Dotaz: Dobrý den.Měla bych dotaz ohledně izolace řadového domu postaven v roce 1980 .Mám sklep pod úrovmí terénu ve sklepě mi opadává omítka.A oběvují se bílé fleky.Zedˇ je stavěná z cihel a prolévaná betonem.Podlaha je betonová.Nevím jaká je tam izolace.Za zdí z venku je betonové schodiště.Základy baráku jsou na zvětralé skále.Prosím o radu jak to opravit ,aby omítka držela a nebylo tam vlhko.Děkuji :
Aby bylo provedeno účinné opatření proti popisovaným vadám, je nutno zjistit příčinu problému a tu vyřešit.
Bezpochyby se jedná o závadu hydroizolace podsklepené části domu, která je provedena nedostatečně, nebo již došlo v důsledku snížení její životnosti k lokálnímu narušení. Vysoká vlhkost zdiva sklepa způsobuje jednak odpadávání omítky, bílé fleky jsou krystaly solí, které jsou s vlhkostí transportovány k povrchu a do omítky, kterou narušují. V daném případě je obtížné doporučit vhodné řešení bez vyhodnocení na místě. Doporučuji proto přizvat ke konzultaci a prohlídku na místě specialistu na odvlhčování staveb. Sanace vlhkého zdiva je jak po stránce návrhu, tak vlastního praktického provedení poměrně náročná záležitost. Proto je nutno začít stavebně technickým průzkumem. Je nutno ověřit a posoudit, jakými všemi zdroji vlhkosti je zdivo namáháno. Vlhkost zdiva je významně ovlivněna okolním terénem a jeho odvodněním, kolísáním hladiny spodní vody, geofyzikálními vlastnostmi podloží apod. Je nutno ověřit, zdali nejsou závady na kanalizaci (splaškové i dešťové), jak je odvedena dešťová voda apod. Důležitým podkladem pro návrh sanačních opatření je pak odběr vzorků zdiva pro laboratorní určení vlhkosti a salinity. Pak bude možno udělat kvalifikovaný návrh odvlhčení.
V zásadě rozlišujeme dvě metody odvlhčování spodní stavby – buď vložení dodatečných izolací proti vlhkosti (bariérová metoda) nebo provedení systému odvětrání podlah a stěn. Většinou se oba způsoby kombinují s aplikací sanačních omítek, případně dalšími opatřeními. Nejspolehlivějším způsobem je provedení dodatečné hydroizolace zdiva, například podříznutím. To je poměrně nákladná záležitost a u suterénu domů to znamená provést z vnější strany výkop až k podlaze sklepa. Ten se ale v případě nutnosti obnovení svislé hydroizolace bude muset provést tak jako tak.
Pro přerušení vzlínání zespodu se používají také injektáží metody, kdy se zdivo napouští speciálním roztokem, který se aplikuje do předvrtaných otvorů buď tlakově nebo beztlakově. Materiály na bázi roztoků vodního skla nebo silikonátů změní kapilární vlastnosti zdiva a přeruší vzlínání nebo vedení vlhkosti. Spolehlivost této metody je poměrně vysoká, ale nelze ji zřejmě považovat za stoprocentní. V podstatě jde o to, do jaké míry se podaří v injektované zóně ošetřit (a přerušit) cesty kapilárního vzlínání. Vždy se musí kombinovat s dalšími opatřeními. Návrh je nutno řešit komplexně – vždy je zapotřebí použít řádně certifikovaný výrobek a u výrobce zjistit reference. Doporučuji tedy obrátit se na firmy, které se tímto dlouhodobě zabývají. Dodavatelé chemie pro injektáže jsou například Remmers, Betosan a další.
Předpokládám pak nutnost provedení nové svislé izolace, nebo odvětrávané vrstvy. Používají se nopové PE fólie. Ty vytváří vzduchoizolační vrstvu a umožňují odvětrání zdiva základu. Aby za fólii nezatékalo a prostor větral, vkládá se nad ní lišta tvaru „Z“ (plastová nebo z nerezivějící oceli), sokl se opatřuje do výšky cca 30 cm izolační stěrkou. Výška nopu by měla být alespoň 8 mm, doporučuji i víc. Spodek výkopu je nutno odvodnit drenáží, zasypat štěrkem, provést okapový chodník a zkrátka zajistit, aby se zde nedržela voda.
Dočasným řešením může být provedení sanační omítky. Ta se doporučuje do výšky alespoň 100 cm nad vlhkostní mapu. Technickou pomoc nabízejí dodavatelé sanačních omítek a systémů (Baumit, Terranova, Schwenk). U dodavatelů těchto materiálů lze zajistit rovněž průzkum s laboratorním rozborem a návrh sanačních omítek.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Janáčková, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.