Dotaz: Dobrý den.Měl bych prosím dotaz ohledně izolace zdí domu.Bydlím krátce v domku po rodičích který nemá izolaci proti vlhkosti.Dům je přízemní na rovině. Vlhkost mi sahá do výše asi 40 cm u obvodových i vnitřních zdí. Vnější zdi jsou široké 75cm a vnitřní 20 a 60 cm. Vzhledem ke stáří domu-asi 100 let, bude zdivo asi směsné. Podřezávat pilou to asi nepůjde a diamantové lano je příliž drahé. Slyšel jsem o chemické injektáži. Rád bych znal Váš názor. Je prosím izolace injektáží stejně dobře účinná jako mechanická zábrana při podřezání? Při volbě musím brát v úvahu cenu, technickou možnost realizace a také, že tam musím bydlet. Betonové podlahy bych chtěl zachovat. Zároveň chci na jaře odkopat základy podél obvodových zdí a přiložit na ně IPU a znovu zahrnout.Četl jsem, že injektáž lze udělat svépomoci podle návodu. Je prosím Vás tato metoda v porovnání s ostatnimi metodami stoprocentně účinná i bez izolace podlah? Nerad bych toto řešil znovu za pár let. Mohl byste mi prosím poradit kterou chemikálii je nejlépe použít? Opět myslím poměr cena a kvalita. Děkuji Vám za Vaši radu i názor odborníka.
Rekonstrukce a sanace vlhkého zdiva je jak po stránce projektového návrhu, tak vlastního praktického provedení poměrně náročná záležitost. Aby výsledek odpovídal očekávání, neobejdete se bez spolupráce se specialistou v oboru sanace a odvlhčování.
Uvádíte viditelnou vlhkost stěn do 40 cm nad podlahou, velmi pravděpodobně je jednou z hlavních příčin vzlínání zemní vlhkosti do konstrukce bez hydroizolací. Přesto je nutno začít stavebně technickým průzkumem. Je nutno ověřit a posoudit, jakými všemi zdroji vlhkosti je zdivo namáháno. Vlhkost zdiva je významně ovlivněna okolním terénem a jeho odvodněním, kolísáním hladiny spodní vody, geofyzikálními vlastnostmi podloží apod. Je nutno ověřit, zdali nejsou závady na kanalizaci (splaškové i dešťové), jak je odvedena dešťová voda, těsnost septiku apod. Rovněž se vyplatí udělat sondy pro ověření založení z důvodu plánované úpravy na vnější straně základů. Důležitým podkladem pro návrh sanačních opatření je odběr vzorků zdiva pro laboratorní určení vlhkosti a salinity. Pak bude možno udělat kvalifikovaný návrh odvlhčení.
V zásadě rozlišujeme dvě metody odvlhčování spodní stavby – buď vložení dodatečných izolací proti vlhkosti (bariérová metoda) nebo provedení systému odvětrání podlah a stěn. Většinou se oba způsoby kombinují s aplikací sanačních omítek, případně dalšími opatřeními. Nejspolehlivějším způsobem je provedení dodatečné hydroizolace zdiva. To je poměrně nákladná záležitost, ale u domů vyzděných z cihel je poměrně dobře aplikovatelná metoda dodatečné izolace pomocí do spáry zarážených nerezových plechů. U smíšeného zdiva ovšem použít nejde a nezbývá, pokud tedy vynecháme drahé metody diamantového lana nebo postupné přezdívání a vkládání izolace, než využít metody jiné.
Z těch, kde se vytváří ve zdivu izolační vrstva jsou nejznámější injektáží metody, kdy se zdivo napouští speciálním roztokem, který se aplikuje do předvrtaných otvorů buď tlakově nebo beztlakově. Roztoky na bázi roztoků vodního skla nebo silikonátů změní kapilární vlastnosti zdiva a přeruší vzlínání. Spolehlivost této metody je poměrně vysoká, ale nelze ji zřejmě považovat za stoprocentní. V podstatě jde o to, do jaké míry se podaří v injektované zóně ošetřit (a přerušit) cesty kapilárního vzlínání. Vždy se musí kombinovat s dalšími opatřeními. Návrh je nutno řešit komplexně. Na otázku jakou použít chemikálii – vždy je zapotřebí použít řádně certifikovaný výrobek a u výrobce zjistit reference. Doporučuji tedy obrátit se na firmy, které se tímto dlouhodobě zabývají. Dodavatelé chemie pro injektáže jsou například Remmers, Betosan a další. Součástí jejich dodávky je zpravidla průzkum a technický návrh. Je velmi obtížné hodnotit poměr ceny a kvality. Levné výrobky neznámých dodavatelů nedoporučuji, ve výsledku by to mohl být drahý experiment. Injektáž lze provést svépomocně, je však potřeba mít od výrobce stanovený přesný technologický postup, ten dodržet, včetně dalších doplňujících opatření. Zajímavá pro svépomoc je například metoda Freezteq.
Odvlhčení touto metodou zahrnuje kromě vlastní injektáže aplikaci nopových fólií na vnější stranu základu a vnitřní sokl, ošetření soklové části izolační stěrkou, olištování a úpravu detailu a především provedení sanační omítky. Ta se doporučuje do výšky alespoň 100 cm nad vlhkostní mapu. Technickou pomoc nabízejí rovněž dodavatelé sanačních omítek a systémů (Baumit, Terranova, Schwenk). U dodavatelů těchto materiálů lze průzkum s laboratorním rozborem a návrh sanačních omítek získat za výrazně nižší než ceny, než když se obrátíte přímo na laboratoř.
Konkrétně k Vašemu záměru – z vnější strany základ neobkládejte asfaltovým pásem. Zde je nutno použít nopovou PE fólii. Ta vytváří vzduchoizolační vrstvu a umožňuje odvětrání zdiva základu. Aby za fólii nezatékalo a prostor větral, vkládá se nad ní lišta tvaru „Z“ (plastová nebo z nerezivějící oceli), sokl se opatřuje do výšky cca 30 cm izolační stěrkou, nad je pak sanační omítka. Výška nopu by měla být alespoň 8 mm, doporučuji i víc. Spodek výkopu je nutno odvodnit drenáží, zasypat štěrkem, provést okapový chodník a zkrátka zajistit, aby se zde nedržela voda.
V interiéru lze asi prozatím betonové podlahy ponechat, uvidíte, jak se provedená opatření osvědčí. Odstranit je bude nutno (proříznout) patrně podél zdí, aby se zde mohla vložit opět nopová folie, separační vrstva (polystyrén) a začistit soklová část.
V případě potřeby náročnějšího stavebního zásahu není od věci, nechat si zpracovat na stavební práce projekt.
Dobrý den pane Machu, děkuji za Váš zajímavý dotaz.