zobrazit 5 fotek
Zemní práce, které musíme provést před stavbou základové desky, začínají hloubením základů. Nesmíme zapomenout ani na ruční práci, potřebnou pro dočišťovací práce základové spáry. Na vyhloubení základů a větších ploch si ale rozhodně pozvěte techniku, kterou nakonec budete potřebovat ještě při terénních úpravách a zakládání zahrady.
Základy domů se u nás hloubí do takové hloubky, ve které už zemina nepromrzá. Této hloubce se říká nezamrzná. Pohybuje se od 80 do 120 cm, podle toho v jaké nadmořské výšce stavíme a jaké jsou základové poměry (hlavně druh zeminy). Pokud chceme nezámrznou hloubku snížit, budeme potřebovat kvalitní tepelnou izolaci. V takovém případě pak bude možné vyhloubit spáru i méně než padesát centimetrů hlubokou.
Základy domu budeme poté betonovat. Do základového betonu lze přidat kameny, železo a kvalitní kusy betonu staršího, z bouračky. Rozhodně sem ale nepatří staré cihly! Hrozí totiž, že by mohly nasáknout vodu a ve chvíli, kdy ta zmrzne, základy roztrhá.
Pokud budeme stavět nepodsklepený dům, postačí nám základové spáry a spáry pro sítě. V případě domu se sklepením budeme hloubit stavební jámu pro podsklepení a také spáry pro vedení sítí. Než si ale techniku na pozemek přizveme, je také dobré předem vědět, zda budeme hloubit například i studnu, jímku nebo bazén. Naplánovat bychom si měli například i kudy po pozemku povedou cesty a pěšinky a rovnou zde provést i drenáž (pokud si to kvalita půdy vyžádá).
Práce pod základovou deskou začneme skrývkou ornice, kterou si na pozemku vhodně uskladníme. Na své místo se pak vrátí při konečných úpravách zahrady.
Samozřejmostí pro zahájení výkopových prací je vypracovaný projekt, geologický průzkum podloží a nezapomeňme ani na index radonu. Izolaci proti radonu určí podle výsledků hodnot získaných měřením geolog. Pokud bude záření nízké, postačí odvětrávání, v opačném případě budeme potřebovat proti-radonovou izolaci. Často však pro tento případ vystačíme i s běžnou hydroizolací.
V úrovni základové spáry ještě namontujeme zemnící pásek. Ten musí být v místě, kde se bude nacházet hromosvod. Poslední prací před zahájením betonování bude příprava bednění. To bude třeba pro všechny prostupy kanalizací a přípojky jako jsou voda, plyn, elektřina, internet, … Všechny sítě najdeme v projektu stavby.
Po vyhloubení nám kromě uskladněné ornice zbyla i hlušina. Její část použijeme na zahrnutí základů, zbytek můžeme nabídnout například obci, pro potřeby obecních zavážek. Někdy odvoz hlušiny rovnou zajistí firma, která vlastní techniku na výkopové práce.
Stavíme-li dům nepodsklepený, je na řadě zalití základové spáry betonem. Hned poté se budeme muset vrátit k výkopovým pracím a vyhloubit takzvanou ležatou kanalizaci. Tu po nadezdění základů zavezeme zeminou a zahutníme. Nakonec budujeme základovou desku do ztraceného bednění a na zhutněný podklad s vrstvou štěrku.
Doporučení
Obsluze těžké techniky na pozemku osobně vymezme prostor k pohybu. Vyhneme se tak zbytečnému poškození kvalitní půdy v místech, kam stavba už ani nezasahuje. Vyhloubená základová spára se musí začistit. Tuto práci musíme provést manuálně. Je ale nutné, aby před vybudováním základů nebyla spára plná bahna nebo vody. Stavbu základů je tedy třeba naplánovat ihned po vyhloubení a začištění základové spáry. Nemá smysl ji vyhloubit na podzim a betonovat až na jaře.
