Dotaz: Mám zcela specifickou situaci. Koupili jsme dům a až posléze jsme zjistili, že je to dřevostavba.. Základem je konstrukce z trámů, na nich je zvenku dřevěný obklad cca 3cm tlustý, zevnitř heraklit. Původní majitel do heraklitu udělal díry a těma nacpal mezi dřevo a heraklit vatu, zevnitř ještě přidal 5 cm polystyren. V zimě nám vevnitř vnziká průvan přes zásuvky - venkovní dřevo je staré a jsou mezi nima spáry. Chci to zateplit. Dodat vatu tam, kde to ošidili, tzn. sundat současný obklad, doplnit vatu, nabouchat ho zpět, nastříkat Bochemitem a nahoru dát ještě dřevěný rošt, mezi něho další vatu a vrchní obložení opět dřevěné v původním stylu. A teď ten dotaz: můžu tam někam dát nějakou folii, aby dovnitř nefoukalo? jaká má být tloušťka té vaty venku, aby to už stačilo?? Je můj nápad se skladbou stěn reálný? Dům k vidění na www.nemcovi.cz. Díky za odpověď.
Podle obrázků na Vašich webových stránkách se zdá, že dům je již opraven. Konstrukce se mi jevila smíšená, někde snad hrázděná nebo srubová. Při opravě jste ponechávali jen původní dřevěnou konstrukci, opláštění se provádělo nové.
Předpokládám, že nyní se bude postupovat dle popisu záměru ve Vašem dotazu obdobně. A je to i doporučený postup - tedy demontovat jak vnější prkenný obklad, tak i vnitřní heraklit s polystyrénovým obložením. Odhalená nosná dřevěná konstrukce bude opravena a sanována – narušené prvky vyměněny nebo části nastaveny, ponechávané očištěny a chemicky ošetřeny.
Pokud jde o tloušťku tepelné izolace, ta je dána požadavky současné platné ČSN 73 0540-2 – Tepelně technické vlastnosti budov. Tato norma stanovuje základní tepelně technické charakteristiky pro obvodové konstrukce vytápěných budov. Jedná se především o součinitel prostupu tepla U (obdoba dřívější veličiny tepelný odpor) – zde je stanovena hodnota požadovaná a doporučená. Požadovaná je pro obvodový plášť lehké dřevostavby 0,30 a doporučená 0,20, jednotkou je W/m2.K (u součinitele U platí – čím menší, tím lepší). Pokud by jste chtěli dosáhnout těch lepších, tedy doporučených hodnot, tloušťka izolací na bázi minerální nebo kamenné vlny by byla v rozmezí 25 až 30 cm. Ale u nízkoenergetických a pasivních domů se používá až 45 cm izolací ve stěně dřevostaveb, není potřeba se bát větších vrstev.
To znamená že současná konstrukce bude mít cca 14 cm, další rošt, nejlépe křížový (omezení tepelných mostů), by měl vytvořit prostor pro cca dalších 12 až 16 cm pro izolaci.
Vzduchotěsná folie, která by zároveň plnila i funkci parozábrany se vkládá vždy na vnitřní líc konstrukce, to znamená pod sádrokartonový obklad stěn. Povedení folie je náročné na utěsnění prostupů (zmíněné zásuvky apod.), ale i na řešení spojů. Proto se tato vrstva v poslední době spíše provádí z OSB desek na pero a drážku spojovaných tmelem a přelepením spojů páskou. Směrem k exteriéru by měl klesat difúzní odpor zabudovaných vrstev, takže zde se již nesmí objevit žádná paronepropustná fólie (PE folie, Al folie apod). Aby zvenčí do tepelné izolace mezerami v dřevěném obkladu nezafoukávalo, používají se zde buď speciální závětrné fólie, ovšem o vysoké paropropustnosti, aby se z konstrukce odváděla vlhkost ven. Variantou jsou měkké MDF desky, které mají dobrou propustnost pro vodní páry. Vzorové skladby a materiály lze například najít v sortimentu MTA, s.r.o. a to například včetně přírodních tepelných izolací na bázi dřevité vlny, které mají srovnatelný tepelný odpor jako běžné izolace, ale jejich výhodou je lepší odolnost na vlhkost v důsledku buněčné struktury.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Němcová, děkuji za Váš dotaz.