Elektrické podlahové vytápění se na první pohled jeví jako ideální zdroj tepelné energie v domácnosti. Současně však jeho použití vyvolává celou řadu otázek, zejména pak z pohledu provozních nákladů, neboť veřejnost vnímá elektrické vytápění obecně jako příliš drahé. Je tomu tak doopravdy?
Požádali jsme proto o rozhovor pana Ing. Rodana Michlíka z firmy DEVI, která se vývojem a produkcí topných elektrických podlahových systémů zabývá, aby nám některé nejasnosti vysvětlil.
IS: Pane inženýre, na začátek zdánlivě banální otázka. Je podlahové vytápění lepší či efektivnější, než klasický radiátor?
RM: Elektrické podlahové vytápění je charakterizováno jako velkoplošný, nízkoteplotní zdroj tepla. Vysoký až 60% podíl sálavého tepla způsobuje ideální rozložení teplot v místnosti, které se přibližuje potřebě lidského těla, přináší velmi příjemnou tepelnou pohodu. Nízkoteplotní úroveň zdroje vytápění a přímá přeměna elektrické energie v teplo tak v konečném důsledku přináší velkou úsporu 10 – 15 % z celkové spotřeby energie pro vytápění. Myslím, že to jsou na úvod dost pádné argumenty.
IS: Pokud budeme hovořit o podlahovém vytápění, proč dát přednost elektrickému? Jaké má výhody a také jaké má nevýhody. Lze je porovnat s jinými druhy podlahového vytápění?
RM: Výhody elektrického podlahového vytápění proti teplovodnímu jsou ve stručnosti následující. Elektrické vytápění si nárokuje jednodušší instalaci a montáž, přičemž totéž platí o minimální údržbě a obsluze. Elektrické vytápění nabízí možnost volby průběhu vytápěcí křivky a regulace nezávisle pro každou místnost zvlášť, dále pak možnost vytápění nebo temperování studených podlah i mimo hlavní topnou sezónu. S elektrickým podlahovým vytápěním rovněž nehrozí nebezpečí promáčení stavby při případné poruše.
IS: Existuje představa, že elektrické vytápění je příliš drahé. Jaký je Váš názor na tento argument. Porovnávali jste například pořizovací a provozní náklady s jinými typy vytápění?
RM: Porovnávali jsme velmi detailně investiční i provozní náklady elektrického podlahového vytápění s podlahovým vytápěním teplovodním a pochopitelně také se zdrojem tepla pocházejícího z plynového kotle. Výsledek je následující. Investice do elektrického podlahového vytápění je až o 30 % levnější oproti teplovodnímu.
Provozní náklady na elektrické vytápění a ostatní spotřebu v domě jsou při současných cenách energií téměř srovnatelné, přesněji řečeno u elektrického vytápění jsou jen o několik málo procent vyšší.
IS: Hovoříme o teplé podlaze, ale nemůže být řekněme příliš teplá podlaha ze zdravotního hlediska nepříjemná, neřku-li závadná?
RM: Teplota podlahy při správném provozu a odborné instalaci není tak vysoká, aby způsobovala nepříjemný pocit, nebo dokonce zdravotní potíže. Požadavek na teplotu podlahy v místech, kde se trvale zdržují osoby, je 28 °C.
U novostaveb, kde zaznamenáváme minimální tepelné ztráty, není problém takové teploty dosáhnout podlahovým vytápěním, u starých nedostatečně zateplených domů se pak mohou použít doplňkové zdroje tepla na stěnách.
IS: Pokud někdo zrovna nestaví nový dům nebo byt, pak je dodatečná instalace podlahového vytápění nevýhodná tím, že je nutné navyšovat zbytečně podlahu. Otázka zní o kolik.
RM: Hlavním požadavkem pro správnou funkci podlahového vytápění je instalace odpovídající tepelné izolace, která zabrání úniku tepla do spodních vrstev stavebních konstrukcí a současně také výrazným způsobem ovlivní ekonomiku provozních nákladů na vytápění. Při použití speciálního podlahového polystyrenu, který se k tomuto účelu běžně používá, potřebujeme pro ekonomicky přijatelné řešení elektrického podlahového vytápění cca 11 cm výšky podlahy.
RM: Elektrické podlahové vytápění je charakterizováno jako velkoplošný, nízkoteplotní zdroj tepla. Vysoký až 60% podíl sálavého tepla způsobuje ideální rozložení teplot v místnosti, které se přibližuje potřebě lidského těla, přináší velmi příjemnou tepelnou pohodu. Nízkoteplotní úroveň zdroje vytápění a přímá přeměna elektrické energie v teplo tak v konečném důsledku přináší velkou úsporu 10 – 15 % z celkové spotřeby energie pro vytápění. Myslím, že to jsou na úvod dost pádné argumenty.
IS: Pokud budeme hovořit o podlahovém vytápění, proč dát přednost elektrickému? Jaké má výhody a také jaké má nevýhody. Lze je porovnat s jinými druhy podlahového vytápění?
RM: Výhody elektrického podlahového vytápění proti teplovodnímu jsou ve stručnosti následující. Elektrické vytápění si nárokuje jednodušší instalaci a montáž, přičemž totéž platí o minimální údržbě a obsluze. Elektrické vytápění nabízí možnost volby průběhu vytápěcí křivky a regulace nezávisle pro každou místnost zvlášť, dále pak možnost vytápění nebo temperování studených podlah i mimo hlavní topnou sezónu. S elektrickým podlahovým vytápěním rovněž nehrozí nebezpečí promáčení stavby při případné poruše.
IS: Existuje představa, že elektrické vytápění je příliš drahé. Jaký je Váš názor na tento argument. Porovnávali jste například pořizovací a provozní náklady s jinými typy vytápění?
RM: Porovnávali jsme velmi detailně investiční i provozní náklady elektrického podlahového vytápění s podlahovým vytápěním teplovodním a pochopitelně také se zdrojem tepla pocházejícího z plynového kotle. Výsledek je následující. Investice do elektrického podlahového vytápění je až o 30 % levnější oproti teplovodnímu.
Provozní náklady na elektrické vytápění a ostatní spotřebu v domě jsou při současných cenách energií téměř srovnatelné, přesněji řečeno u elektrického vytápění jsou jen o několik málo procent vyšší.
IS: Hovoříme o teplé podlaze, ale nemůže být řekněme příliš teplá podlaha ze zdravotního hlediska nepříjemná, neřku-li závadná?
RM: Teplota podlahy při správném provozu a odborné instalaci není tak vysoká, aby způsobovala nepříjemný pocit, nebo dokonce zdravotní potíže. Požadavek na teplotu podlahy v místech, kde se trvale zdržují osoby, je 28 °C.
U novostaveb, kde zaznamenáváme minimální tepelné ztráty, není problém takové teploty dosáhnout podlahovým vytápěním, u starých nedostatečně zateplených domů se pak mohou použít doplňkové zdroje tepla na stěnách.
IS: Pokud někdo zrovna nestaví nový dům nebo byt, pak je dodatečná instalace podlahového vytápění nevýhodná tím, že je nutné navyšovat zbytečně podlahu. Otázka zní o kolik.
RM: Hlavním požadavkem pro správnou funkci podlahového vytápění je instalace odpovídající tepelné izolace, která zabrání úniku tepla do spodních vrstev stavebních konstrukcí a současně také výrazným způsobem ovlivní ekonomiku provozních nákladů na vytápění. Při použití speciálního podlahového polystyrenu, který se k tomuto účelu běžně používá, potřebujeme pro ekonomicky přijatelné řešení elektrického podlahového vytápění cca 11 cm výšky podlahy.
IS: Pokládá se topný kabel také v hluchých místech jako jsou například skříně apod.?
RM: Pokud instalujeme elektrické podlahové vytápění jako přímotopné, tak se pokud možno vyhýbáme místům pod nábytkem, kuchyňskými linkami atp., tedy jednoduše místům, kde by docházelo k neúčinnému předávání tepla, a nebo kde by hrozilo nebezpečí lokálního přehřívání. V případě, že je nábytek umístěn na nožkách a je zabezpečeno proudění vzduchu, lze bez problému využít k vytápění i tato, jak říkáte „hluchá místa“.
IS: Když si představím, že nastane náhlý pokles venkovní teploty a já potřebuji velmi rychle vytopit místnost, není elektrické podlahové vytápění z hlediska náběhu na požadovanou provozní teplotu příliš pomalé? Nebo naopak, začne svítit na jaře sluníčko a je k dispozici přírodní zdroj tepla. Jak je to se setrvačností a regulací?
RM: Z hlediska dokázaných a praxí ověřených poznatků o vytápění a nákladů s ním souvisejících, není doporučován velký rozdíl mezi nastavením komfortní teploty během dne a útlumové teploty v období noci. Dříve užívaný rozdíl 5 °C se jeví jako nevýhodný, nyní se doporučuje cca 3 °C. Tomu plně odpovídá i podstata elektrického podlahového vytápění.
Doba náběhu se u tohoto systému projevuje cca za dvě až tři hodiny. Dřívější doba sepnutí topného systému, např. při ranním náběhu, je zase úplně vykompenzována setrvačností systému, a sice využitím naakumulovaného tepla ve večerních hodinách při přechodu na tlumenou teplotu vytápění.
Pro optimální řízení našich topných systémů používáme tzv. „myslící“ regulátory, které na základě měření a vyhodnocování průběhů předchozích topných křivek ovládají topný systém tak, aby požadované hodnoty definované uživatelem byly dosaženy přesně ve stanovenou dobu a na dané úrovni. S odvoláním na uvedené skutečnosti můžeme konstatovat, a máme to ověřeno, že náhlý pokles venkovní teploty a nebo naopak tepelné zisky místnosti osluněním, umí náš systém zvládnout tak, aby komfort vytápění neutrpěl. Filozofií firmy DEVI je maximální pohodlí a komfort systému za nejoptimálnějších provozních nákladů. Pro uživatele je tenhle systém posunut do oblasti „nastav a zapomeň“.
RM: Pokud instalujeme elektrické podlahové vytápění jako přímotopné, tak se pokud možno vyhýbáme místům pod nábytkem, kuchyňskými linkami atp., tedy jednoduše místům, kde by docházelo k neúčinnému předávání tepla, a nebo kde by hrozilo nebezpečí lokálního přehřívání. V případě, že je nábytek umístěn na nožkách a je zabezpečeno proudění vzduchu, lze bez problému využít k vytápění i tato, jak říkáte „hluchá místa“.
IS: Když si představím, že nastane náhlý pokles venkovní teploty a já potřebuji velmi rychle vytopit místnost, není elektrické podlahové vytápění z hlediska náběhu na požadovanou provozní teplotu příliš pomalé? Nebo naopak, začne svítit na jaře sluníčko a je k dispozici přírodní zdroj tepla. Jak je to se setrvačností a regulací?
RM: Z hlediska dokázaných a praxí ověřených poznatků o vytápění a nákladů s ním souvisejících, není doporučován velký rozdíl mezi nastavením komfortní teploty během dne a útlumové teploty v období noci. Dříve užívaný rozdíl 5 °C se jeví jako nevýhodný, nyní se doporučuje cca 3 °C. Tomu plně odpovídá i podstata elektrického podlahového vytápění.
Doba náběhu se u tohoto systému projevuje cca za dvě až tři hodiny. Dřívější doba sepnutí topného systému, např. při ranním náběhu, je zase úplně vykompenzována setrvačností systému, a sice využitím naakumulovaného tepla ve večerních hodinách při přechodu na tlumenou teplotu vytápění.
Pro optimální řízení našich topných systémů používáme tzv. „myslící“ regulátory, které na základě měření a vyhodnocování průběhů předchozích topných křivek ovládají topný systém tak, aby požadované hodnoty definované uživatelem byly dosaženy přesně ve stanovenou dobu a na dané úrovni. S odvoláním na uvedené skutečnosti můžeme konstatovat, a máme to ověřeno, že náhlý pokles venkovní teploty a nebo naopak tepelné zisky místnosti osluněním, umí náš systém zvládnout tak, aby komfort vytápění neutrpěl. Filozofií firmy DEVI je maximální pohodlí a komfort systému za nejoptimálnějších provozních nákladů. Pro uživatele je tenhle systém posunut do oblasti „nastav a zapomeň“.
IS: Co se stane, když kabel přestane topit. Jak se hledá a opravuje závada?
RM: V případě neodborně provedené instalace elektrických topných kabelů může dojít ke zjištění, že nám topný kabel netopí. V naprosté většině takových případů došlo k poškození topného kabelu vlivem nepozornosti a špatné manipulaci při stavebních pracích.
Firma DEVI umí i v těchto případech lokalizovat místo porušení topného kabelu, kabel opravit a tím zajistit jeho další funkčnost na prakticky neomezeně dlouhou dobu. Zpravidla je nutné vyjmout jeden až dva kusy keramické dlažby. Záleží na jejich velikosti. Pokud je instalace provedena odborně a při dodržení všech instalačních pokynů, je životnost kabelů stejná jako životnost podlahy, do které byl kabel nainstalován. Pak je vlastně Vaše otázka v podstatě irelevantní.
IS: Do jakého tarifu spadá elektrické podlahové vytápění?
RM: Distributoři elektrické energie nabízí v současné době pro domácnosti širokou škálu sazeb za úhradu elektrické energie v závislosti na účelu a odebraném množství. Pro elektrické podlahové vytápění vyhovuje sazba D 45 s operativním řízením nízkého tarifu po dobu 20 hodin, u kterého se paušální platby za hlavní jistič (32 A) pohybují v rozmezí 586 – 651 Kč.
Dále pak sazba za 1 kWh v období nízkého tarifu 1,11 – 1,21 Kč/kWh, v období vysokého tarifu 3,12 – 4,00 Kč/kWh v závislosti na jednotlivých distribučních společnostech v daných regionech. Výhodnost elektrických topných systémů podporuje i fakt, že spotřeba elektrické energie všech ostatních elektrických spotřebičů v domácnosti se podílí 50 % na celkové spotřebě energie, ovšem při cenách, které jsou až 3 x nižší než u běžné domácnosti vytápěné plynem.
IS: Jaký typ podlahové krytiny je možné na topné kabely pokládat? V současné době jsou například velmi populární dřevěné podlahy.
RM: Naše firma umí instalovat podlahové vytápění prakticky pod jakýkoliv typ podlahové krytiny. Nejčastěji se však jedná o keramickou dlažbu, lamino a v poslední době stále oblíbenější klasickou dřevěnou podlahu. V případě rekonstrukcí, kdy uživatel požaduje co možná nejmenší nárůst výšky nové podlahy, dokážeme instalovat podlahové vytápění takovým způsobem, že celková tloušťka nové podlahy včetně topného systému a keramické dlažby nepřesáhne 1, 5 cm! Pro naše zákazníky máme také k dispozici systém podlahového vytápění, který úplně vylučuje mokré procesy, je zvlášť vhodný pro „stropy“, které nelze zatěžovat.
Stručně řečeno, každému zákazníkovi jsme schopni nabídnout individuální řešení, které plně vyhovuje jeho specifickým požadavkům.
IS:Děkuji za rozhovor
RM: Naše firma umí instalovat podlahové vytápění prakticky pod jakýkoliv typ podlahové krytiny. Nejčastěji se však jedná o keramickou dlažbu, lamino a v poslední době stále oblíbenější klasickou dřevěnou podlahu. V případě rekonstrukcí, kdy uživatel požaduje co možná nejmenší nárůst výšky nové podlahy, dokážeme instalovat podlahové vytápění takovým způsobem, že celková tloušťka nové podlahy včetně topného systému a keramické dlažby nepřesáhne 1, 5 cm! Pro naše zákazníky máme také k dispozici systém podlahového vytápění, který úplně vylučuje mokré procesy, je zvlášť vhodný pro „stropy“, které nelze zatěžovat.
Stručně řečeno, každému zákazníkovi jsme schopni nabídnout individuální řešení, které plně vyhovuje jeho specifickým požadavkům.
IS:Děkuji za rozhovor
DEVI ŠTORC
www.storc.cz
+420 317 726 847
+420 317 726 847