Jak zateplit podlahu nad volným prostorem?

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.

Pokud se jedná o vytápěný prostor nad venkovním prostorem, pak pro návrh tepelných izolací je nutno vyjít z platné normy. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit. Řeší také kondenzaci v konstrukci a to je důležité nejen ve vazbě na zateplení jako takové, ale i detaily a především to, že nosné konstrukce jsou dřevěné. V tom případě je nutno skladbu a provedení navrhnout tak, aby byla vyloučena kondenzace. Kondenzace na dřevěných prvcích krovu je rizikovým faktorem, který nejen že snižuje životnost konstrukce, ale ohrožuje únosnost i stabilitu a tedy bezpečnost.

Za sebe bych vždy doporučoval tento typ stropů řešit z nosníků betonových nebo ocelových a konstrukci zateplovat například polystyrénovou izolací, nebo minerální vatou (tu obvykle z požárních důvodů) a tepelnou izolaci umísťovat na vnější líc konstrukce po směru tepelného toku. Zde tedy na podhled.

Pokud jde o vlastní tloušťku zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop s podlahou nad venkovním prostorem 0,24 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).

Pokud by se tedy vyloučila hodnota pasivních staveb, tak pro dosažení požadované hodnoty U 0,24 by bylo potřeba 16 cm tloušťka klasického EPS s hodnotou tepelné vodivosti λ 0,038 W/m.K. Pro doporučenou pak 24 cm.

V případě dřevěné konstrukce se bude postupovat jinak. Tepelná izolace na bázi EPS není vhodná, použila by se izolace minerální nebo na bázi dřevní vlny. Vhodná se může jevit i foukaná buničina. Ve všech případech je nutná kvalitní parozábrana. Ta se bude nacházet na vnitřním líci konstrukce, tedy nad izolací tepelnou. Předpokládám, že na nosných masivních trámech bude provedený záklop prkenný, případně z OSB desek. Parozábrana ideálně na této vrstvě. Použít fóliovou s vyšším difúzmím odporem. Tepelná izolace na bázi minerální vlny bude umístěna mezi trámy, je pro ní na výšku 300 mm, není nutno vyplnit celou. Pod trámy bude vhodné umístit příčně (křížem, omezení tepelných mostů) spodní rošt z hranolů výšky kolem 10 cm, kde bude rovněž tepelná izolace z desek MV. Pod touto izolací protivětrná fólie, která zabrání snížení izolačních vlastností MV vlivem zafoukání. Tato fólie má být difúzně otevřená. Pod ní palubkový obklad na rošt.

Pokud bude tepelná izolace složena ze dvou vrstev (10 do spodního roštu + 20 cm mezi trámy), přiblíží se hodnota U doporučení ČSN. Lépe bude vyplnit s rezervou celou výšku trámů, tedy 30 cm.

Použít lze i foukanou izolaci na bázi buničiny. Tu je potřeba umístit do obedněné dutiny, tedy zespodu bude bednění. Koncepce skladby bude obdobná. V případě použití OSB desek, které jako bednění na spodním líci zvyšují difúzní odpor je kladen vyšší důraz na kvalitu a provedení parozábrany.

Jelikož se jedná o skladbu s nosnými dřevěnými prvky, není od věci nechat ji posoudit specialistou na tepelně technické výpočty na kondenzaci na povrchu dřevěných nosných prvků.

S pozdravem

Ing. Jiří Veselý

energetický poradce Energy Centre České Budějovice