Dobry den,
mam dotaz na omitky s perlitem. Idea se mi moc libi. Nechci tuhle omitku jako termoizolační, tomu nevěřím, ale na sanaci vlhkého zdiva. Nejake extra problemy nemame, v prechodnych obdobich ale trošku vlhko od spoda je. Dle odborníků, kteří to byli by to mela vyřešit drenáž z venku. Ale chceme si to pojistit. Nestavební stranky o zivotnim prostredi uvadi: třeba vyzdvihnout obzvláště kapilární vodivost a schopnost regulace vlhkosti. V omítkách tak vlhkost, která vzlíná ze spodu, může velmi snadno vyschnout Zazraky slibuje omitka klimasan. Absorbuje vlhkost, postupně ji vypousti. Údajně prokazano, ze drzi vlhkost vzduchu 40-60%. Navic vysoke ph bojuje proti plisnim. Slozeni:cement, vapno, perlit a celuloza. Difuzni odpor 6.Avsak je strasne drahy. Proti tomu omitky s perlitem. Vetsinou jsou označeny jako termoizolační, ale obsah perlitu (většinou cca stejné slozeni:cement, vápno a perlit +pojiva) a logika říkají, že by tedy taky měly být sanacni. Někde to i uvádí. Vetsina ma difuzni odpor 8. Myslite, ze budou srovnatelné s klimasanem? Na netu jsou návody jak prerlitovou omitku namíchat doma. To vyjde asi nejlevnějsi, ale nemohu dohledat, jak moc sanacni pak bude. Navic v návodech je vždy dost cementu. Potrebuji spise vapennou a nevim jaky pak poměr. Zdi mame z kotovice a tak na opravy mame vapenne omitky, paroprospustnou barvu. Snazime se zachovat maximalni paropropustnost zdi. Myslite, že je to lepší reseni, než klasická sanační omitka? Je každá omitka s perlitem a difuznim odporem 8 prirozene sanacni, nebo musi splnovat i jina kriteria a obsahovat neco spevialniho?
Dekuji a preji krasny den
Dobrý den,
Vaše úvaha nad vlastnostmi jednotlivých omítek zní logicky nicméně pouze do jisté míry. Perlitové, resp. tepelněizolační omítky, mají skutečně lepší difuzní vlastnosti v porovnání v obyčejnými vápenocementovými či vápennými omítkami. Skutečně fungují pro účel, pro který jsou určeny. Existují dokonce omítky plněné polystyrenem, které mají z hlediska tepelné izolace zhruba poloviční účinnost oproti stejné vrstvě zateplení klasickými polystyrenovými deskami. Nicméně je zapotřebí si uvědomit, že problematika vlhkosti je jiné téma - to co působí na omítky destruktivně, není samotný průchod zemní vlhkosti, ale především usazování minerálů (solí), které v sobě zemní vlhkost obsahuje. Tyto soli se ukládají v omítce, vlivem odpařování vody v ní krystalizují a nakonec omítku dříve nebo později roztrhají. Tento proces způsobuje ono typické odfoukávání drolících se omítek a délka jeho trvání je závislá intenzitě zavlhčování.
Sanační omítky se vyznačují obsahem speciálních přísad (napěňovadel), která v omítce vytvoří nadstandardní obsah pórů, které umožní dlouhodobé ukládání uvedených krystalů soli. Jsou to takové miniaturní zásobárny pro ukládání solí, které omítku udrží dlouhodobě funkční a pevnou a zároveň suchou na povrchu. Alespoň minimálně do té doby, než se i tyto póry zaplní. Zaplněním pórů vyprší i funkčnost sanačních omítek. Prodloužit životnost sanačních omítek pak lze použitím speciálních podkladních stěrek, které omezí průchod solí do omítky.
Tak jako tak sanační proces nezahrnuje pouze aplikaci sanačních omítkových vrstev, ale vždy začíná opatřeními, které sníží, resp. ideálně zastaví kontinuální pronikání vlhkosti o zdiva. Pronikající vlhkost se totiž nijak neztratí, ale neustále se odpařuje do prostoru, což rozhodně vlhkost vzduchu nesníží. Lze očekávat, že jakýkoli nábytek přistavený ke stěně, který sníží cirkulaci vzduchu, kolem povrchu omítky, bude příčinou postupně výskytu plísní bez ohledu na její pH.
Zásadně se nedoporučuje „vyrábět“ sanační omítky svépomocí – nikdo by nebyl schopen zaručit, že výsledný materiál bude mít skutečně vlastnosti, které si od ní slibujete.
Závěrem bych rád upozornil, že v případě zdiva z kotovic potřeba přistupovat k odvlhčení zdiva citlivě, jelikož nepálené cihly ztrácejí vysoušením svoji pevnost. Nanejvýš doporučuji konzultovat celý proces podrobně s odborníky nikoli na dálku, ale přímo na místě na základě obhlídky a posouzení situace.