Zimní zahradu můžeme využít pouze k naší relaxaci, ale v ideálním případě se zde navzájem doplňují různé rostliny, přičemž může tento prostor sloužit i k zazimování rostlin letněných venku. Zimní zahrady si o pěstování rostlin přímo říkají a často jsou právě z tohoto důvodu zřizovány. A právě podle druhu pěstovaných rostlin rozlišujeme typy zimních zahrad.
Zimní zahrada
Za prvé zimní zahrada, kterou zřizujeme pouze kvůli pěstování okrasných rostlin, se již nazývá jinak – palundárium. Jde vlastně o menší obdobu arboreta. Ovšem palundárium může být i miniaturnějšího charakteru. Určitě každý zná terária určená k chovu různých druhů živočichů a malé palundárium je vlastně obdobou terária určenou k pěstování rostlin. Navíc není vyloučeno chovat zde i nějaké živočichy. Například chameleoni jsou pro menší palundária velmi vhodní, stejně jako pakobylky, strašilky a jiné exotické druhy.
Jinak rozlišujeme 4 typy zimních zahrad: tropické, subtropické, sukulentní a vodní (bahenní). Rozdíly mezi těmito typy zimních zahrad jsou zřejmé již z jejich názvu.
Jinak rozlišujeme 4 typy zimních zahrad: tropické, subtropické, sukulentní a vodní (bahenní). Rozdíly mezi těmito typy zimních zahrad jsou zřejmé již z jejich názvu.
Zimní zahrada
Tropické zimní zahrady vyžadují pro zde pěstované rostliny vysokou vzdušnou vlhkost (alespoň 80%) i teplotu vzduchu (nesmí klesnout pod 18 oC, přičemž je ideální teplota okolo 20 až 25 oC, což je ale v prostoru s velkou prosklenou plochou energeticky velmi náročné). Vzhledem k tomu, že i tropické rostliny u nás v zimě odpočívají, bývají teploty v zimní zahradě obvykle 20 oC.
I subtropické zimní zahrady mají mít vysokou vzdušnou vlhkost a vyhříváme je po dobu půl roku na teplotu nad 20 oC (obvykle to dokážeme od jara do podzimu i bez vytápění, pouze přitápíme, když je třeba). Poté zde může vzdušná vlhkost stejně jako teplota klesnout, jelikož subtropické rostliny odpočívají. Teploty zde mohou býr okolo 5 oC a vzdušná vlhkost běžná. Krátkodobě mohou teploty klesnout i pod nulu. Subtropické zimní zahrady proto nemusí být po většinu podzimu až jara vytápěné, za velmi chladných dní stačí jen tenperace. V tuto dobu též subtropické rostliny nezaléváme.
I subtropické zimní zahrady mají mít vysokou vzdušnou vlhkost a vyhříváme je po dobu půl roku na teplotu nad 20 oC (obvykle to dokážeme od jara do podzimu i bez vytápění, pouze přitápíme, když je třeba). Poté zde může vzdušná vlhkost stejně jako teplota klesnout, jelikož subtropické rostliny odpočívají. Teploty zde mohou býr okolo 5 oC a vzdušná vlhkost běžná. Krátkodobě mohou teploty klesnout i pod nulu. Subtropické zimní zahrady proto nemusí být po většinu podzimu až jara vytápěné, za velmi chladných dní stačí jen tenperace. V tuto dobu též subtropické rostliny nezaléváme.
Zimní zahrada
Sukulentní zimní zahrady musí mít klima vyloženě závislé na druzích pěstovaných sukulentů. Vzdušná vlhkost zde musí být vždy nízká, ovšem je třeba dát pozor, aby se rostliny nespálily, proto v létě vzdušnou vlhkost zvyšujeme. Za nízkých teplot je pro změnu zapotřebí prakticky naprosté sucho a samozřejmostí je, že v tuto dobu rostliny nezaléváme, ani zde často nevětráme.
Vodní či bahenní zimní zahrady jsou typické trvale vysokou vzdušnou vlhkostí, nemusí však být vytápěné. I zde ale záleží na konkrétních druzích pěstovaných rostlin. Některé vytápění vyžadují, jiné nikoli. Vlastně jen velmi malé procento rostlin snese trvalé přemokření při nízkých teplotách včetně doby vegetačního klidu.
Vodní či bahenní zimní zahrady jsou typické trvale vysokou vzdušnou vlhkostí, nemusí však být vytápěné. I zde ale záleží na konkrétních druzích pěstovaných rostlin. Některé vytápění vyžadují, jiné nikoli. Vlastně jen velmi malé procento rostlin snese trvalé přemokření při nízkých teplotách včetně doby vegetačního klidu.
Zimní zahrada
Ovšem výše zmíněné dělení zimních zahrad se v praxi velice prolíná. Tropické rostliny najdeme vedle subtropických a rosíme je, sukulentní a subtropické zimní zahrady jsou též často smíšené, stejně jako tropické a vytápěné bahenní. Tedy podle druhů pěstovaných rostlin. A navíc najdeme v zimních zahradách nejčastěji prostě běžné pokojové rostliny. Nejhůře se pak s ostatními typy zimních zahrad mísí zahrady sukulentní, ovšem běžné jsou i sukulenty, které snesou vyšší vzdušnou vlhkost. Navíc lze v zimní zahradě vytvořit přechody klimat.
Společné mají všechny 4 typy zimních zahrad nutnost cirkulace vzduchu, ovšem v zimě je to u všech obtížné s větráním. Tento problém však musíme vyřešit, jelikož čím více je v zimní zahradě vzdušné vlhkosti, tím více se zde bude dařit houbám a plísním. Nejméně vhodným řešením je právě přirozená výměna vzduchu, protože čerstvý vzduch má většinou jinou teplotu, než jakou potřebujeme mít v zimní zahradě ustálenu. Používají se proto různé ventilátory, které vzduch v zimní zahradě rozhánějí. Vyvarujeme se též průvanu a netěsnících dveří a oken, obzvláště samozřejmě v zimě.
Společné mají všechny 4 typy zimních zahrad nutnost cirkulace vzduchu, ovšem v zimě je to u všech obtížné s větráním. Tento problém však musíme vyřešit, jelikož čím více je v zimní zahradě vzdušné vlhkosti, tím více se zde bude dařit houbám a plísním. Nejméně vhodným řešením je právě přirozená výměna vzduchu, protože čerstvý vzduch má většinou jinou teplotu, než jakou potřebujeme mít v zimní zahradě ustálenu. Používají se proto různé ventilátory, které vzduch v zimní zahradě rozhánějí. Vyvarujeme se též průvanu a netěsnících dveří a oken, obzvláště samozřejmě v zimě.
Zimní zahrada
Na pozdní jaro a léto musíme též vyřešit stínění, aby se rostliny nepopálily a uvnitř nebylo přílišné horko. Dokonce ani kaktusům a sukulentům neprospívá sluneční úpal. Pokud musíme stínit více, lze toto řešení doplnit speciálními výbojkami, kterými rostliny přisvítíme. Rostliny vyžadují nejvíce světlo infračervené a ultrafialové, proto určitě nepoužijeme běžnou žárovku.
V každém případě však lze zimní zahradu využít i jako běžnou součást interiéru, běžně vytápěnou, s obvyklými teplotami i vlhkostí vzduchu, kam umístíme obvyklé pokojové rostliny a kde si můžeme od ledna až března připravovat sadbu pro užitkové a okrasné záhony. Přidáme-li stolek, křesílka či pohovku, půjde zároveň o ideální místo pro naši relaxaci.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
V každém případě však lze zimní zahradu využít i jako běžnou součást interiéru, běžně vytápěnou, s obvyklými teplotami i vlhkostí vzduchu, kam umístíme obvyklé pokojové rostliny a kde si můžeme od ledna až března připravovat sadbu pro užitkové a okrasné záhony. Přidáme-li stolek, křesílka či pohovku, půjde zároveň o ideální místo pro naši relaxaci.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Zimní zahrada propojená s obytným prostorem
