Jak má být silná vrstva izolace, aby nebyla zima od podlahy?

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz.

Řekl bych, že hledáte řešení, které není zcela standardní. Otázkou je, zda požadavek až na tak dokonalou difúzní otevřenost obálkových konstrukcí je nutný, tedy konkrétně u podlahové konstrukce. Zde jsou očekávány spíše jiné vlastnosti a není divu, že se těžko něco na toto téma někde najde.

V nedávné době jsem v odpovědi na podlahu uváděl:

Provedení nové podlahy by mělo splnit v daném případě tři základní požadavky. Je to ochrana stavby před namáháním vlhkostí, ochrana před vnikáním radonu a tepelně technická kritéria, tedy tepelně izolační vlastnosti podlahy.

Existují technická řešení, která všechna výše uvedená kritéria splní. Konkrétní návrh by měl samozřejmě vycházet z posouzení stavu na místě.

Vlhkost a ochrana spodní stavby před ní:

Lze řešit provedením provětrávané spodní vrstvy pod novou podlahou. Nejčastěji jsou používány štěrkové podsypy a systém větracích trubek ve štěrku uložených. Je nutné použít hrubý čistý suchý štěrk bez příměsí frakce 32-63 mm, obvykle v tloušťce min. 20 cm. Větrací trubky jsou z flexibilního děrovaného PVC, doporučený profil 125 mm a jsou vedeny především podél stěn (snížení jejich vlhkosti), ale mohou být i v ploše. Systém má v soklu přiváděcí otvory vzduchu a odtahy do volných komínových průduchů (nebo potrubím nad střechu), aby se zajistilo tlakovým rozdílem neustálé přirozené proudění.

Účinnější je pak vytvoření celoplošné provětrávané vzduchové mezery. Jedná se o systém s tvarovkami IGLU nebo IPT deskou z HDPE. Oba jsou v zásadě rovnocenné, měl by se ale udělat odborný návrh (platí i pro variantu se štěrkem), který navrhne výšku dutiny, rozmístění vstupních otvorů přívodního vzduchu z exteriéru a rozmístění odtahů ať už do komínových průduchů využitelných pro tah, nebo jinak, tedy stanovení jednotlivých odvětrávaných sekcí.

Radon:

Pokud jde o ochranu proti účinkům ionizujícího půdního záření (radonu), způsob ochrany stavby je stanoven dle výsledků radonového průzkumu (doporučuji provést), tedy měření množství záření a zatřídění pozemku (nízký, střední a vysoký index). V případě vysokého radonového indexu je potřeba věnovat odpovídající péči návrhu protiradonových opatření. Pokud je podlahové vytápění, stanovuje norma provětrání podloží i pro střední index.

Opatření proti pronikání radonu z podloží jsou obvykle navrhována použitím radonové bariéry (asfaltové pásy s příslušnými vlastnostmi nebo PVC) a kombinované opatření zahrnuje odvětráním podloží. Provedení se řídí pokyny ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Nutno počítat s plynotěsnými spoji a prostupy a také plynotěsným provedením trub vedených nad střechu komínem nebo jinudy (přizdívka, ve stěně) pro převýšení zajištění tahu.

Podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je aktivní opatření (provětrání podloží) vyžadováno v kombinaci s izolací v těchto případech:

- pokud je zjištěn vysoký radonový index,

- pokud je pod stavbou drenážní vrstva o vysoké propustnosti,

- je-li součástí kontaktní konstrukce podlahové vytápění – Váš případ.

Dle naměřených hodnot radonového průzkumu specialista posoudí a navrhne vzduchotěsnou vrstvu. Záleží tedy na plynotěsnosti daného asfaltového pásu. Zde může vyjít potřeba položení pásů ve dvou vrstvách, nebo použití speciálního asfaltového pásu nebo fólie s příslušným atestem na radon a u Vás doplněním o další opatření – odvětrání podloží pod základovou deskou.

Z toho plyne, že návrhem provětrání pod podlahou dosáhneme splnění dvou požadavků.

K tepelné izolaci:

Skladba podlahy musí respektovat požadavky ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla. Zde jednoznačně doporučuji přihlédnout k tomu, že dutinou proudí chladný vzduch z exteriéru a návrh tepelných izolací tedy přizpůsobit požadavkům na ohraničující konstrukci s venkovním prostředím, tedy součinitel prostupu tepla U alespoň na úrovni 0,25 W/m.K, což odpovídá například 16 cm podlahového EPS. To by bylo v případě bez podlahového vytápění. S podlahovým topením potřebujeme daleko lepší tepelnou izolaci.

U vstupních otvorů přívodního vzduchu, kde jsou většinou 2 kolena a svislé vedení dolů k dutině je nutno zabezpečit vnitřní povrch zdi před kondenzací na chladném povrchu zateplením trubky, nebo jiným opatřením, které eliminuje tento tepelný most.

Konkrétně k izolaci – pokud bude provětrávaná dutina, doporučení je spíše k hodnotám U 0,20 (W/m2.K) a nižším. Tomu odpovídá tloušťka kolem 20 až 26 cm podlahových EPS, případně méně, pokud bude izolant s nižší hodnotou tepelné vodivosti, například některé XPS, izolační desky na bázi polyuretanových pěn apod. Jde tedy o jejich tepelnou vodivost.

Skladba tedy může vypadat (odspodu):

Podklad pod HDPE tvarovky vytvářejících dutinu (dle předpisu výrobce, obvykle vyrovnání jemným štěrkem) – dutina (12 až 16 cm) – beton se svařovanou sítí (tloušťka a výztuž dle předpisu výrobce) – penetrační nátěr a protiradonová bariéra (asfaltové pásy) – tepelná izolace (např. podlahový XPS 20 cm) – skladba podlahy.

Vyhodnocení:

- Je zřejmé, že ponechání difúzně otevřené skladby vůbec nejde dohromady s ochranou proti radonu!

- Difúzně otevřenou konstrukcí by měla být především střecha. Pokud by se zateplovaly stěny, tak zateplovací systém.

- Vlhkost pod tvarovkami Iglu odchází větracími otvory. Převýšení 2 m je docela dobré, ale záleží ještě na rozmístění a způsobu vedení trubek.

- Provedení Iglu doporučuji podle technického předpisu jejich výrobce.

- Prkennou podlahu na polštáře lze udělat do násypu (liapor apod.), který bude nad tepelnou izolací z XPS.

- Lze použít i jiné izolace než XPS, desky z pěnového skla budou jistě mnohem dražší. Pěnové sklo sypané má jiné použití.

- Dlažbu lze položit do vápenného lože, ale pokud je pod tím stlačitelná izolace (EPS apod.) pak nutná betonová deska.


S pozdravem


Ing. Jiří Veselý

poradce ECČB