odstupová vzálenost altánu od hranice pozemu (udělění výjimky)
16.4.2010
Dobrý den. P. Krátký odpovídal na dotaz p. Horákové ze dne 1.3.2010. Šlo o odstupovou vzdálenost od oplocení sousedního pozemku při stavbě altánu. Mám stejný záměr. Pokud tedy budu požadovat výjimku a zkrátit vzdálenost k oplocení ze stanovených 2 m na 1 m podle ustanovení § 26 vyhl. č. 501/2006 Sb., co budu potřebovat pro svou žádost, jaké podklady? Souhlas souseda mám. Děkuji
Výjimku vydává příslušný stavební úřad, formulář žádosti v předepsané podobě obdržíte na stavebním úřadě. V žádosti byste…
sousedčin stínící přístřešek pro automobil
28.3.2010
Dobrý den. Sousedka si i přes naše námitky o zastínění, směřované na stavební úřad, postavila přístřešek na auto 2 m od hranic našeho pozemku, kde máme ani ne 1 m okno od obytné místnosti. Nechala si vypracovat studii o zastínění a SU stavbu povolil. Stavba nám narušuje výhled a stíní. Jak se můžeme po povolení stavby ještě bránit? Můžeme si nechat vypracovat ještě my studii o zastínění? Kdo v tomto případě studii zaplatí?
Studii zastínění a oslunění s největší pravděpodobností zaplatíte Vy, jelikož sousedka již studii ke stavbě zpracovat nechala. Nová…
realizace přístavby zimní zahrady k nezkolaudovanému RD
22.3.2010
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je nutné stavbu zimní zahrady o půdorysu 5 x 2,5 m zastavěné plochy považovat za změnu stavby před dokončením a tudíž předkládat stavebnímu úřadu projektovou dokumentaci spolu se žádostí o povolení změny stavby. Ve stavebním zákoně je uvedeno, že stavba zimní zahrady těchto rozměrů nepodléhá ohlášení ani povolení, nevím však, zda se toto vztahuje i na novostavbu RD, u které ještě nebyl vydán souhlas s užíváním stavby? Zimní zahrada bezprostředně navazuje na obytnou část domu. Děkuji.
Pokud bude zimní zahrada komunikačně propojena se stavbou rodinného domu, stane se jeho součástí. Jelikož stavba dosud není uvedena do…
údržba havarijního oplocení
20.3.2010
Mezi mou a sousedovou zahradou je plot z kamene, který stojí na jeho pozemku a soused je jeho vlastníkem, zeď se rozpadá, kameny padají na mou zahradu, místy hrozí její zřícení a ohrožuje moje děti. Soused opravu odmítá, prý podle nového zákona je plot obou, a jestli mi to vadí, ať to opravím sám. Musím opravovat sousedův plot nebo se na opravě podílet prací nebo finančně? Děkuji za odpověď.
Stavba oplocení je ve vlastnictví jejího stavebníka, resp. jeho právního nástupce. Jeho vlastník má povinnost tuto stavbu udržovat v…
oplocení pozemku u RD
18.3.2010
Dobrý večer, je povinností vlastníka domu realizovat oplocení ve směru k sousedům? Když např. sousedův pes pokouše moje dítě, neexistuje-li oplocení, jaká je odpovědnost? Musím stavět plot, aby k nám nemohl sousedův pes? Děkuji
Povinnost oplotit pozemek stavby RD není v platných předpisech stanovena. Obecně však platí, že musí být zabezpečeno, aby nedocházelo ke…
kůlna na zahradní nářadí na pozemku u RD
17.3.2010
Dobrý den, mám nový rodinný domek a chtěla bych na svém pozemku kůlnu na zahradní nářadí o rozměrech 3 x 4 m a to bez betonového základu. Prosím o radu, jaké náležitosti jsou k tomu třeba a jaký postup? Předem děkuji za odpověď
V souladu s ustanoveními §§ 96 a 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona podléhá realizace této stavby pouze vydání územního souhlasu,…
stavba zahradního altánu s grilem
1.3.2010
Chci si postavit dřevěný zahradní altán se zděným zahradním grilem. Stavba bude mít 2 x 3 m. Jak daleko musí být od sousedova plotu? A musí se žádat o povolení? V případě že ano, tak kde?
Stavby do 25 m2 o jednom nadzemním podlaží a do 5 m výšky, nepodsklepené, neobsahující pobytové místnosti, hygienická zařízení a…
stavba sousedova oplocení v rozporu s povolením
17.1.2010
Dobrý den, prosím o radu ve věci plotu - zdi na hranici se sousedním pozemkem. Soused si postavil na hranici pozemku plot - zeď dlouhou 6 m a vysokou 2,3 m. Zeď je zbudována ze "štípaných" betonových kvádrů vylitých betonem na betonovém základě hlubokém min. 70 cm, šířka zdi je cca 20 cm. Souhlas k výstavbě dostal soused od bývalého majitele našeho RD (developera), ale pouze na délku zdi 4,5 m. Zeď je tedy o 1,5 m delší, než měla být. Zpočátku nám zeď až tak nevadila (kromě toho, že část dne stíní na naši terasu a brání výhledu z terasy do okolí - na zalesněné kopečky na horizontu), ale je to přece náš soused. Problém vyvstal až při přívalovém dešti. Všechny RD na ulici jsou „řadovky“, postavené na pozemcích s mírným svahem do zahrad RD a i s bočním spádem jednotlivých pozemků. Stavební pozemky jsou v 50 m ochranném pásmu lesa. RD nemají na zahradě (na terasách) svody dešťové vody do kanalizace, voda je svedena do trativodu a vsakuje se do podloží. Předpokládám, že projekt tedy počítal s tím, že pokud by měla přijít přívalová voda, tak by měla přes jednotlivé pozemky, od nejvýše položených k těm nejníže položeným, odtéct pryč - do žlabu, zbudovaného pod stavebními parcelami k odtoku srážkové vody. Ale soused (jediný v celé řadě RD) postavil zeď, která funguje jako přehradní hráz a veškerá voda, která přiteče z výše položených pozemků, zůstává u nás na terase. Dnes jen čekám, kdy bude pršet víc nebo napadne a následně rychle roztaje velké množství sněhu a voda nám vnikne do obýváku (obývák je cca 15 cm nad úrovní terasy). Celou věc jsme ohlásili na MěÚ, pracovníci provedli kontrolu, řekli, že je zeď skutečně delší a pokud neuvedeme nějaké "správné" námitky, tak zeď sousedovi dodatečně povolí. Dále nám sdělili, že dešťová voda není námitka, že tu si každý musí likvidovat sám na svém pozemku. Tak jsem začal číst stavební zákon a píši i tento dotaz - prosbu o pomoc. 1/ v § 111, odst. 2 se uvádí, že "Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby". Neměl by tedy Stavební úřad zohlednit fakt, že zeď bránění volnému průtoku přívalové vody a ohrožuje náš majetek? 2/ v § 129 odst. 2 písm. c) se říká, že lze stavbu dodatečně povolit, pokud stavebník prokáže že " není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje". Tedy jestliže je stavba v ochranném pásmu lesa, kde jistě právní předpis výstavbu omezuje, domnívám se správně, že tedy tuto stavbu nelze dodatečně povolit? 3/ nepomohlo by nám argumentovat ustanovením § 169 odst. 2 písm., kde se hovoří o obecných výjimkách na výstavbu? 4/ Dále, jedná se zde o plot, není daná zeď stavbou? Nemělo by se požádat o souhlas s vyjmutím zastavené plochy ze zemědělské půdy (jedná se cca o 1,2 m2 orné půdy)? Pokud ano, nepomohlo by nám tím argumentovat? Nebo existují vůbec nějaké "správné" argumenty, jak bránit své právo u MěÚ? Prosím pomozte, předem moc děkuji za odpověď.
Zděné oplocení je ve smyslu stavebního zákona stavbou, která podléhá v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 písm. d) oddílu 7 vydání…
zděné oplocení a osazení vjezdových vrat
12.1.2010
Dobrý den. Chtěla bych vědět, zda musím žádat o stavební povolení, nebo stačí pouze ohlašovací povinnost, když mezi domem a dílnou jsou dřevěná vrata o rozměrech 5x4 m a já bych chtěla postavit zeď za těmito vraty? S tím, že tyto vrata z bezpečnostních důvodů a zachování rázu přišroubuji na postavenou zeď. Děkuji za odpověď
Pokud vrata sloužila ke vstupu na nemovitost, potom je možné navrhovanou zeď považovat za oplocení, které podle § 103 stavebního zákona…
posunutí stávající kůlny na pozemku
7.1.2010
Naši kůlnu jsme museli z důvodu prodeje pozemku a následné stavbě kůlny souseda posunout asi o 4 m stranou, kůlna stojí na místě již 20 let a není umístěna na zemi, ale na pískovcových kamenech. Nevím, jestli je potřeba znovu nahlašovací povinnost, anebo ne? Jedná se stále o tutéž kůlnu, i rozměry jsou stejné. Děkuji
Pokud měníte umístění stavby, byť se jedná o stavbu, která nemá základy, je nutné požádat příslušný stavební úřad o schválení…