Jaká máme použit okna pro dům bez rekuperace vzduchu?

Dobrý den,

děkuji za Váš dotaz.

Z Vašeho popisu je zřejmé, že se jedná o záměr docílit domu téměř pasivního. Tomu odpovídá návrh skladby stěny. Návrhová hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) mi orientačně vychází kolem 0,12. Předpokládám, že obdobných parametrů součinitele U budou i ostatní obálkové konstrukce domu, tedy střešní plášť a podlaha na terénu.

Pokud se jedná o větrání, současná přísnější legislativa, kde cílem je dosahovat parametrů označovaných nZEB (dům s téměř nulovou spotřebou energie) směřuje více méně k tomu, aby se časem rekuperační systémy větrání staly standardem a běžně se užívaly. S dobře řešeným domem po stránce obálky, tedy vnějších tepelných izolací, se potřebných parametrů zatím celkem dobře dosáhne i bez rekuperace.

Vlastní větrání obytných místností je předepsáno co do výměny vzduchu hygienickými normami. Pokud je v návrhovém stavu větrání okny, uvažuje se ve výpočtech, že manuální větrání bude odpovídat hygienickému minimu. Je naprosto jisté, že v případě současných kvalitních a těsnících oken je realita větrání zcela jiná a běžný uživatel nebude schopen otvíráním oken předepsané výměny vzduchu dosahovat. Nejde jen o vlhkost a její odvod z interiéru, ale spíše o produkci oxidů uhlíku a případných jiných škodlivin. Koncentrace ve vnitřním vzduchu nejčastěji roste v ložnicích v průběhu noci při zavřených oknech, ale samozřejmě i přes den, pokud se na větrání obyvatelé domu nesoustředí. Hlavní výhodou rekuperačních systémů je tedy nejen úspora, ale především mnohem zdravější vnitřní prostředí, neboť k výměně vzduchu dochází bez závislosti na nějaké osobě. Pokud rekuperaci nebudete realizovat, je dobré ponechat pro ni stavební a technickou přípravu pro případné budoucí snadnější doplnění.

Uzavřený dům sám o sobě bez vzduchotechniky dýchat nebude. Uvádí se, že prostupem obálkovými konstrukcemi průměrného domu se odvětrá cca 10% vyprodukované vlhkosti. Záleží samozřejmě na jednotlivých konstrukcích. Například dřevostavby, které jsou koncipované jako difúzně uzavřené, jsou obalené parozábranou. Proto se již po nějakou dobu prosazuje koncept difúzně otevřených skladeb. Ty jsou koncipovány tak, že místo parotěsné parozábrany je osazováno fólie označovaná jako parobrzda s proměnnými vlastnostmi difúze a za ní již výhradně velmi paropropustné materiály. To lze prakticky provést u domu s krovem a podkrovím.

Do jaké míry se taková úprava promítne do celkové bilance, těžko odhadovat. Skladbu stěny, tak jak máte navrženou, bych zachoval, snad jen zvážit šedý EPS děrovaný a dbát na paropropustnější komponenty zateplovacího systému ETICS.

Debata se dále vede kolem oken a systémů takzvané mikroventilace. Ta má stále své příznivce, nicméně ale i své odpůrce a argumenty proti. Většina nabízených oken nicméně tuto funkci má. Jako nadějné se jeví systémy přirozeného větrání, které lze nějak manuelně regulovat a které jsou založeny na přirozeném komínovém efektu. To může být osazením a vhodným umístěním přívodních a odvodních uzavíratelných mřížek vzduchu v domě s vyvedením nad střechu. Nezapomeňme však, že po stránce nadbytečného úniku tepla to nemusí být dobré.

Okna bych určitě doporučil v kvalitním trojsklovém provedení s tepelně izolačním rámem dostatečné hloubky. Tedy zajímat se o parametry Ug, Uf a samozřejmě i Uw. Dobří výrobci jsou schopni vše doložit. A konkrétně u oken dbát na kvalitu osazení, těsnící pásky, a především tepelné řešení špalet a parapetu.


S pozdravem


Ing. Jiří Veselý

poradce