Dobrý večer,
rekonstruujeme 150 let starý dům. Automaticky jsme předpokládali, že bude potřeba hydroizolovat základy. Dvě firmy nám bez zamyšlení udělaly cenovou nabídku, dnes třetí firma po měření vlhkosti ve zdech, konstatovala, že hydroizolace není potřeba. Předešlé dvě firmy měření neprováděly. Prosíme, o další zkušený názor...
Základy jsou kamenné, hloubku základů zatím neznáme, dům je podsklepen z 1/4, ve sklepě se nachází studna. V domě je provedena hydroizolace (vykopání hlíny, struska, beton, ipa, polystyren, podlahové topení a opět beton). Kolem domu bylo provedeno srovnání terénu, tak abychom prozatím byli všude pod úrovní podlahy v domě.
Moc děkujeme, hezký večer.
Aneta a Marek
To je takový zajímavý dotaz, hydroizolovat základy... předpokládám, že se jedná o obkopání domu a provedení svislé izolace, základy jako takové se neizolují, vodorovná izolace zdiva (podřezání, nerezové plechy, injektáže) se zpravidla provádí v základové spáře nebo výš. Ze zkušenosti bych ať už svislé, vodorovné nebo obojí izolace vždy doporučil, ale pokud jsou již hotové hydroizolace podlah a zdivo je suché, není vpodstatě důvod, proč by mělo později vlhnout. Často se stává že relativně suché zdivo zvlhne po zaizolování podlah.
S pozdravem
Daniel Homoláč
Váženi, předpokládám, že dotaz se týká v podstatě vlhkostní izolace stěn.
K dané otázce v dotazu.
Zabývám se posledních 20 let vzduchovou, vlhkostní izolací staveb vedenou s označením technologie pod obchodním názvem „air izolace“. Realizovaných je více než 2000 adaptací s velikostí od malých staveb až po zámecké budovy a kostely. Rozhodující je nutnost poznání dané situace a pochopení pravidel, působení přírodních vlivů na stavbu a její materiály. Na realizované stavby provedené řadou firem nemáme v evidenci jedinou reklamaci na špatnou funkčnost systému. Technologie se používala před více ne 2000 lety v „Římském“ stavitelství, při tehdejších materiálových možnostech. Tehdejší stavitelé žili více s přírodou a lépe chápali působení přírodních vlivů.
Když vidím rozpadávající omítky na stěně, nemusím již nic měřit. Vidím již konec, t.j vysychací plochu pro vodu-vlhkost, která vzlíná stěnou až do vytvoření rovnováhy v tomto procesu.
Když v takovém případě sokl stěny opatřím nepropustným nátěrem, obkladem a podobně, vytlačím vlhkost do větší výšky, do nově vytvořené, nové rovnováhy, nově umístěné vysychací plochy.
Opačně, když vytvořím možnost vysychání stěny v podzemní části, vlhkost z nadzemní části stěny se odstěhuje do podzemí k základové spáře, se všemi kladnými důsledky.
Základy z pevného kamene ( ne z pórovitého kamene) naši naši předkové používali právě pro snížení proudění vlhkosti do výších rovin.
V dotazu zmíněná, provedená hydroizolace domu prakticky zablokovala přirozené vysychání v celé ploše domu, které dříve umožňovaly prkenné podlahy. Vlhkost se z této plochy tlačí přirozeným způsobem do stěn se všemi méně příjemnými dopady. Vypadá to, že ve zmíněné situaci si lze pomoci jen odvětráním vlhkosti u vnějších stěn pod úrovní terénu.
Studna v předmětném domě stahuje vodu a jistě velmi dobře sloužila obyvatelům domu hlavně v zimních měsících na horách. Žil jsem v takovém domě na Šumavě, v zimě zapadlém v hlubokém sněhu.
Závěrem, i když nerad, tak musím konstatovat:
Příliš často se opájíme „vědeckými poznatky“. Vždy platilo, že rozumný člověk řeší věci jednoduše na principu věci. V řešení rozhodují fakta, ne názory. Narůstající množství poznatků vede k potřebě na jakémkoliv díle bezvadně spolupracovat. V bydlení rodin to znamená přechod nejen na domy pasivní, raději však na energeticky aktivní. Problémem však je, že uvedená cesta likviduje postupně státní monopol. Vzniká tak problém vládě jak zaplatit rozrůstající se státní aparát a jeho apetit.
Ani výsledek 58 světových rekordů na letadlech bez motoru v projektu ICADA, přes osobní záštitu premiérů Zemana, Nečase, Fica a tehdejšího ministra financí Sobotky na vývojové cestě k výrobě levné energie u „Občana“ lze realizovat jen pod taktovkou „Státního aparátu“. Jinak se lze dočkat soudních tahanic, jako autor, realizátor projektu Vladislav Zejda, který v obhajobě uspěl až u Nejvyššího soudu v Olomouci.
Info viz https://www.aeronoviny.cz
Suchý dům s velmi nízkými provozními náklady, je z mého pohledu cestou k nezávislé, svobodné a šťastné rodině.
V Brně 19.9.2019
Přeji hodně úspěchů při překonávání jednotlivých vývojových překážek.
Buček Jan, ing.