zárubní zídka či opěrná zeď zpevní. Dutiny lze též vysypat štěrkem, oblázky, keramzitem a jinými materiály.
Palisády
Stavíme palisádu
Nejprve je třeba důkladně promyslet, kde palisádu postavit, jaký bude její půdorysný tvar, výška a tvar horizontální (i horizontálně mohou být palisády zvlněné). Jestliže má palisáda i funkci zpevňující či vrstvící (bude vertikálně vrstvit pozemek), vyžaduje betonový základ sahající do nezámrzné hloubky (80 cm) a končící v hloubce 0,3 až 0,4 metru (podle délky palisádových profilů - palisády zapouštíme do terénu jednou třetinou jejich délky). Betonový základ musí být vodorovný, což ale platí i pro pouhý štěrkový podsyp. Poloha palisády musí být vůči zemi kolmá.Uspořádáním palisád vytvoříme libovolný tvar (kruhy, oblouky, obdélníky či různé konvexní a nekonvexní útvary), který bude kopírovat základní geometrické obrazce půdorysu zahrady. Vytvoříme též horizontální terénní vlny, případně můžeme palisády ukládat v jedné linii (rovné uložení) nebo střídavě (s odsazením cca 2 cm).
Palisády
Stavíme opěrnou zeď
Šířka základu opěrné zdi vždy odpovídá šířce použitých tvárnic. Hloubku betonových základů, případně hloubku a materiál podkladního lože a sklon opěrné zdi doporučí statik. Pokud není třeba vyloženě betonovat základy, stačí štěrkové lože. Štěrk bývá ukládán do výkopu, hloubku výkopu a sílu štěrkového lože opět určí statik (nejmenší hloubka výkopu je 15 cm a síla štěrkového lože 5 cm). Po celé délce musí být podklad vždy vodorovný. Na podklad se ukládá první – utopená vrstva tvárnic, která musí být nivelována (srovnána) do naprosté roviny. Jak je vidět již z různých požadavků na základ (betonový základ, štěrkové lože), bude i výstavba opěrné zídky či stěny odlišná v závislosti na statických výpočtech. Nejsložitější je výstavba probetonovaných a armovaných betonových stěn, nejjednodušší je volné ukládání tvárnic na štěrkové lože, které budou vysypány konkrétním materiálem. V tomto případě ale platí, že každá dokončená vrstva (řada) vyžaduje zhutněný zásyp, který se provádí až do vzdálenosti 30 cm za opěrnou zdí. Používá se zásypový štěrkopísek, v žádném případě nesmíme použít běžnou zeminu, hlušinu či ornici. Tvárnice se vždy ukládají na vazbu (odskokem o polovinu prvku spodní vrstvy), jako když vyzdíváme jakoukoli běžnou stěnu. Práci velmi usnadňují zámky tvárnic, ovšem lze zdít i na mokro z plných betonových tvarovek bez zámků. Opěrná zídka a zeď může být zcela rovná, zámky si ale též mohou vyloženě vynutit odskok každé řady směrem do svahu. Vznikne tak mírný či větší náklon proti svahu a zeď bude stabilnější.
Betonová opěrná zídka
Zdroj: www.tojflova.cz
