Dotaz: Dobrý den. Mám RD s plochou střechou (plech podbitý deskami. Strop v horním patře je klasický trámový strop. Jednotlivé trámy jsou v osových vzdálenostech cca 80, zespodu v části budovy ještě podbíjení prkny s omítkou na rákos a shora prkenný záklop, dutina mezi trámy foukanná izolace cca 20 cm klimatizer , v části budovy sádrokarton, parozábrana, 5cm souvislá izolace z minerální vaty, 15 cm minerální vata jen mezi trámy. Na horním záklopu z desek je použita jsou na maltové mazanině cihlové půdovky, na tom bylo cca 15 cm škváry, kterou jsem již odstranil. Hodlám ještě v tomto půdním prostoru namísto škváry položit desky z minerální vaty (roli tam vikýřem nedostanu) - je lepší Orsil Orsik nebo Rockwool? Tloušťka 16 cm? Mám odstranit i stávající cihlové půdovky a položit nové tepelné desky na dřevěné desky? Bojím se, že jelikož budou půdovky mezi izolacemi, bude u nich rosný bod, navíc asi zbytečně zatěžují strop. Jediné jejich plus snad protipožární ochrana? Budoucí půda nebude pochozí, jen tam provedu doporučený deskový most. Nenastěhují se do tepelných desek hlodavci, hmyz (známý mi doporučil horní překrytí desek z min. vaty terpapírem, ale všiml jsem si na těchto stránkách, že je to špatně) Děkuji
Z Vašeho popisu vyplývá, že snad část domu má plochou střechu a část půdu.
K opatření na půdě – stávající strop má již v prostoru nad SDK 5 cm a mezi trámy dalších 15 cm izolace. Je pravda, že vrstva půdovek na maltovém loži může působit jako jistá parozábrana a hlavně se nachází již v chladnější zóně skladby stropu. Nicméně v původním řešení byla nad ní ještě škvára. Pokud se problémy s kondenzací neobjevily dosud, je nepravděpodobné, že po položení nové izolace, která bude dobře paropropustná a bude i lépe izolovat než škvára, by se situace zhoršila. Větší vrstvou kvalitnější izolace totiž dojde ke zvýšení teploty v konstrukci stropu, tedy i ve vrstvě půdovek. Kromě toho zmiňuje, že pod SDK je parozábrana, pokud je dobře provedena, zvyšuje bezpečnost konstrukce. Případná kondenzace by se jistě dala spočítat, ovšem poměrně přesný výpočet je velmi ovlivněn nejistými hodnotami fyzikálních veličin, které by se dosazovaly, především difúzní vlastnosti vrstev.
Kondenzací jsou ohroženy především dřevěné prvky konstrukce. Největší rizika jsou zde především v uložení zhlaví dřevěných stropních trámů. Pokud dřevo nemá možnost dostatečně větrat, hrozí mu biotické napadení. K nedostatečnému provětrání negativně přispívá obložení zhlaví nasákavou izolací na bázi minerální vlny. K prochládání konstrukce zde přispívá tepelný most v uložení trámů. Bylo by tedy vhodné tento stav ověřit alespoň několika sondami. Při dobrém stavu by bylo možno půdovky ponechat, přispívají k určité akumulaci tepla a mají i požární význam. Pokud jde o tloušťku izolace položené na půdovky, doporučuji 2 x 10 cm v deskách z kamenné vlny a shora již pro jistotu rozhodně žádné folie ani térový papír raději nadávat.
Pokud je na části domu rovná střecha z dřevěných trámů a s Klimatizerem pouze mezi, bylo by vhodné doplnit skladbu a souvislou vrstvu izolace, alespoň v tl. 10 cm, lépe i více. V místě trámů jsou totiž liniové tepelné mosty. Pokud by v této skladbě docházelo ke kondenzacím, je zde výhoda v odlišných fyzikálních vlastnostech buničité izolace, která je schopna část vlhkosti díky své struktuře lépe absorbovat. V každém případě pouze 20 cm izolace s vlivem trámů již ne zcela vyhovuje jak normě, tak i z hlediska úspor při vytápění domu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Dýčko, děkuji za Váš dotaz.