Znáte užitečné živočichy ve své zahradě?

Někteří užiteční živočichové v zahradě jsou titěrní, jiní dosahují mnohem větších rozměrů, například ježci a ptáci, ale i ještěrky, hadi a žáby apod. Užitečnost užitečných živočichů v zahradě spočívá především v tom, že jejich jídelníček se skládá z různých škůdců. Někteří živočichové jsou však tak trochu problematičtí, na jednu stranu pomáhají, na druhou škodí. Rozdělme si tedy užitečné živočichy v zahradě na 2 skupiny.

1. Vyloženě užiteční živočichové

Prakticky všichni pavouci patří v zahradách k užitečným jednoduše proto, že loví především létající hmyz. Strach z nich (arachnofobie) není vůbec na místě, o to víc, že u nás téměř nežijí jedovaté druhy, byť jeden se ze subtropů přesunul na jižní Moravu, ale není přesto vyloženě nebezpečný (zápřednice jedovatá, která může být nebezpečná pro alergiky a malé děti). Jsou i další druhy pavouků, které dovedou kousnout, kromě svědění a otoku se však nic nestane (vodouch stříbřitý, křižák pruhovaný, šestiočka ryšavá) a navíc je jejich kousnutí jen výjimečné a pouze v krajním případě.

Z říše hmyzu je v zahradách též vyloženě užitečné slunéčko sedmitečné, které likviduje jak ve stadiu larvy, tak brouka mšice a červce, a to tak účinně, že jeden jedinec vydá za celou armádu. Mezi hmyzí predátory též patří zlatoočka obecná, larvy pestřenky hrušňové, různí střevlíci a škvor obecný.

Zásadně užitečnými opylovači a dárci sladkého medu jsou bez diskusí včely medonosné. K nim není, stejně jako ke slunéčku co dodat, stejně jako ke čmelákům, kteří dovedou opylovat květy, do kterých se ostatní hmyz nedostane (např. okurky, dýně, …).

V zahradách jsou též užitečné žáby (obojživelníci) a plazi, je už jedno, o jaký druh jde, pouze zmije se zcela logicky bojíme, je pro člověka prostě smrtelně nebezpečná, což její užitečnost převážilo a zmiji v zahradách určitě nechceme. Právě kvůli zmiji je třeba mít se na pozoru v blízkosti kamenných zídek a hromad kamení, obzvláště když využíváme dům a pozemek jen rekreačně. Hadi zde mají dostatek klidu a pokud najdou i vydatný zdroj potravy, nemají důvod naši zahradu opouštět. Obávat se však nemusíme užovky, slepýše, ještěrek a právě na prvním místě zmíněných žab. Například taková ropucha se živí i měkkýši včetně slimáků, méně radosti nám již dělá její žravost žížal, pavouků a užitečného hmyzu. Přesto je užitečná, jelikož pozře více škůdců než ochránců.

I u rejska převažuje užitečnost, byť pozře i užitečný hmyz a pavouky. Kromě hmyzu škodícího nám pomůže se slimáky, kobylkami, červy, ale i mláďaty myší. Nejvíce nám na něm vadí choutky na drobné, užitečné ptáky.

Užitečný je v zahradách také ježek, pokud však máte v zahradě psa a najdete ježka dříve než on, pomozte mu a odvezte jej co nejdále do volné přírody. Ježek je hmyzožravec, ale neopovrhne ani slimáky a hlodavci, ptačími vejci a ještěrkami a nebojí se ani jedovaté zmije. Ježek miluje zahrady, které nabízí mnoho úkrytů. Používá je jako denní skrýše a loví pak v noci. Vyhovují mu různé hromady dřeva, přístřešky, kůlny, hromady listí, husté roští a keře, hromádky sena či slámy. Na podzim je pak dobré připravit ježkovi suchý pelech na klidném místě stranou zahrady. A pokud půjdete v noci na zahradu a uslyšíte funění a dupání jako od dospělého člověka, nelekejte se, vaším novým sousedem je právě ježek.

I z říše ptáků najdeme v zahradách mnoho užitečných druhů, které nás navíc potěší svou milou přítomností. Pokud mě paměť neklame (a nechci nyní vyhledávat ve zdrojích), existuje jediný druh, který vyloženě odháníme, a to je špaček! Jeho nezměrná chuť na plody naší práce z něj činí našeho nepřítele. A co mu chutná nejvíc? Třešně, višně a vinná réva! Ovšem s ptačí s láskou k ovoci je to složité, na naší třešni jsem již pozoroval straku, sojku a jiné návštěvníky. Za vyloženě užitečné druhy jsou považovány například sýkory a jiné druhy živící se hmyzem, červy a housenkami. Pokud máte v zahradě pro změnu statný a dobře plodící ořešák, pak nebudete mít radost třeba z kavky a havrana.

Ptáci mají nejraději zahrady se vzrostlými stromy a hustými keři, nejlépe plodícími chutné plody. Stromy umožňují ptákům rozhled, husté keře zase úkryt. A pokud umístíme na stromy ptačí budky tak, aby se k ptákům nedostali predátoři, posloužíme jim ještě lépe. Je ale třeba vědět, jaký ptačí druh preferuje jaký druh ptačí budky. Z dřevin jsou nejlepší keře s bobulemi, například ptačí zob, břečťan, hloh, kalina, svída a jiné. V zimě ptáky přilákáme krmítky a pítky, přičemž zdroj vody ocení i v létě.

Za vyloženě užitečné můžeme považovat vodní živočichy v jezírku, ovšem s výjimkou ryb. Pokud jezírko zarybníme, budou zde ryby dominovat!

Za užitečný též považujeme život v půdě. A právě v půdě je větší biodiverzita než na jejím povrchu a nad ním. Najdeme zde mikroskopické bakterie, houby, řasy, roztoče, hlístice, stonožky, brouky, ovšem skutečnými ředitelkami půdy a také kompostu jsou žížaly. Platí, že veškerý půdní život je zásadní pro recyklaci živin a půdní strukturu. Platí též, že většina půdních organismů žije v hloubce do 20 cm. Regeneraci půdních organismů pomůžeme podzimním či jarním zarytím organických látek – hnojením. Pokud zakládáme kompost, nesmíme na jeho dno nic ukládat a musíme strhnout travní drn, aby se do rozkládající se hmoty dostaly co nejrychleji žížaly, ale i jiný půdní život. Na druhou stranu se ale v půdě též ukrývají živočišní škůdci a to především v larválním stádiu.

2. Sporní živočichové

Naprostým mistrem spornosti je v zahradách krtek. Přestože spořádá velké množství škůdců (především hmyz, larvy a červy), mezi zahrádkáři není oblíben, jelikož dovede zničit celou zahradu svými tunely a hromádkami zeminy. Krtka prostě nebrat!

Motýli jsou vynikajícími opylovači a navíc nás potěší svou existencí, ovšem jen jako dospělí, jejich larvy dovedou zahradu doslova sežrat. Pokud však necháme část trávníku neposečenou a druhově pestrou, nakrmí se většina larev zde a my už se pak můžeme pouze těšit motýlími křivkami a barvami.

Sporní jsou také mravenci, sice dovedou zahradě pomoci, ovšem kde to jen jde, chovají si mšice a právě mšice zničí, na co přijdou. Nejčastějším postřikem v zahradách je právě postřik proti mšicím, molicím a dalším drobným škůdcům (např. Mospilan).

Sporné jsou též vosy, jejich larvy sice uloví velké množství hmyzu včetně housenek, ale dospělci se živí nektarem nebo šťávou sladkého ovoce a navíc dovedou bolestivě bodnout. Stejné to máme se sršni, ti jsou však chráněni. Jejich bodnutí ale může být až smrtelně nebezpečné.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org