Dobrý den, chceme předělat starou stodolu (většinou opuka, občas cihla) na prodejnu s předváděcím centrem sportovních potřeb (tedy sice ne přímo bydlení, ale určitě by tam mělo být teplo a příjemné prostředí). Obvodové stěny jsou poměrně široké (cca 80 cm). Nevíme jestli je na takovou šířku a s daným materiálovým složením vhodně venkovní zateplení, ale pokud ano, bylo by to asi nerealizovatelné. Stodola nestojí samostatně a jsou na ni různě napojeny další tři budovy (nezateplené). Domníváme se proto, že nejvhodnější by asi bylo zateplení uvnitř. S tím souvisí i podlahy, které nyní tvoří různé dlažební kostky a strop, kde jsou ocelové traverzy vylité betonem. Samozřejmě počítáme s tím, že dlažební kostky musíme odstranit. Přestože se jedná o starou a z větší části kamennou budovu, vedle které je dokonce studna, na zdech není, že by někde vzlínala vlhkost. Můžete prosím poradit jak nejvhodněji zaizolovat a zateplit podlahy, stěny a strop? Předem velmi děkuji za jakoukoliv radu.
Odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš zájem o poradenství.
Vámi uváděný záměr bude bezpochyby podléhat režimu stavebního řízení, bude
se tedy zpracovávat příslušná projektová dokumentace. To je důležité proto,
že smyslem projektu by nemělo být pouze to nejnutnější pro vlastní povolení
stavby, nýbrž i návrh potřebných stavebních úprav. Oslovený projektant bude
vycházet z podrobné prohlídky objektu a tím dostatečné znalosti stavebně
technického stavu. Bude tedy schopen zodpovědně navrhnout i vhodný způsob
zateplení, který v rámci této porady, nutno brát jako orientační doporučení,
nebo popis reálných možností.
Návrh zateplení konstrukcí vždy vychází z požadavků uvedených normě - ČSN 73
0540-2 Tepelná ochrana budov - požadavky.
Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení kvality nebo řekněme tloušťky
tepelné izolace - požadovanou, doporučenou a doporučenou pro
nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla,
jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro
součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší
tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané
hodnoty R - tepelný odpor, přibližně platí U = 1/R).
Vzhledem k současné legislativě se povětšinou používají, resp. musí
uplatnit, hodnoty doporučené a lepší.
Začneme jednodušší konstrukcí, to je v daném případě traverzový strop s
betonem pod nevytápěnou půdou. Požadovaná minimální hodnota součinitele
prostupu tepla U (W/m2.K) je pro tento strop 0,30 a doporučená je 0,20
(W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,15 až 0,10
(W/m2.K). Jak bylo zmíněno, v současnosti se již nedá podle zpřísněné
legislativy prakticky navrhnout horší kvalitu konstrukce, než hodnota
doporučená tedy 0,20 (W/m2.K). Zanedbáme-li tepelně izolační schopnost
betonové konstrukce, pro splnění požadavku postačí například 20 cm tepelné
izolace na bázi EPS s tepelnou vodivostí 0,039 W/m.K. Různé izolanty mají
tepelnou vodivost i jinou, takže tloušťka se může různit. Lze použít i
minerální vatu, různé foukané izolační materiály (např. na bázi papírové
buničiny apod.). Položení izolace shora na podlahu půdy je výhodnější z
hlediska vedení vlhkosti v konstrukci a rizik případné kondenzace.
Nedoporučil bych vložení tepelné izolace pod strop, například do
sádrokartonového podhledu. Pokud by zde nebyla 100% parozábrana, je riziko
kondenzace nad podhledem, resp, na spodním líci traverz, vysoké.
Podlahy budou zřejmě vybourány a odkopány na potřebnou hloubku. Opět -
požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro
podlahu na terénu 0,45 a doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou
a pasivní výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Doporučení znamená vložit do
skladby 12 až 14 cm tepelné izolace na bázi podlahového EPS, menší tloušťka
opět jen v případě izolantu s nižší tepelnou vodivostí. Pokud by se
instaloval systém podlahového vytápění, určitě se bližte doporučení pro
nízkoenergetické stavby, tedy alespoň 20 cm podlahového EPS.
V souvislosti se zásahem do podlahy doporučuji provést nějaké sanační
opatření směřující ke snížení případné vlhkosti, v daném případě spíše
preventivní, neboť uvádíte poměrně dobrý stav zdí s ohledem na vlhkost. Ale
bude to především proto, že vnitřním zateplením tento stav ovlivníte.
Jsme u obvodových zdí. Vnitřní zateplení v zásadě lze a je několik variant.
Všechny vyžadují tepelně technické posouzení na kondenzaci v konstrukci
(úkol projektu), protože riziko kondenzace uvnitř je vysoké.
Z hlediska tloušťky zateplení - požadovaná minimální hodnota součinitele
prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu vnější 0,30 a doporučená je 0,25
(W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,16 až 0,12
(W/m2.K).
Při vnitřním zateplení nutno požadavek doporučení brát s rezervou,
přednějším kritériem je kondenzace.
Materiálové možnosti jsou:
Vložení izolace ke stávající zdi (například na bázi MV, cca 10 cm) a
přizdívka (pálená příčkovka, pórobeton). Někdy se použije i EPS, je však
rizikovější na kondenzaci (výpočet).
Pouze přizdívka na bázi tvárnic z pórobetonu. Volí se materiál o menší
objemové hmotnosti, tedy lépe izolující, např. v tloušťce 20 a ž 25 cm.
Použití systémových řešení vnitřního zateplení pomocí obkladu z vhodných
izolačních desek s použitím systémových lepidel a povrchových úprav
speciálně určených na vnitřní zateplení. Izolační desky jsou například na
bázi pórobetonu (Multipor), dřevité vlny (Hofatex, Steico, Difu), nebo
křemičitých materiálů (Pura) a podobně. Důležité je použití systémových
materiálů z důvodu jejich působení na odvod vlhkosti z konstrukce.
Sádrokartonová předstěna s vláknitou izolací, opět vyžaduje velmi kvalitní
provedení parozábrany a doložení výpočtem.
Výběr řešení se volí s ohledem na stavebně technický průzkum zateplovaného
zdiva a z toho plynoucí doporučení. Kromě toho doporučuji v rámci projektu
zamyslet se nad řešením detailů tepelných vazeb, tedy návaznosti izolací v
místech spojení stěn a stropu, stěn a podlahy apod., aby zde nebyly
vytvořeny tepelné mosty, které by vedly k následným poruchám - plísně apod.
V případě dalších dotazů jsme Vám rádi k dispozici v našem poradenském
středisku (www.eccb.cz).
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB
Energy Centre České Budějovice
Vámi uváděný záměr bude bezpochyby podléhat režimu stavebního řízení, bude
se tedy zpracovávat příslušná projektová dokumentace. To je důležité proto,
že smyslem projektu by nemělo být pouze to nejnutnější pro vlastní povolení
stavby, nýbrž i návrh potřebných stavebních úprav. Oslovený projektant bude
vycházet z podrobné prohlídky objektu a tím dostatečné znalosti stavebně
technického stavu. Bude tedy schopen zodpovědně navrhnout i vhodný způsob
zateplení, který v rámci této porady, nutno brát jako orientační doporučení,
nebo popis reálných možností.
Návrh zateplení konstrukcí vždy vychází z požadavků uvedených normě - ČSN 73
0540-2 Tepelná ochrana budov - požadavky.
Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení kvality nebo řekněme tloušťky
tepelné izolace - požadovanou, doporučenou a doporučenou pro
nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla,
jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro
součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší
tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané
hodnoty R - tepelný odpor, přibližně platí U = 1/R).
Vzhledem k současné legislativě se povětšinou používají, resp. musí
uplatnit, hodnoty doporučené a lepší.
Začneme jednodušší konstrukcí, to je v daném případě traverzový strop s
betonem pod nevytápěnou půdou. Požadovaná minimální hodnota součinitele
prostupu tepla U (W/m2.K) je pro tento strop 0,30 a doporučená je 0,20
(W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,15 až 0,10
(W/m2.K). Jak bylo zmíněno, v současnosti se již nedá podle zpřísněné
legislativy prakticky navrhnout horší kvalitu konstrukce, než hodnota
doporučená tedy 0,20 (W/m2.K). Zanedbáme-li tepelně izolační schopnost
betonové konstrukce, pro splnění požadavku postačí například 20 cm tepelné
izolace na bázi EPS s tepelnou vodivostí 0,039 W/m.K. Různé izolanty mají
tepelnou vodivost i jinou, takže tloušťka se může různit. Lze použít i
minerální vatu, různé foukané izolační materiály (např. na bázi papírové
buničiny apod.). Položení izolace shora na podlahu půdy je výhodnější z
hlediska vedení vlhkosti v konstrukci a rizik případné kondenzace.
Nedoporučil bych vložení tepelné izolace pod strop, například do
sádrokartonového podhledu. Pokud by zde nebyla 100% parozábrana, je riziko
kondenzace nad podhledem, resp, na spodním líci traverz, vysoké.
Podlahy budou zřejmě vybourány a odkopány na potřebnou hloubku. Opět -
požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro
podlahu na terénu 0,45 a doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou
a pasivní výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K). Doporučení znamená vložit do
skladby 12 až 14 cm tepelné izolace na bázi podlahového EPS, menší tloušťka
opět jen v případě izolantu s nižší tepelnou vodivostí. Pokud by se
instaloval systém podlahového vytápění, určitě se bližte doporučení pro
nízkoenergetické stavby, tedy alespoň 20 cm podlahového EPS.
V souvislosti se zásahem do podlahy doporučuji provést nějaké sanační
opatření směřující ke snížení případné vlhkosti, v daném případě spíše
preventivní, neboť uvádíte poměrně dobrý stav zdí s ohledem na vlhkost. Ale
bude to především proto, že vnitřním zateplením tento stav ovlivníte.
Jsme u obvodových zdí. Vnitřní zateplení v zásadě lze a je několik variant.
Všechny vyžadují tepelně technické posouzení na kondenzaci v konstrukci
(úkol projektu), protože riziko kondenzace uvnitř je vysoké.
Z hlediska tloušťky zateplení - požadovaná minimální hodnota součinitele
prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu vnější 0,30 a doporučená je 0,25
(W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,16 až 0,12
(W/m2.K).
Při vnitřním zateplení nutno požadavek doporučení brát s rezervou,
přednějším kritériem je kondenzace.
Materiálové možnosti jsou:
Vložení izolace ke stávající zdi (například na bázi MV, cca 10 cm) a
přizdívka (pálená příčkovka, pórobeton). Někdy se použije i EPS, je však
rizikovější na kondenzaci (výpočet).
Pouze přizdívka na bázi tvárnic z pórobetonu. Volí se materiál o menší
objemové hmotnosti, tedy lépe izolující, např. v tloušťce 20 a ž 25 cm.
Použití systémových řešení vnitřního zateplení pomocí obkladu z vhodných
izolačních desek s použitím systémových lepidel a povrchových úprav
speciálně určených na vnitřní zateplení. Izolační desky jsou například na
bázi pórobetonu (Multipor), dřevité vlny (Hofatex, Steico, Difu), nebo
křemičitých materiálů (Pura) a podobně. Důležité je použití systémových
materiálů z důvodu jejich působení na odvod vlhkosti z konstrukce.
Sádrokartonová předstěna s vláknitou izolací, opět vyžaduje velmi kvalitní
provedení parozábrany a doložení výpočtem.
Výběr řešení se volí s ohledem na stavebně technický průzkum zateplovaného
zdiva a z toho plynoucí doporučení. Kromě toho doporučuji v rámci projektu
zamyslet se nad řešením detailů tepelných vazeb, tedy návaznosti izolací v
místech spojení stěn a stropu, stěn a podlahy apod., aby zde nebyly
vytvořeny tepelné mosty, které by vedly k následným poruchám - plísně apod.
V případě dalších dotazů jsme Vám rádi k dispozici v našem poradenském
středisku (www.eccb.cz).
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB