Ze střechy padá sníh! Kdo zodpovídá?

Vysoké riziko zranění či poškození majetku

Už nyní spatříme na střechách domů značné množství mokrého sněhu, pokud začne mrznout, objeví se rampouchy a některé střechy budou namrzat. A pokud začne obleva, všechno bud padat dolů. A právě to je nebezpečné pro chodce i podél domů stojící automobily. Rampouchy a padající sníh mohou vážit i mnoho kilogramů, zrychlení (časovou změnu rychlosti mechanického pohybu) dané gravitací Země známe a vzoreček z fyziky, podle kterého si spočítáme sílu, s jakou tato hmota dopadne, také. Navíc nezáleží jen na výšce okraje střechy, odkud sníh a led padají volným pádem, další energii jim dává skluz po střeše. Výsledkem rovnice může být i naprosto nefyzikální zjištění, že padající sníh a led může i zabít. Příkladů známe z minulosti již mnoho.

Jenže ne všichni se o sníh na střechách svých domů staráme. Přízemní bungalov na samostatném pozemku zřejmě nikoho neohrozí, ale již dvoupatrový dům v řadové zástavbě městských ulic ano. A ne vždy si vystačíme s různými typy proti sněhových zábran na střechách.

Nám chodcům pak často nezbývá nic jiného, než si při oteplení dát na střechy pozor a některé domy obcházet obloukem. To je ale mnohdy téměř nemožné, o to víc, že bychom riskovali újmu na zdraví způsobenou kolem projíždějícím automobilem. Na rušných městských třídách je to pak zcela vyloučené.

Kdo za případné škody zodpovídá?

Péče o sněhem zapadané střechy domů a rampouchy trčící z okapů je plně na majiteli nemovitosti. Z toho vyplývá i jeho právní odpovědnost za způsobené škody na majetku i případná zranění. Ne-li hůř. V žádném případě tento problém za majitele domů neřeší technická správa (služby) města. To pouze výjimečně, v případech rozsáhlé kalamity, kdy nejenže hrozí velké nebezpečí, ale je i riskantní jakýkoli neprofesionální zásah. V takovém případě zasahují i hasiči a při opravdu extrémní kalamitě může zasahovat i armáda. Samozřejmý je zásah soukromých firem zabývajících se výškovými pracemi, zde však musíme počítat s poměrně vysokou částkou za poskytnutou službu.

Platí pravidlo, že subjekty státní správy (technické služby města, hasiči,…) vyhodnotí každou žádost vlastníka nemovitosti a na místo vyjedou pouze v akutním případě. Především se však tyto subjekty starají o stav střech domů ve vlastnictví obce, města či kraje. Jednodušší bývá situace v menších obcích či městech, pokud se radnice rozhodne k radikálnímu řešení a například vyzve k hromadnému zásahu místní sbor dobrovolných hasičů. Častý je i případ, kdy majitelé sousedících domů spolupracují. Přece jen je jednodušší a levnější přizvat specializovanou firmu společně. Veškeré přepravní náklady pak budou hrazené jen jednou a práce půjde vůbec rychleji.

Například velké rampouchy se shazují tak, že se na chodníku nejprve provedou zábrany, případně se s obcí domluví zábor chodníku na krátkou dobu. Zároveň je nutné zajistit, aby pod střechou nestály při chodníku žádné automobily. Poté až jsou rampouchy odborně strženy a stejné je to i se sněhem na střeše. Jakousi neoficiální variantou záboru chodníku jsou od zdi až třeba do poloviny chodníku šikmo postavená prkna, která jsou případně opatřena výstražnou páskou či označena barevně (např. červeno bílé pruhy). A pozor, nebezpečné rampouchy neční jen z okapů, ale třeba i z okenních parapetů.

Povinnost ochránit majetek a zdraví a trestní zodpovědnost

Obecní vyhlášky a zákon dokonce hovoří o POVINNOSTI majitele nemovitosti zabránit případnému vzniku škody na majetku či zdraví v souvislosti s pádem sněhu ze střechy své nemovitosti. Při velkém riziku vzniku škody je dokonce možné požádat policii (nejčastěji městskou), za jejíž asistence bude na nezbytně nutnou dobu ohrožená část chodníku a parkovacího pruhu podél domu třeba obehnána výstražnou páskou.

Odpovědnost majitele nemovitosti je v tomto případě zakotvena v občanském zákonímu, § 420 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato právní povinnost je spatřována v povinnosti každého počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám zejména na zdraví a na majetku ve smyslu § 415 citovaného zákona.

A pozor, v případě nedbalého přístupu k zimní údržbě střechy a okapů můžete dokonce skončit i ve vězení. Jestliže někoho padající sníh či led zraní, policie okamžitě zahájí šetření a bude zkoumat, zda šlo o nedbalostní jednání. Pokud tak shledá, hrozí majiteli nemovitosti v případě usmrcení člověka až tři roky vězení, při těžkém ublížení na zdraví dva roky vězení a při lehkém ublížení na zdraví až 1 rok vězení. V případě, že policie nezjistí nedbalostní jednání, končí případ většinou náhradou škody. 

Jak se můžeme chránit před zodpovědností?

Nejlepší ochranou je čisté svědomí a tedy odpovídající péče o střechu, aby se nikomu nic nestalo. Na druhou stranu ale můžeme na chodník pod střechou na kraji svého domu umístí ceduli, která před nebezpečím varuje. V případě, že nebezpečný prostor řádně označíme, nebudeme trestně odpovědní. Spoléhejte se však na to, že v noci opilec označení přehlédne, že tudy proběhne dítě, které ještě neumí číst, nebo ceduli ignoruje, v ulici nebude svítit veřejné osvětlení a podobně. Budete sice takzvaně „z obliga,“ ale může se ozvat právě vaše svědomí. Na druhou stranu riskujete neodstraněným nadměrným množstvím sněhu a ledu propadnutí střechy a v takovém případě jste také trestně zodpovědní.

Cena za odklízení sněhu a ledu ze střechy

Cena se liší případ od případu. Záleží hlavně na celkové ploše střechy, jejím sklonu, přístupnosti i potřebě zajištění prostoru pod střechou. Rozdíl tedy může být u dvou sousedících domů třeba až dvojnásobný.

Další případy sněhu a ledu padajícího z výšky

V případě extrémní kalamity dokonce mohou města či státní lesy zakázat vstup do lesních prostor, stejně tak by měly své lesy označit i soukromé osoby. Odpovědnost je totiž v tomto případě obdobná jako v případě sněhu a ledu padajícího ze střechy. Ze stromů v lese sníh a led zřejmě odstraňovat nebudeme s výjimkou těch, které vyrostly podél silnice či železnice. Pokud ale les dostatečně neoznačíme cedulemi s varováním, opět riskujeme trestní stíhání.