Dobrý den, udělal jsem dřevěný strop. Zateplení včetně parotěsné izolace. Problém je v tom že parotěsná izolace je pouze mezi trámy na palubkách. Palubky jsou zespoda trámoví A polovina trámů jde vidět. Zvrchu je na palubkách položená parotěsná fólie a vata. Nyní v zimním období dochází ke kondenzaci vodních par, profukovani teplého vzduchu do nezatepleného podkroví. Mám v plánu rozdělat strop. Vybrat skelnou vatu a parotěsnou folii. Dát novou fólii po celé ploše ne jen mezi trámy. A na to opět vatu bude fungovat když skladbu provedu následovně? Na trámy hobrové desky, tím bude docílena rovná plocha žádné ohyby. Na hobrové desky položit a ve spojích lepit parotěsnou fólii. A na fólii poté položit skelnou vatu. Následně položit rošt a na rošt obyčejná prkna aby půda byla pochozí. Nebude se vlhkost srážet v hobrových deskách.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Při provedení skladby je nutné dbát na to, aby difúzní odpor jednotlivých vrstev ukládaných do konstrukce stropu směrem nahoru klesal. Parotěsnící vrstvu, resp. parozábranu umístit co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, tedy zespodu stropu a tepelnou izolaci vždy až nad parozábranu.
Ve Vašem případě po demontáži stávající minerální vaty, případně i parotěsné izolace, která leží na palubkách, bude konstrukce vypadat takto:
Zůstanou stropní trámy, mezi nimi jsou palubkové obklady, které jsou, jak uvádíte cca v polovině výšky profilu trámu. Osazené tedy nejspíše na nějaké boční lišty trámů.
Obecně platí, že při návrhu dřevěné stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Zde by to bylo především na povrchu dřevěných prvků v místě tepelných vazeb (mostů), kde je lokálně snížená teplota v konstrukci a to se může projevit kondenzací na dřevě (obvykle dochází jen při nejnepříznivějších okrajových podmínkách a teplotách). Kondenzace se může ověřit výpočtem dle příslušných norem. Provádění výpočtů, byť jsou na to programy, je poměrně náročné (modelace detailu zabere čas). Proto by se měla věnovat pozornost odpovídajícímu provedení, především parozábrany, která zamezí průchodu vodní páry do konstrukce a podstřeší. Dřevěná konstrukce trvale zakrytá ve skladbě by měla určitě být preventivně chráněna proti biotickému napadení chemickým ošetřením.
Ve Vašem případě v navrhovaném stavu budou nosné stropní trámy pod parozábranou, tedy v oblasti, kde ke kondenzacím nebude docházet a preventivní ošetření by mělo být provedeno hlavně v uložení trámů do kapes zdiva.
Konkrétně:
Rovná plocha pro položení parozábrany bude vytvořena deskami, které budou položeny shora na vrchní plochu trámů. Celá skladba se tedy odehraje nad trámy. Poznámka k deskám – desky typu hobra nejsou desky konstrukční, nevytváří nosnou konstrukci nad trámy. Zde bude vhodnější osadit například OSB desky, které vyhoví na nosnou funkci. Hobra se používá ve skladbách podlah a stropů v jiné funkci. OSB deska má poměrně vysoký difúzní odpor a ve skladbě bude spolupůsobit s parozábranou, pokud spoje desek budou těsněné.
Na desky bude umístěna parozábrana, tedy fólie s vysokým difúzním odporem. Bude mít parotěsně přelepené spoje. Důležitou roli hraje kvalita fólie. V daném případě skladby bych raději předepsal difúzní tloušťku SD alespoň 150, tedy kvalitní parozábranu s Al vložkou. V kombinaci s OSB deskou by možná stačila i nižší hodnota SD , ale to by se muselo ověřit výše zmíněným výpočtem.
K tepelné izolaci:
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Ve Vašem případě lze doporučit hodnotu 0,20, to bude odpovídat tloušťce tepelné izolace s tepelnou vodivostí λ 0,039 (W/m.K) v souvislé vrstvě (desky) od 20 cm. Bude-li vrstva tepelné izolace přerušena nějakým roštem, pak spíše 24 až 28 cm. Prkna na sraz s mezerami v pořádku, aby konstrukce případnou vlhkost odvětrávala.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý
poradce