Vytápění dřevem je dnes stále oblíbenější, vlastně se tak vracíme ke svým kořenům. Třeba obchody s krbovými kamny jsou dnes v každém větším městě ČR. Tomu pak odpovídá i dostupnost palivového dřeva. Ve městech, především v jejich centrech, však bývá často problém s jeho skladováním, přestože je v mnohých bytových a rodinných domech dřevem možné topit (výjimku představují sídliště). Palivové dřevo rozeznáváme měkké, lehké měkké, tvrdé a ovocné – využívané hlavně při uzení.
Značnou poptávkou po vytápění palivovým dřevem se samozřejmě inspirovali výrobci spalovacích zařízení (kotlů, kamen a krbových vložek). Přinášejí neustálé inovace, kterými hlavně zvyšují účinnost spalování a zároveň snižují spotřebu dřeva, zároveň však minimálně zatěžujeme komíny a přírodu. Od pouhého „vytápění dřevem“ jsme postupně přešli k takzvanému „kontrolovanému spalování.“ Pokud však chceme dřevem správně vytápět, nestačí jen kvalitní spalování, ale především i kvalitní, dostatečně proschlé palivo.
Základní druhy měkkého dřeva
Za 1 m3 měkkého dřeva zaplatíme 800 až 1.100 korun.
Smrk Je nejpoužívanějším dřevem nejen pro účely vytápění. Jeho třísky jsou nejvhodnější na zátop, při hoření příjemně praská a z měkkých dřevin dosahuje jedné z nejlepších výhřevností. Jinak je smrk hojně užíván ve stavebnictví (stavební dřevo) a nábytkářství a je využíván i k výrobě papíru.
Borovice Jde o velice křehké dřevo, nejčastěji využívané v nábytkářství. Pro účely vytápění je méně žádané, to však neznamená, že není vhodným topivem.
Modřín Modřín je pevnější (tvrdší) než smrk. Používán je při výrobě nábytku a pro účely vodních staveb. Pokud budeme modřínem vytápět, měli bychom vědět, že se při jeho spalování uvolňuje více kouře než při spalování třeba smrku.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Základní druhy lehkého měkkého dřeva
Za 1 m3 lehkého měkkého dřeva zaplatíme 600 až 900 korun.
Lípa Lipové dřevo hoří výborně, ale krátce, velmi rychle „pláchne.“ Je však velmi oblíbené řezbáři, vyrábí se z něj navíc i hudební nástroje. Poraženou lípou proto raději netopme, zničili bychom tak neefektivně cennou surovinu, určenou „umělcům.“.
Topol Velmi lehké a měkké dřevo. Velice rychle vyschne a velmi dobře se štípe. K vytápění ale není nejvhodnější, velmi rychle „pláchne.“ Proto si topol raději uschováme pro letní večery u krbu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Základní druhy tvrdého dřeva
Za 1 m3 tvrdého dřeva zaplatíme 900 až 1.700 korun.
Bříza Společně s bukem jde o jasného favorita mezi tvrdými palivovými dřevy. Bříza je charakteristická velmi dobře hořící bílou kůrou (přirovnáváme ji k papíru, na rozdíl od něj však dobře hoří i vlhká). Při spalování březového dřeva vzniká jasný plamen, dosahujeme vynikající výhřevnosti a toto dřevo při hoření nepraská.
Buk Buk je společně s břízou vhodný jak do dřevozplynujícího kotle, tak do krbu. Pro svou vysokou cenu je však v dřevozplynujících kotlích častěji nahrazen měkkým smrkem. Jinak je vynikající surovinou nábytkářského průmyslu.
Dub Dub je velmi vhodný k vytápění, musí ale dlouho prosychat (rozštípané špalky minimálně 2 roky). Hoří pomalu, má však vysokou výhřevnost. Jinak je však dub ceněn pro svou tvrdost a pevnost a používán ve vodním stavitelství i v nábytkářském průmyslu. Oblíbené je i při výrobě trámů, od kterých požadujeme vyšší únosnost.
Habr K vytápění habr obvykle nevyužíváme, i když dosahuje nejvyšší výhřevnosti – je extrémně drahý. Setkáme se s ním však při úpravě (štípání) palivového dřeva. Z habru se vyrábějí topůrka seker, ale i jiné násady běžného zahradního nářadí.
Ořech Ořech je jednou z ideálních surovin nábytkářského průmyslu, vyrábějí se z něj i dýhy, podlahy a schodiště. Ořechové dřevo je však velmi drahé, proto topíme nejvýše větvemi a těmi částmi, které nelze použít při výrobě. Ořech navíc velmi dlouho schne (2 až 4 roky).
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Základní druhy ovocných dřevin
Za 1 m3 ovocného dřeva zaplatíme 900 až 1.700 korun.
Nejčastěji užívaným ovocným dřevem jsou třešeň, švestka a hrušeň. Jde o ideální dřevo pro uzení masa včetně ryb či sýrů. Dříve byla jeho cena oproti tvrdým palivovým dřevinám výrazně vyšší, dnes je tento rozdíl v podstatě srovnán. Je ale velmi těžké toto dřevo sehnat. Máte-li tedy udírnu a jistou zásobu ovocného dřeva, udržujete je v suchu pouze pro účely uzení a zbytečně jím neplýtvejte.
Uvedené druhy dřevin a jiné si nemusíme kupovat již zpracované. Pokud máme možnost vytěžit a upravit si surovinu sami, ušetříme až 2/3 uvedených cen. Často stačí jen dohoda s lesní správou v dané lokalitě. Vytěžíme pak za mírný poplatek a na vlastní náklady včetně dopravy hajným předem označené stromy. Na zahradě zase občas potřebujeme omladit ovocné dřeviny. Silnější větve z prořezávek a dřevo poražených starých stromů pak uschováme.
)
)
)
)
)
)
