Dotaz:
Dobrý den,
potřebovala bych poradit v jaké skladbě zaizolovat strop mezi obytným prostorem a neobytnou půdou. jedná se o rodinný domek cca 100 let starý, kde provádím celkovou rekonstrukcí stropů kvůli napadení dřevokaznými houbami. Strop byl posazen na trámech, které jsou z obytné místnosti pohledové (tak jsou již usazeny i nové trámy.
Mám v úmyslu zvrchu na trámy položit palubky , dále udělat rošt z trámků , vložit izolaci Orsil a protože potřebuji aby vrchní deska na půdě byla pochozí koupila jsem OSB desky. Jenže při pročítání různých rad na internetu, to je asi chyba. Prosím tedy o radu, jak uspořádat složení tropu tak aby jednak neutíkalo teplo z obytné místnosti a současně byla půda použitelná. Nerada bych opakovala chybu, kterou jsem udělali pcca před 20 lety a v důsledku špatného složení izolačních vrstev a následného vlhka došlo k napadení dřeva.
Děkuji
S pozdravem a přáním hezkého dne .
D.Ciglerová
Bylo by zajímavé vědět, jaká byla původní skladba, která způsobila defekty a biotické napadení.
Bezpochyby byla příčinou vlhkost, která kondenzovala ve skladbě stropu. Vodní páry obsažené ve vzduchu vytápěné místnosti totiž prostupují konstrukcí stropu do chladného prostoru půdy. V konstrukci stropu klesá teplota a pokud páry v chladné části (nad tepelnou izolací) narazí na paronepropustnou vrstvu, tak kondenzují. Množství vody může být opravdu velké, vlhké dřevo pak rychle degraduje plísní a houbou. A toto by bezpochyby nastalo ve skladbě, kterou jste právě popsala.
Uzavření skladby stropu s tepelnou izolací shora OSB deskami je závažnou chybou. OSB desky mají totiž poměrně velký difúzní odpor, prakticky by zde působily jako parozábrana a vše by dopadlo stejně špatně jako původní řešení.
Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce na její vnitřní (tady spodní) líc. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Pokud již máte koupené OSB desky, lze je jako vrstvu zvyšující parotěsnost rovněž použít.
Skladby by tedy měla zespodu vypadat takto: podhled z palubek na trámy, na palubky je možno položit OSB desky, zatmelit spoje a přelepit je těsnící páskou. Toto by při kvalitním provedení již jako parozábrana mohlo i postačit, ale pokud nemají desky spoje na pero a drážku, nebude to úplně dokonalé, takže nyní bych doporučil položit parotěsnou fólii, kvalitně provést a utěsnit dobře po obvodu. Pak tepelnou izolaci (z minerální vlny) – možno do roštu z latí, nejlépe křížového pro omezení tepelných mostů a jako pochozí vrstvu pouze prkna na sraz, aby mezerami mohla izolace odvětrávat.
Návrh tloušťky tepelné izolace by měl vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K).
Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby stropu, tedy prkna záklopu a podbíjení, vrstva zásypu nebo vzduchová mezera. Pro splnění hodnot dle současné platné normy lze orientačně počítat (s uvažováním vlivu dřevěného roštu, který to zhorší) s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 16 cm pro dosažení požadované hodnoty dle ČSN ale spíše 22 – 24 cm pro doporučenou hodnotu (do dvojitého roštu tedy 2x12 cm. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Ursa, Orsil, Rockwool). Vhodné nejsou materiály s vyšším difuzním odporem (polystyren). Skladba se již nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by dojít ke kondenzaci v izolaci – těm vodním parám z interiéru, které přece jen projdou stropem (parozábrana nebývá v praxi stoprocentní), je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit též větrání půdy. Následně je pak možno tuto izolaci, obzvláště pokud bude z desek minerální vlny, z podlahy zvednout a použít na zateplení mezi krokve, kdyby došlo k realizaci půdní vestavby.
Jako izolaci lze použít i přírodní materiály (dřevitá vlna) nebo na bázi buničiny (Climatizer) – zde doporučuji skladbu konzultovat s techniky výrobců těchto matriálů.
Dobrý den paní Ciglerová.
Děkuji za Váš dotaz.