Dotaz: Prosím o radu – chystáme se provést novou hydroizolaci balkonu, který tvoří strop verandy (starší rodinný dům bez stavební dokumentace). Jedná se o rozměry 2,3 x 6,2 m. Současná skladba stropu jsou hurdisky se zřejmě betonovou mazaninou o tloušťce 3-4 cm, na které je betonová dlažba. Zřejmě vzhledem k zatékání byla kdysi položena na tuto dlažbu ještě lepenka. Na balkonu je k dispozici pro úpravu volná výška cca 12 cm (do úrovně balkonových dveří), kam bychom chtěli umístit např. polystyren pro zateplení stropu verandy. Na tento polystyren bychom umístili betonovou vrstvu s kari sítí a finální vrstvou např. z plechu. Prosím o Váš názor, jak nejlépe skladu stropu vyřešit při požadavku hydroizolace a zateplení s ohledem na možnou kondenzaci vlhkosti zevnitř místnosti do konstrukce. Nebráníme se ani systému z minerální vaty apod.
Při řešení nové podlahy balkónu je potřeba vyřešit dvě věci – především správnou funkci hydroizolace skladby a pak tepelnou izolaci, pokud se pod konstrukcí nachází vytápěné prostory.
Z hlediska izolace proti vodě by skladba měla optimálně obsahovat dvě vrstvy izolace – hlavní a pojistnou. Současné vrstvy dlaždic a lepenky by se měly odstranit. V každém případě ponechat nosnou konstrukci balkónu, což jsou keramické desky Hurdis, patrně osazené do traverz a shora přebetonované. To tvoří nosnou část konstrukce. Nad ní by měla být spádová vrstva. To je zpravidla betonová mazanina ve spádu pro odtok vody. Pokud je tato vrstva v pořádku a nepoškozená, lze ji rovněž ponechat. Od této úrovně pak již snadno změříme skutečný výškový rozdíl ke dveřím, který využijeme na novou skladbu.
Na spádovou vrstvu je vhodné provést pojistnou hydroizolaci. Může to být asfaltový pás nebo izolační fólie na bázi PVC. Na pojistnou izolaci přijde tepelná izolace. Tloušťka této vrstvy vychází z požadavků ČSN 73 0540-2 a budeme se jí věnovat dále. Na vrstvě tepelné izolace je provedena hlavní hydroizolační vrstva – například nějaký kvalitnější asfaltový modifikovaný pás nebo zase izolační fólie na bázi PVC, nyní již o větší tloušťce, např. 1,2 až 1,5 mm. Ve skladbách pochozích balkónů je pak doporučována drenážní vrstva. Ta je zpravidla tvořena nopovou PE folií a výšce nopů kolem 4 až 6 mm, která je položena na izolační pásy (ty ještě mohou být proti poškození ochráněny separační textilií). Obě hydroizolační vrstvy je potřeba odvodnit – zpravidla se děje okapnicí, která je vyvedena nad okapový žlab. Řešení těchto detailů je usnadněno dostupností typových řešení a profilů od specializovaných firem a výrobců pro materiály pro skladby balkónů a lodžií. Například balkónové systémy Schlüter, ale i další. V jejich technických podkladech lze pak nalézt i řadu příkladů dalších skladeb. Ve skladbě pak následuje horní betonová deska, zpravidla 5 cm armovaná Kari ocelovou sítí a protiskluzová mrazuvzdorná dlažba.
Pokud jde o tepelnou izolaci - návrh tloušťky tepelné izolace vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro střechu plochou je požadovaná hodnota U 0,24 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla 0,16 (W/m2.K). Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby, ty však v tomto případě již příliš nepřinesou, protože se jedná většinou o betony. Pokud bude použita tepelná izolace na bázi extrudovaného polyténu (XPS polystyrén doporučuji) o součiniteli teplené vodivosti λ kolem 0,029 W/m.K, bude potřebná tloušťka izolace 12 cm pro splnění minimálního požadavku a 18 cm pro doporučení na zateplení stropu mezi vytápěnou místností a venkovním prostorem. Dále je potřeba se zamyslet nad řešením případných tepelných mostů, to je však potřeba vidět situaci balkónu na místě.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Pospíšile, děkuji za Váš dotaz.