Dotaz:
Chtěl bych na chalupě provést výměnu podlahy. Pokud zvolím větranou podlahu ( asi to bude nutné ), chtěl bych izolovat sítí armovaným polystyrenbetonem s IZOBALLEM tlouškou 15 cm o objemové hmotnosti 800 kg/m3, souč. 0,2 W/mK-1 a na tento polystytenbeton asfaltovou lepenku nebo tekutou lepenku. Je nutné provádět ještě další vrstvu betonem, nebo můžu už na izolaci položit nosné trámky pod prkna.
Stěny jsou částačně kamenné a cihlové slepené blátem a popelem, nelze do nich téměř zasáhnout. Jakou doporučujete vnitřní omítku ? Šlo by do nějaké výše idizolovat stěny a obložit je sádrokartonem s tepelnou izolací ? Děkuji
Odvlhčení spodní stavby domu nebo staré chalupy je poměrně náročná činnost z hlediska zásahů do stěn a podlah. Rozsah sanačních opatření by měl navrhnout specialista se zkušenostmi. Je nutno vyjít ze stavebně technického průzkumu, změření vlhkostí, zjištění vlastností podloží, materiálu stěny apod.
Odvlhčení lze provést jednak zevnitř – vytvořením provětrávané podlahy. Znamená to podél vlhké zdi odstranit podlahu a provést větranou vrstvu. Většinou se navrhuje rekonstrukce celé podlahy v ploše.
Spodní provětrávaná vrstva může být provedena několika způsoby:
- násyp hrubým štěrkem frakce 32-63 mm tl 20 cm a podél stěn uložit flexibilní děrované porubí z PVC o profilu 8 až 10 cm, které má ve stěnách přívodní mřížky vzduchu a je zaústěné do svislého stoupacího potrubí (lze využít volný komínový průduch) pro zajištění tahu
- vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz)
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené mezery v soklové části a jeho odvodem nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Nad dutinou musí být v podlaze tepelná izolace – doporučuje se 12 cm, aby byla splněna kritéria současné platné ČSN 73 0540-2. Ta stanovuje pro podlahu na terénu minimálně součinitel prostupu tepla U 0,6, doporučení 0,4 W/m2.K. V daném případě však dochází k proudění chladného vzduchu pod podlahu a měl by se uplatnit požadavek na obvodovou stěnu, ten je 0,38 a doporučení 0,25 W/m2.K. 15 cm polystyrénbetonu Vámi uvedených parametrů znamená součinitel U cca 1,3 W/m2.K, což je asi polovina požadavku pro normální podlahu. Proto doporučuji spíše vložit tepelnou izolaci typu polystyrén o součiniteli tepelné vodivosti kolem 0,043 až 0,035 (desky XPS).
Tepelnou izolaci je možno vložit i mezi podlahové trámky, pod prkna. Zde by bylo lépe použít paropropustné materiály na bázi kamenné vlny. Zda položit trámky rovnou na polystyrenbeton je závislé na pevnosti betonu v tlaku a odolnost proti otlačení. Je riziko, že při větším namáhání podlahy by se mohl lehčený beton drolit.
Odvlhčení lze provést i zvenčí - jedná se opět o zajištění odvlhčení vlhké zdi pomocí provětrání pod terénem:
- vytvoření větrané dutiny pomocí přizdívky (vzduchový kanál), což je nákladnější řešení (základ, zakrytí, izolace). Zajištění přívodu a odvodu vzduchu je pak obdobné jako druhý popis dále.
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. IPT desky jsou přiloženy svisle na upravený povrch o zdiva – vyrovnávací omítka z lehké vápenné malty. Tím je vytvořena v celé ploše zdi svislá dutina o šířce cca 60 mm. Systém se vyrábí jako celek s doplňky.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené vzduchové mezery v soklu nadzemní části zdiva, kde se osadí přívodní mřížka vzduchu. Důležitý je pak jeho odvod, nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Možno využít zaústění do komínu, nebo se odvětrávací otvor umístí výše na fasádě, aby bylo vytvořeno potřebné převýšení. Mřížky a plochá potrubí pro zasekání do zdi jsou součástí systému, stejně jako různé ukončující profily.
Vzduchová dutina sama o sobě nestačí, je nutno odborně posoudit všechny příčiny vlhkosti a opatření rozšířit. Například se může do podzákladí stahovat dešťová voda, která se může držet i v nefunkční stávající jímce.
Výkop se zpravidla zasypává hrubým čistým štěrkem frakce 32-63 mm. Dno výkopu se utěsňuje (beton s izolačním pásem ve spádu od zdi směrem k drenáži) a jáma se odvodňuje drenáží. K oddělení štěrkové vrstvy od zeminy je nutno důsledně vložit geotextilii. Na terénu je nutný spádovaný okapový chodník.
Na dobře odvlhčenou zeď lze pak použít vnitřní přizdívku a mezi ní a zeď vložit i tepelnou izolaci, jak popisujete. Bez předchozího snížení vlhkosti zdiva je nebezpečí, že plíseň se projeví i na přizdívce, nebo bude docházet ke hromadění vlhkosti mezi přizdívkou a kamennou zdí. Vodotěsné izolace stěn se ve starších kamenných objektech neosvědčují.
Zateplení zevnitř vždy přináší nebezpečí kondenzace v konstrukci stěny a proto je příliš nedoporučuji, stejně jako použití sádrokartonu. Vhodná by snad byla sanační omítka v interiéru. V některých případech aplikace sanačních omítek dlouhodobě snížila vlhkost stěn, předpoklad je, aby současná vlhkost zdiva nebyla vyšší 8%. Orientační změření lze provést elektronickým vlhkoměrem. Měl by se však provést rovněž rozbor na salinitu. Výrobci sanačních omítek v tomto smyslu poskytují s dodávkou materiálu i zdarma technickou pomoc. Nové štuky a nátěry by měly pak být výhradně vápenné a především nepoužívat hlinkové malby.
Vnější zateplení objektu je pak vhodné formou odvětrávané fasády, kdy se používá paropropustná izolace z kamenné vlny a odsazený fasádní obklad (třeba na bázi dřeva). Tím se mění výrazně vzhled chalupy, snad je pak lépe dobře zateplit podlahy a stropy a stěny ponechat bez zateplení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Řeháku,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.